Foto: Gavriil Grigorov/ Tisková služba prezidenta Ruské federace/ TASS
MOSKVA, 9. února. /TASS/. Moskva nikdy neodmítla vést rozhovory o Ukrajině a je přesvědčena, že konflikt dříve či později skončí mírem a vztahy mezi obyvateli obou zemí budou obnoveny, uvedl ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem zveřejněném na webu amerického novináře. Ruský vůdce rovněž nevyloučil, že by americký občan Evan Gerškovič, obviněný v Rusku ze špionáže, mohl být propuštěn, a podělil se o svůj názor na slavného podnikatele Elona Muska.
Agentura TASS shromáždila hlavní poznatky z prezidentova rozhovoru.
O jednáních o Ukrajině
Rusko nikdy neodmítalo dialog o Ukrajině, ale poté, co byly v březnu 2022 přerušeny rozhovory v Istanbulu, nemá Moskva v úmyslu učinit první krok. „Proč bychom se měli obtěžovat a napravovat chyby někoho jiného?“ ptá se.
Je třeba projednat podmínky řešení problému, včetně možnosti zachovat situaci tam, kde je nyní. „Je to předmět jednání, které nikdo není ochoten vést, nebo přesněji řečeno, je ochoten, ale neví, jak to udělat. Já vím, že chtějí. Nevidím to jen já, ale vím, že to chtějí, ale mají problém pochopit, jak to udělat.“
O tom, proč Londýn přerušil jednání v Istanbulu
„Kdo ví. Sám tomu nerozumím. Bylo tam nějaké obecné východisko. Z nějakého důvodu měli všichni iluzi, že Rusko lze porazit na bitevním poli. Kvůli aroganci, kvůli čistému srdci, ale ne kvůli velkému rozumu.“
O budoucích vztazích s Ukrajinci
Západ se mýlí, když si myslí, že „ruský národ byl navždy rozdělen nepřátelstvím“. „Dříve nebo později to vyústí v dohodu. Vzhledem k současné situaci to asi zní divně, ale vztahy mezi oběma národy budou tak jako tak obnoveny. Bude to trvat dlouho, ale zahojí se.“
O ukrajinských hranicích
Ukrajina je v jistém smyslu umělý stát, „utvořený podle Stalinovy vůle“ zejména z maďarských, polských a rumunských zemí. Putin uvedl, že s maďarským premiérem Viktorem Orbánem nikdy nejednal o možném navrácení maďarských zemí, které byly za Stalina předány Ukrajině. Pokud jde o černomořskou oblast, ta „nemá s Ukrajinou vůbec žádnou historickou souvislost“.
O odpovědnosti za ukrajinskou krizi
„Vím, že někdo může říci, že je to naše chyba. Byli jsme to my, kdo zintenzivnil situaci a rozhodl se ukončit válku, která začala v roce 2014 v Donbasu. Jak jsem již řekl, pomocí zbraní.“ Je však třeba připomenout i rozšiřování NATO v rozporu s dřívějšími sliby. „Vraťme se k převratu na Ukrajině v roce 2014. Je to však zbytečné, že? Můžeme se vracet tam a zpět donekonečna.“
O „ruské hrozbě“
Obvinění z „ruské hrozby“ mají za cíl zastrašit obyčejné lidi: „Polsko, Lotyšsko ani území nikde jinde nás nezajímají. <…> Jde jen o vyhrožování.“
O možném rozhovoru s Bidenem
Putin opakovaně varoval amerického prezidenta Joea Bidena, že „dělá obrovskou chybu historických rozměrů <…> tím, že odstrkuje Rusko“. Rusko a USA v současné době udržují kontakty na úrovni různých vládních agentur, přičemž Moskva tvrdí, že Washington musí přestat dodávat zbraně Kyjevu a „během několika týdnů bude po všem“.
K případu Gerškovič
Reportér listu Wall Street Journal Evan Gerškovič se rozhodně dopustil špionáže. Moskva je připravena ho propustit, pokud její „partneři podniknou reciproční kroky:“ „Udělali jsme tolik gest dobré vůle ze slušnosti, že si myslím, že už nám došla.“ Ruské a americké zpravodajské služby jednají. „Nevylučuji, že se <…> pan Gerškovič může vrátit do vlasti.“ Na Západě jsou vězněni někteří lidé, kteří podle Moskvy „nejsou spojeni se speciálními službami“, včetně osoby (může jít o údajného ruského občana Vadima Krasikova odsouzeného v Německu – TASS), která „z vlasteneckého cítění zlikvidovala banditu v jedné z evropských metropolí“.
O plynovodech Nord Stream
Rusko nepředložilo důkazy, které má v souvislosti s výbuchy plynovodu Nord Stream, protože „v propagandistické válce je velmi obtížné porazit Spojené státy, jelikož Spojené státy kontrolují všechna světová média a mnoho evropských médií“. „Takže je možné se do této práce zapojit, ale je to takříkajíc nákladově neúnosné. <…> Celému světu je jasné, co se stalo.“
O spolupráci s Čínou
Tvrzení, že spolupráce s Čínou je pro Rusko nebezpečná, nejsou ničím jiným než strašáky. Evropa udržuje s Čínou ještě užší spolupráci. „Zeptejte se Evropanů, mají strach?“ ptá se.
O Rusku v NATO
Moskva se zajímala o možnost vstupu do NATO a vyzvala Washington ke společnému budování systému protiraketové obrany. Američtí prezidenti tyto iniciativy podpořili, ale jejich administrativy je odmítly. „A pak nás prostě poslali do háje. <…> Vytvořili jsme hypersonické systémy s mezikontinentálním dosahem a pokračujeme v jejich vývoji.“
Washington neustále vyvíjel tlak na Moskvu zejména proto, že v USA bylo příliš mnoho odborníků na konfrontaci se Sovětským svazem. „Je třeba se toho zbavit. Měly by tam být nové, svěží síly, lidé, kteří se dívají do budoucnosti a chápou, co se ve světě děje.“
O politice USA
Politika Washingtonu nezávisí na tom, kdo je prezidentem země. „Nezáleží na osobnosti vůdce. Je to o smýšlení elit.“ Spojené státy se dnes neúspěšně snaží přizpůsobit měnícímu se světu pomocí síly, ale „nástroje, které USA používají, nefungují“. Svět se „změní bez ohledu na to, jak dopadne vývoj na Ukrajině“. Postavení USA ve světě se také změní a „jedinou otázkou je, jak se to stane, zda bolestivě a rychle, nebo jemně a postupně“.
O technologiích a Elonu Muskovi
Lidstvo musí uzavřít dohody o regulaci oblasti umělé inteligence, genetického výzkumu a dalších výzkumných aktivit, které „nelze zastavit“.
„Objevily se zprávy, že Elon Musk si již nechal implantovat čip do lidského mozku. <…> Myslím, že Elona Muska nelze zastavit. Bude si dělat, co uzná za vhodné. Přesto s ním budete muset najít společnou řeč. Hledejte způsoby, jak ho přesvědčit.“
Tass/gnews.cz-JaV_07
https://tass.com/politics/1744175
Czech 
English