Strany, které se zúčastnily čtvrtečního zasedání Evropského politického společenství (EPC) v Budapešti, se shodly na tom, že by v Evropě měl být co nejdříve mír, a také na tom, že musí reagovat na výsledek prezidentských voleb v USA, uvedl premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po zasedání, kde hovořil také o tom, že podle něj nelze zastavit migraci, pokud se nevzbouří proti nyní platným nařízením a soudním rozhodnutím.
„Situaci, v níž jsme dnes jednali, lze nejlépe popsat jako obtížnou, složitou a nebezpečnou,“ řekl maďarský premiér a zdůraznil, že evropský mír, stabilita a blahobyt jsou najednou ohroženy.
Válka, kterou Rusko zahájilo proti Ukrajině, trvá již téměř tři roky, Blízký východ je v plamenech a hrozí jeho další eskalace, konflikty destabilizují severní Afriku, nelegální migrace je neustálou výzvou, která nyní svým rozsahem překonává všechny dosavadní rekordy, zatímco v globální ekonomice můžeme být svědky vývoje bloků a fragmentace v rozsahu, jaký jsme od dob studené války nezažili, zdůraznil.
Uvedl, že se nyní konalo páté zasedání Evropského politického společenství, největší diplomatická událost v dějinách Maďarska, které se zúčastnilo 42 hlav států a vlád, představitelé evropských institucí, generální tajemník NATO a zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Dodal, že se sešli, protože věří, že společně mohou dát na tyto hrozby a výzvy lepší odpovědi než jeden po druhém.
Premiér uvedl, že jeho osobní hodnocení situace je takové, že všichni vnímají, že není času nazbyt. Podle něj se „dějiny zjevně zrychlily“, v důsledku voleb v Americe se uzavřela jedna kapitola a svět se změní, „rychleji, než si myslíme“.
„Válka nebo mír, migrace nebo obrana, rozvoj bloků nebo propojení, podřízenost nebo evropská suverenita,“ vyjmenoval závažné otázky, které jsou podle něj v současnosti na pořadu dne.
Maďarský premiér upozornil na skutečnost, že na zasedání nebylo přijato žádné formální rozhodnutí a zaznělo „poměrně dost“ protichůdných názorů. Proto je schopen podat pouze zprávu o otázkách, na kterých panovala shoda.
Uvedl, že na schůzce panovala shoda v tom, že je třeba reagovat na výsledek voleb v USA. „Musíme si uvědomit, že se blíží velké změny,“ naznačil. Podle něj panovala také shoda na tom, že by v Evropě měl být co nejdříve mír a že by Evropa měla v budoucnu převzít větší odpovědnost za svůj vlastní mír a bezpečnost. „Nemůžeme očekávat„, že nás budou ‚bránit‘ pouze Američané,“ dodal maďarský premiér.
Shodli se podle něj také na tom, že Evropa musí zůstat významným aktérem nadcházejících rozhovorů a procesů, které rozhodnou o naší budoucnosti.
Tyto rozhovory ovlivní i osud Evropy a Evropa musí být přítomna s dostatečnou vahou, aby měla šanci ovlivnit rozhodnutí, která budou později přijata, položil otázku.
Orbán vyjádřil přesvědčení, že otázka migrace naráží na samotné hranice evropských institucí. Tato otázka je hlavním zdrojem napětí a stresu, všichni jsou nespokojeni se současnou situací a všichni chtějí změnu, dodal.
Uvedl, že záměru politických lídrů provést změnu stojí v cestě velká překážka, kterou je třeba odstranit, prolomit; tato překážka se nazývá „soudní aktivismus“.
Řekl, že „my děláme rozhodnutí“, vlády je provádějí a naše společná rozhodnutí se nejprve rozbíjejí do evropských a později do národních soudních rozhodnutí. V důsledku toho výsledky dosažené při omezování migrace nakonec „praskají jako bubliny“.
Jedinou výjimkou je Maďarsko, které se vždy stavělo na stranu rebelů proti soudnímu aktivismu, zdůraznil.
Premiér řekl: „Nemyslím si, že můžeme zastavit migraci, pokud se nebudeme bouřit proti nyní platným nařízením a soudním rozhodnutím.“
Uvedl, že kromě plenárního zasedání jednali také v pracovních skupinách. Jedna pracovní skupina se zabývala otázkou ekonomické bezpečnosti, zatímco existovala pracovní skupina zabývající se otázkou migrace.
Orbán uvedl, že na zasedání vyjádřili poděkování francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, který tuto formu spolupráce před dvěma lety zahájil.
