WASHINGTON – Stačilo 90 vteřin a týdny trýznivé diplomacie se velkolepě rozplynuly. Páteční výprask prezidenta Donalda Trumpa v Oválné pracovně na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského obnažil limity plného tlaku amerických spojenců, jehož cílem bylo přetavit Trumpovo odhodlání ukončit ruskou invazi, i když podmínky nejsou podle představ Ukrajiny.
Zdůraznil také hluboké způsoby, jimiž se Trump cítí osmělen k přesměrování priorit americké zahraniční politiky směrem k jeho agendě „Amerika především“, a to způsoby, které dalece přesahují ty z jeho bouřlivého prvního funkčního období.
Náhlý výbuch byl nejostřejší veřejnou výměnou slov mezi světovými lídry v Oválné pracovně, jakou si pamatujeme, když se obvyklá klidná práce diplomacie zvrhla v ukazování prstem, křik a koulení očima.
Střet zanechal budoucnost americko-ukrajinských vztahů a schopnost Kyjeva bránit se v brutálním konfliktu s Ruskem ve smrtelném ohrožení.
„Buď se dohodnete, nebo končíme,“ řekl Trump Zelenskému, čímž zdůraznil, že americký vůdce hodlá diktovat rychlé ukončení války, nebo nechá svého dlouholetého spojence pokračovat v boji bez jeho nejsilnější podpory.
Tato ohromující epizoda završila týden, který se ukázal jako převážně marná snaha amerických spojenců překlenout neshody mezi Washingtonem a Kyjevem a pokusit se Trumpa odvrátit od jeho flirtování s Moskvou.
V pondělí se francouzský prezident Emmanuel Macron sešel s Trumpem, aby položil základy pro případné mírové síly na Ukrajině pod evropským vedením, jejichž cílem by bylo odradit budoucí ruskou agresi, a aby povzbudil amerického prezidenta k větší skepsi vůči Vladimiru Putinovi.
Ale i když se Trump s Macronem vítali sevřením víček, Spojené státy se v OSN rozešly se svými evropskými spojenci, když v sérii rezolucí k tříletému výročí války odmítly obvinit Rusko z invaze na Ukrajinu.
Ve čtvrtek navštívil Washington britský premiér Keir Starmer a apeloval na Trumpa, aby USA poskytly evropským zemím „záštitu“, která by zajistila bezpečnost Ukrajiny v první linii. V podstatě hledal pojistku, že v případě dosažení mírové dohody Rusko v budoucnu znovu nezahájí boje. Starmer přinesl lichotky a pozvání na státní návštěvu od krále Karla III. s cílem žádost zmírnit.
Zdálo se, že tento přístup zafungoval, protože Trump nasadil vůči Ukrajině smířlivější tón, označil americkou podporu země proti ruské invazi za „velmi důstojnou věc“ a zřekl se jakékoli vzpomínky, že by ukrajinského vůdce nazval „diktátorem“.
Trump však také smetl ze stolu Putinovy minulé porušené diplomatické sliby, tvrdil, že k nim došlo za jiných prezidentů, a prohlásil, že ruský vůdce nikdy neporušil žádný závazek vůči němu. Stalo se tak v době, kdy jeho asistenti plánovali sérii jednání s ruskými představiteli, aby připravili půdu pro případné setkání Trumpa s Putinem v příštích týdnech.
Po celou dobu se Trump soustředil na zajištění finančního podílu na ukrajinských kritických nerostných surovinách, aby získal zpět desítky miliard, které USA poskytly Kyjevu na obranu. Zelenskyj mezitím chtěl víc než vágní sliby Washingtonu, že USA budou pracovat na zachování svých ekonomických zájmů na Ukrajině v rámci dohody, a prosazoval konkrétnější bezpečnostní záruky.
Senátor z Jižní Karolíny Lindsey Graham, který je obranným jestřábem a zároveň Trumpovým ostrým spojencem, řekl, že Zelenského před schůzkou varoval, aby „neskočil na špek“ při jednání s Trumpem, který opakovaně projevil zálibu v kritizování, ale hluboký odpor k přijímání kritiky.
