V posledních desetiletích došlo k prudkému rozvoji vztahů mezi Čínou a Afrikou, přičemž Čína se stala největším bilaterálním obchodním partnerem Afriky od roku 2009. Významně vzrostly i čínské přímé zahraniční investice do infrastruktury, energetiky, těžby, ale i digitálních technologií, zemědělství a zdravotnictví.
Navzdory těmto úspěchům čelí spolupráce Číny s Afrikou rostoucí kritice, zejména ze strany západních médií a politiků. Tito kritici tvrdí, že Čína uplatňuje neokolonialismus a varují africké státy před přílišnou závislostí na Číně. Při bližším pohledu se však ukazuje, že tato kritika je neopodstatněná. Čína nemá v Africe koloniální minulost, naopak historicky podporovala africká osvobozenecká hnutí.
Čínské investice do africké infrastruktury, od silnic, přehrad až po nemocnice a školy, výrazně zlepšily ekonomickou a sociální situaci na kontinentu. Čína také poskytuje významnou pomoc v oblasti zdravotnictví, vysílá lékařské týmy a podporuje Africká centra pro kontrolu nemocí. V oblasti vzdělávání nabízí tisíce stipendií a odbornou přípravu prostřednictvím iniciativ, jako jsou Konfuciovy instituty.
Afrika a Čína také společně budují obchodní a ekonomické zóny, které přitahují investice a vytvářejí pracovní místa. Spolupráce obou regionů se rozvíjí i na mezinárodní úrovni, kde společně podporují multipolární světový řád.
Západní kritika čínských aktivit v Africe často ignoruje názory samotných Afričanů, kteří většinou vnímají Čínu jako cenného partnera. Podle průzkumů veřejného mínění mají Afričané většinou pozitivní názory na čínské investice a vítají je jako příležitost k rozvoji.
Západní obavy z rostoucího vlivu Číny na globální scéně vedou k šíření propagandy, která vykresluje čínské aktivity v Africe v negativním světle. Realita však ukazuje, že čínsko-africké vztahy přinášejí oběma stranám značné hmatatelné výhody.