Maďarský premiér, který uspořádal tiskovou konferenci společně s albánským předsedou vlády, rovněž zdůraznil, že účastníci jednání dospěli k závěru, že je třeba pokračovat a že vlastně musí posílit své úsilí. Proto se všichni dohodli, že je v květnu příštího roku v albánské Tiraně přijme premiér Edi Rama.
Dnes je zřejmé, že tábor zastánců míru se rozrůstá, zatímco s volbami v USA se tábor zastánců míru stal obrovským, řekl Orbán v odpovědi na otázky novinářů na tiskové konferenci k zasedání Evropského politického společenství (EPC).
Pokud jde o otázku míru, nemá oprávnění zastávat stanovisko, na kterém nepanuje úplná shoda, řekl a dodal, že existují rozdíly v otázce pokračování války versus rychlé příměří a mírové rozhovory.
„Nemluvíme o vítězství a porážce. Mluvíme o příměří, o lidských životech, o zastavení ničení,“ řekl a zdůraznil, že Evropa musí reagovat na novou situaci, která vznikne po volbách v USA.
To se nestane ze dne na den, ale dnes jsme učinili důležitý krok k nalezení odpovědi, která bude přijatelná pro všech 27 členských států Evropské unie, uvedl a dodal, že po skončení summitu Evropské rady pro lidská práva se uskuteční neformální večeře za účasti sedmadvaceti evropských lídrů, zatímco páteční summit EU bude další příležitostí k podniknutí dalších kroků k nalezení společné odpovědi.
V souvislosti s válkou maďarský premiér citoval staré maďarské přísloví, že „staré hříchy vrhají dlouhé stíny“. Podle jeho názoru to platí i z intelektuálního hlediska, což znamená, že pokud někdo začne jednat bez potřebného intelektuálního vkladu, bude za to muset dříve či později zaplatit.
Řekl, že podstatou války je vítězství nebo porážka; Evropané se však do války zapojili, aniž by si ujasnili, co vítězství obnáší. Pokud vítězství nemá definici, jak víte, jak dlouho máte bojovat, položil otázku. „Nikdy jsme si to nevyjasnili: Měli bychom si vzít zpět i Krym? Sevastopol vlajkou NATO? Moskvy? Co představuje vítězství?“ řekl a dodal, že jelikož tyto otázky nebyly zodpovězeny předem, je těžké je zastavit.
Upozornil, že tuto intelektuální práci nelze ušetřit, „musíme se vrátit na začátek“ a položit si otázku, jakých očekávaných výsledků chtěli dosáhnout. Vyjádřil naději, že do pátečního večera budou blíže k dokončení práce, kterou se jim nepodařilo dokončit, než tomu bylo dnes ráno.
Na otázku, zda je ruský prezident Putin v táboře pro mír, nebo pro válku, odpověděl, že nyní diskutují o západním postoji, o postoji NATO, nikoliv o postoji Ruska – kdo je pro mír a kdo je pro válku. Tato debata se týká výhradně západního společenství, nikoliv Rusů, to není součástí této práce, zdůraznil.
Za první krok označil příměří, protože to je podle něj nezbytné pro navázání komunikace, která je předpokladem pro uzavření mírové dohody.
Orbán vyjádřil obavy ohledně skutečnosti, že pokud se bude příliš hovořit o dlouhodobém řešení míru, šance na příměří se sníží. „Teď se musí přestat zabíjet, to je moje doporučení,“ položil otázku.
Pokud jde o půjčku ve výši 50 miliard eur určenou Ukrajině, kterou by měly spolufinancovat Evropská unie a Spojené státy, vyvstává podle něj otázka, že pokud se Spojené státy v budoucnu odmítnou podílet na financování tohoto nástroje, jak se o to Evropa postará sama a zda je vůbec připravena tak učinit.
Navíc tato částka zřejmě nebude stačit, budou další žádosti o financování a vyvstane otázka, kdo a z čeho je bude financovat, které státy budou ještě ochotny do toho investovat více, podotkl.
Poznamenal také, že Evropané chtějí stále méně financovat válku, které nerozumějí; nechápou její cíl, jak dlouho bude trvat a zda se sankce ukáží jako úspěšné.
V odpovědi na otázku Orbán rovněž zdůraznil, že výsledek mírových rozhovorů určí nejen budoucnost Ukrajiny. Určí také novou evropskou bezpečnostní architekturu. „Pokud se Evropané chtějí zapojit do rozhovorů o budování evropské bezpečnostní architektury, je důležité, abychom komunikovali se všemi stranami války, jinak to udělá někdo jiný,“ zdůraznil.
Pokud jde o americko-maďarské vztahy, uvedl, že v tomto resortu se za poslední čtyři roky pokazilo mnoho věcí, Maďarsko bylo nuceno trpět diskriminací v mnoha oblastech. „Náprava těchto neduhů bude první otázkou naší spolupráce s novou administrativou, máme také plány ekonomického charakteru, o nich budu včas hovořit,“ prohlásil.
