Zatímco mezinárodní společenství rozhodlo konsensuálně o uctění památky genocidy Tutsiů ve Rwandě v roce 2003 a holocaustu v roce 2005, Srbsko v posledních týdnech vyvinulo tlak, aby zabránilo hlasování OSN o zavedení památky masakru ve Srebrenici.
Rok před třicátým výročím systematické popravy 8372 muslimských mužů a chlapců ve Srebrenici v Bosně a Hercegovině se mezinárodní společenství ve čtvrtek 23. května rozhodlo každoročně připomínat tuto genocidu spáchanou v červenci 1995 jednotkami armády Bosenskosrbské republiky. Toto rozhodnutí však nebylo mezi členy Valného shromáždění OSN zdaleka jednomyslné: 84 členských zemí hlasovalo pro, 19 proti a 68 se zdrželo hlasování, a to navzdory hněvu Srbska a vůdce bosenských Srbů Milorada Dodika, kteří tuto genocidu stále odmítají uznat.
Tato rezoluce, která od roku 2025 stanoví 11. červenec jako památný den, je třetí rezolucí svého druhu, kterou OSN odhlasovala po vyhlášení památky genocidy Tutsiů ve Rwandě v roce 2003 a šoa v roce 2005. Je však jedinou rezolucí, která nebyla přijata konsensuálně, a to i přesto, že text byl zmírněn tak, aby z něj byly odstraněny veškeré zmínky o odpovědnosti Srbska. Toto hlasování je dalším příznakem polarizace, která ve Valném shromáždění panuje, a podtrhuje skutečnost, že marginalizace „západního bloku“ již není v New Yorku tabu.
„Cílem naší iniciativy je uctít památku obětí a podpořit pozůstalé, kteří stále žijí s jizvami této osudové éry,“ uvedla německá velvyslankyně při OSN Antje Leendertseová, která rezoluci předložila společně s Bosnou a Hercegovinou a Rwandou. „Nemůže být místo pro negaci, historický revizionismus nebo glorifikaci odsouzených válečných zločinců,“ dodal její francouzský protějšek Nicolas de Rivière.
Orbán na podporu Vučiče
Srbští představitelé, kteří vedli masivní lobbistickou kampaň za odmítnutí rezoluce, paradoxně oslavili hlasování tvrzením, že velký počet hlasů, které se zdržely hlasování, ji činí neplatnou, a to navzdory pravidlům hlasování OSN. „Více než dvě třetiny světové populace byly na naší straně,“ prohlásil srbský prezident Aleksandar Vučič, který do New Yorku přijel speciálně kvůli této příležitosti. Uvítal podporu svých čínských a ruských spojenců, stejně jako podporu Maďarska Viktora Orbána, jediné země Evropské unie (EU), která hlasovala proti rezoluci. Před hlasováním obvinil Německo z „politizace“ a snažil se jeho iniciativu podkopat množícími se odkazy na „nacistické Německo“.
lemonde.fr/gnews.cz-JaV_07