Roční obchod Číny se službami poprvé překročil 1 bilion dolarů v loňském roce, což demonstruje značný potenciál pro další růst.
Hodnota importu a exportu služeb dosáhla rekordních 7,5 bilionu jüanů (asi 1,05 bilionu dolarů) v roce 2024, což představuje meziroční nárůst o 14,4 procenta, podle posledních údajů Ministerstva obchodu.
Exporty vzrostly meziročně o 18,2 procenta, zatímco dovozy se zvýšily o 11,8 procenta, uvedlo ministerstvo.
Vzhledem k celosvětovým trendům v oblasti digitalizace, pokroku v chytrých technologiích a zeleném rozvoji se obchod Číny se službami zvětšil, jeho struktura byla dále optimalizována a mezinárodní konkurenceschopnost se v roce 2024 zlepšila, uvedl Li Jun, výzkumník na Čínské akademii mezinárodního obchodu a ekonomické spolupráce při ministerstvu.
Li také upozornil, že komplexní uvolnění a optimalizace vízové politiky Číny bez vízového tranzitu hrálo roli v podpoře přílivu zahraničních turistů v uplynulém roce.
Tato široce vítaná nová politika vedla k nárůstu „China Travel“, populárního hashtag na sociálních médiích, kde mnozí cestovatelé sdílejí své zkušenosti v Číně. Stále více mezinárodních turistů je přitahováno k čínským kulturním památkám, přírodě a procházkám městem.
„China Travel“ zažívá rychlý růst a očekává se, že tento růst podpoří obchod se službami v zemi a zároveň pomůže urychlit pokračující oživení a prosperitu globálního cestovního ruchu,“ řekl Li.
Čínské digitální kulturní platformy a obsah získávají významnou popularitu v zahraničí, uvedl Li a zmínil populárnost čínské videohry „Black Myth: Wukong“, distribuci kvalitních čínských filmů a televizních dramat na zahraničních streamingových platformách jako Netflix a YouTube, a rostoucí vliv čínské internetové literatury na mezinárodní čtenáře.
Čínská vláda zveřejnila v srpnu minulého roku směrnici na podporu vysoce kvalitního rozvoje obchodu se službami prostřednictvím otevřenosti na vysoké úrovni.
Dokument nabídl silnou politickou podporu pro rozvoj čínského obchodu se službami, řekl Li a vyzval k dalšímu úsilí v oblasti otevřenosti, inovace a mezinárodní spolupráce v tomto sektoru.
Li rovněž poznamenal, že Čína loni zavedla celostátní systém řízení negativního seznamu pro přeshraniční obchod se službami a navrhl, že úroveň institucionální otevřenosti by měla být stále zlepšována, negativní seznam by měl být postupně zkracován, a měly by být aktivně sladěny mezinárodní ekonomické a obchodní pravidla na vysoké úrovni.
Li vyzval k co nejrychlejšímu spuštění národních demonstračních zón pro inovativní rozvoj obchodu se službami.
Aby se podpořila inovace, Li navrhl uvolnění potenciálu digitální transformace průmyslu a digitální transformace, podporu odborných organizací poskytujících služby ve finančnictví, poradenství, designu a certifikaci, aby zlepšily svou schopnost poskytovat mezinárodní služby, a urychlení rozvoje zelených služeb.
Bilateralní, multilaterální a regionální spolupráce v oblasti digitálního obchodu a obchodu se službami by měla být rozšířena, uvedl Li a navrhl, že by měly být nadále využívány platformy pro významné výstavy a měly by být rozvíjeny mezinárodní obchodní parky pro spolupráci v oblasti služeb.