Pokud jde o vztah s Donaldem Trumpem, premiér uvedl, že pro Maďarsko je bezpochyby obrovskou šancí, že má se Spojenými státy úzké spojenectví jako nikdy předtím. „Nabízí nám to příležitosti, které využijeme,“ zdůraznil a dodal, že je vždy hrdý na to, že má možnost bojovat společně s lidmi, kteří chtějí prosadit vůli lidu proti tehdejší mocenské elitě. Tomu se říká demokracie, položil otázku.
V obchodních otázkách také řekl, že americký prezident Donald Trump „je velmi tvrdý partner pro vyjednávání“, a proto by si podle něj „nikdo neměl dělat iluze“, protože se Spojenými státy budou probíhat obtížná jednání o budoucí obchodní struktuře.
Na otázku, zda si ve čtvrtek večer připije šampaňským ve společnosti 26 evropských lídrů po vítězství Donalda Trumpa, odpověděl, že svůj dřívější slib v tomto smyslu dodrží jen částečně. Odklopí několik lahví šampaňského; protože však byl v době prezidentských voleb v Kyrgyzstánu a tamní zvyky jsou jiné, „přiťukli si“ zásobami vodky a podělili se o radost z fantastického výsledku, poznamenal.
V souvislosti s nelegální migrací Orbán připomněl, že když v roce 2015 začala migrační krize, první, co maďarská vláda udělala, byla vzpoura. „Postavili jsme plot v době, kdy to bylo považováno za prvotní hřích,“ řekl a dodal, že od té doby si ploty postavily i jiné země, ale už to není považováno za hřích.
Maďarsko tehdy zavedlo systém, který je jediným řešením migrace, totiž že nikdo nesmí vstoupit na území země, dokud není posouzena jeho žádost, připomněl a zdůraznil, že za posledních deset let neslyšel jediný návrh – kromě maďarského modelu – který by nabízel skutečné řešení problému.
Dnes však právní předpisy situaci ztěžují. Například Evropský soudní dvůr rozhodl proti Maďarsku kvůli jedinému řešení, které nabízí skutečnou ochranu, uvedl a vyjádřil kritiku. Upozornil, že Maďarsko nechrání jen své vlastní hranice, ale celou Evropu, a ani od nynějška sem nikoho nepustí.
Zdůraznil, že dnes neexistuje jiné řešení než to, že se mnoho zemí vzbouří proti současným byrokratickým, džungli podobným nařízením a soudnímu aktivismu. Dokud se však tato vzpoura nestane celoevropskou, nebude nic fungovat, poznamenal.
„Jsem jediný premiér v celé Evropě, který přežil migrační krizi od roku 2015. A to z jediného důvodu, totiž že jsem vždy zůstal na straně lidí,“ připomněl.
Podle jeho slov to znamená bezpečnost, ochranu hranic a ochranu pocitu domova ve vlastní zemi. Varoval, že ti, kdo budou jednat jinak, neuspějí.
V odpovědi na další otázku, zda je jeho cílem odbourat systém brzd a protivah v souvislosti s nelegální migrací a zda hodlá omezit pravomoci soudní moci, uvedl, že máme zákony přijaté na základě ústavy a v souvislosti s migrací jdeme národní zákonnou cestou.
Evropská komise zároveň zažalovala Maďarsko u Evropského soudního dvora. Rozhodli, že to, co jsme udělali, bylo špatné, ne dobré, takže musíme platit a musíme změnit naše zákony. Pokud bychom změnili zákony bez změny ústavy, šli bychom proti ní, což nemůžeme, vysvětlil.
Upozornil, že změna ústavy v souvislosti s migrací není možná. Právě to měl na mysli, když řekl, že se jedná o situaci „catch-22“, a to je to, co označil za soudní aktivismus, argumentoval Orbán a zastával názor, že stejná situace je i v Itálii.
Podle jeho názoru byly v souvislosti s migrací národní vlády paralyzovány tím, že se národní soudy řídily rozsudky Evropského soudního dvora, a nikoliv národním právem. Podle něj je zřejmé, že téměř v každé zemi většina lidí odmítá nelegální přistěhovalectví. Zároveň upozornil, že národní vlády nejsou schopny prosadit vůli lidu. Situace je složitá, není tak jednoduchá jako to, že existuje systém brzd a protivah. Jde o evropskou suverenitu a nadměrnou regulaci, která odebírá možnost rozhodování z národní úrovně a povyšuje ji na evropskou úroveň, zdůraznil.
miniszterelnok/ gnews – RoZ
FOTO – Facebook Viktor Orbán
Czech 
English