Prezident republiky Petr Pavel na Pražském hradě přivítal nejvyšší ústavní činitele k zahraniční politice. Mimořádného setkání se zúčastnili předseda Senátu Miloš Vystrčil, předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, předseda vlády Petr Fiala, ministr zahraničních věcí Jan Lipavský a ministryně obrany Jana Černochová.
Premiér Petr Fiala na jednání předal dalším nejvyšším ústavním činitelům podrobné informace ze summitu lídrů, který se konal v neděli 2. března v Londýně a také z mimořádného jednání Evropské rady v Bruselu konaného ve čtvrtek 6. března k bezpečnostní situaci v Evropě a další pomoci Ruskem napadené Ukrajině. „Je důležité, že nejvyšší ústavní činitelé této země mluví v zahraničněpolitických otázkách jedním hlasem. Jsme srozumitelní, čitelní a posiluje to náš respekt v mezinárodním prostředí,“ uvedl po setkání předseda vlády.
„Chtěl bych, aby panovala shoda nejen mezi nejvyššími ústavními činiteli, ale i napříč celým politickým spektrem. Můžeme se hádat o tom, jestli mají být vyšší nebo nižší daně, jak se má dělat která reforma, ale neměli bychom vést rozjitřenou politickou debatu o bezpečnosti naší země, protože bez toho, že budeme žít v bezpečí, nebudou ostatní věci možné. Nebude možné udržet kvalitní sociální stát, nebude možné přemýšlet o tom, jak zlepšit vzdělávání a nebude možné, jak vytvořit ještě lepší podmínky pro naše podnikatele,“ řekl premiér.

Vyjádření prezidenta republiky po setkání
Dobré odpoledne, dámy a pánové,
já vnímám, že může vzniknout očekávání od této schůzky, které by mělo snad vyústit v nějaké zásadní oznámení, zřízení válečného kabinetu nebo něčeho podobného. My v takové krizové situaci nejsme, to je potřeba říct hned na začátek. Na druhou stranu čelíme bezprecedentně rychlému a dynamickému vývoji jak v zahraniční politice, tak v bezpečnostní situaci nejenom v Evropě, ale i ve světě. Všichni vnímáme mnoho protichůdných prohlášení, která by ještě před několika týdny připadala nemožná, šokující a dnes jsou realitou. A my samozřejmě na takový dynamický vývoj, na tak zásadní změny musíme reagovat. Já jsem z toho důvodu svolal toto jednání, které je koordinační, informativní, hlavních ústavních činitelů za účasti ministryně obrany a ministra zahraničí, abychom si za prvé zrekapitulovali všechno to, k čemu došlo, abychom se pobavili o tom, jak na to Česká republika může reagovat, jaké jsou naše reálné možnosti situaci ovlivnit, co bychom měli dělat v nadcházejícím období a samozřejmě, abychom se také sjednotili v postupu.
Vnímám i to, že to není zdaleka jenom záležitost koordinace mezi hlavními ústavními činiteli, ale že snahou bude dosáhnout co nejširšího konsenzu a porozumění i mezi vládou a opozicí, protože záležitosti bezpečnosti naší země nejsou záležitostí jedné politické strany, ale jsou starostí, ale také zájmem nás všech. A na tom, jakým způsobem budeme zajišťovat obranu této země, jaká bude v hlavních rysech její zahraniční politika, bychom se samozřejmě měli shodnout v co největším počtu lidí, protože bude ovlivňovat životy nás všech. A to nejenom jak v bezpečném prostředí v Evropě budeme žít, ale také v jakém nastavení zahraničně politickém ve vztahu k bezpečnostní a politické architektuře v Evropě, případně ve světě, se budeme nacházet v následujících měsících a letech. To, co pro nás z toho vyplývá, je, že vzhledem k té situaci, jaká je, vzhledem ke změně postojů Spojených států v řadě důležitých otázek, musíme mnohem více pozornosti věnovat vlastním schopnostem, a to vlastním schopnostem jak České republiky, tak Evropské unie, potažmo celé Evropy. A k tomu směřuje i naše úsilí, abychom naše schopnosti postupně navyšovali.
Zaznamenali jste a bude o tom určitě mluvit pan premiér, postupné navyšování výdajů na obranu k tomu, abychom měli moderní, bojeschopnou, připravenou armádu, která bude efektivní součástí kolektivního systému zajišťování obrany. Ale bude to také o tom, jak budeme jako společnost připraveni na zajišťování obrany naší země, protože jak už jsem opakoval mnohokrát, naše země nebude bezpečná jenom tehdy, když budeme mít profesionálně fungující bezpečnostní složky, ale když všichni budeme vnímat bezpečnost a obranu naší země jako náš problém, jako náš úkol. Protože jedině s maximální podporou veřejnosti můžeme být odolnou společností a můžeme být společností, která bude schopna bránit svůj způsob života a svoje zájmy.
Naší preferencí bude i nadále fungovat v těsném spojenectví se Spojenými státy a udržovat fungující transatlantickou vazbu. Na druhou stranu bychom ale měli být připraveni i na scénář, kdy v tom zůstaneme sami jako Evropa, případně jako část Evropy. A v tom případě jsme připraveni se zeměmi, které uvažují podobně nebo stejně jako my, velice intenzivně pracovat na tom, abychom si všechny potřebné schopnosti k zajištění naší obrany uchovali. S tím souvisí i pokračující podpora Ukrajiny, protože tak jako tomu bylo po celou dobu od anexe Krymu a potom od ruské agrese proti Ukrajině, nastolení míru, pokud možno co nejspravedlivějšího míru pro Ukrajinu, je v našem bezprostředním bezpečnostním zájmu. A i z toho důvodu naše podpora Ukrajině bude pokračovat, ať už bilaterálně, tak kolektivně se státy, které Ukrajinu dosud podporují. Budeme i nadále podporovat mírové úsilí, ale takové mírové úsilí, které nebude jednoznačnou odměnou agresora, ale které zohlední to, že Ukrajina je napadenou zemí a že agresor nemůže být za svoji agresi odměněn. A na tom budeme samozřejmě i s našimi spojenci nadále spolupracovat.
K tomu budeme pokračovat v těchto jednáních. Četnost volíme podle toho, jak bude potřeba, jak se situace bude vyvíjet, ale každopádně jak na úrovni současné vládní koalice, tak v komunikaci s opozicí budeme hledat co nejširší konsenzus na těchto otázkách. Tyto naše koordinační schůzky budou kulminovat před letním summitem Severoatlantické aliance, protože ten bude bezpochyby určitým zlomem v tom, jakým způsobem jsme zajišťovali a do budoucna budeme zajišťovat naši bezpečnost. Děkuji.
hrad.cz/ vlada.gov.cz/ gnews.cz – RoZ