Byl to právě Vance – dlouholetý kritik americké podpory Ukrajině -, kdo s ní zahrozil, když trval na tom, že jedinou cestou vpřed je diplomacie.
„O jakém druhu diplomacie, JD, to mluvíš?“ zeptal se Vance. Zelenskyj a vyjmenoval, jak Rusko v minulosti porušovalo příměří. „Jak to myslíte?“
„Mluvím o diplomacii, která ukončí zničení vaší země,“ odpověděl Vance a pak se do ukrajinského vůdce pustil. „Pane prezidente, při vší úctě, myslím, že je od vás neuctivé, že jste přišel do Oválné pracovny a snažíte se o to soudit před americkými médii.“
Trump poté spustil a varoval ukrajinského vůdce: „Hazardujete s třetí světovou válkou a to, co děláte, je velmi neuctivé vůči zemi, této zemi, která vás podpořila mnohem více, než by podle mnohých měla.“
Na jiném místě Trump prohlásil, že je „uprostřed“, čímž se zřejmě formálně odpoutal od dlouholeté americké podpory Ukrajiny. Dále se vysmíval Zelenského „nenávisti“ k Putinovi jako překážce na cestě k míru.
„Vidíte, jakou má nenávist k Putinovi,“ řekl Trump. „To je pro mě velmi těžké uzavřít dohodu s takovou nenávistí.“
„Bude velmi těžké takto obchodovat,“ řekl Trump Zelenskému, když spolu oba lídři mluvili jeden přes druhého.
Tato epizoda byla jen posledním příkladem Trumpových nestoudných kroků, jimiž během prvních šesti týdnů po svém návratu do úřadu změnil dlouhodobě zastávané americké politické postoje, což předznamenalo ještě větší nejistotu pro dlouholeté americké spojence a partnery, kteří se již cítili pod tlakem, aby obhájili své místo v Trumpových očích. Přichází to jen několik týdnů poté, co Trump navrhl trvalé přemístění Palestinců do Gazy a převzetí tohoto území Američany, a v době, kdy zdvojnásobil plány na zavedení tvrdých cel na zboží z Mexika a Kanady počínaje příštím týdnem.
Po roztržce v Oválné pracovně byli Zelenskyj požádán vrchními Trumpovými poradci, aby opustil Bílý dům – plány na oběd, společnou tiskovou konferenci a podpis hospodářské dohody byly zrušeny, i když ukrajinský vůdce a jeho asistenti prosazovali „reset“ schůzky.
Trump později novinářům řekl, že nechtěl ukrajinskému vůdci „dodávat odvahu“, pokud nechtěl „mír“ s Ruskem – a to, co Ukrajina vnímala jako pobídku k bezpečnostním zárukám, obrátil v obušek.
„Nemůžete dodat odvahu někomu, kdo nemá karty,“ řekl Trump.
Po tomto katastrofálním setkání se Zelenskyj v pátek večer objevil v televizi Fox News a řekl Bretu Baierovi, že jeho veřejná roztržka s Trumpem a Vancem „nebyla dobrá pro obě strany“. Zelenskyj však uvedl, že Trump – který trvá na tom, že Putin je připraven ukončit tříletou válku v mletí – musí pochopit, že Ukrajina nemůže změnit svůj postoj k Rusku na pětníku.
Zelenskyj dodal, že Ukrajina nepřistoupí na mírové rozhovory s Ruskem, dokud nebude mít bezpečnostní záruky proti další ofenzívě.
„Všichni (se) bojí, že se Putin zítra vrátí,“ řekl Zelenskyj. „Chceme spravedlivý a trvalý mír.“
„Pro naše lidi je to tak citlivé,“ řekl Zelenskyj. „A chtějí jen slyšet, že Amerika (je) na naší straně, že Amerika zůstane s námi. Ne s Ruskem, ale s námi. To je vše.“
Zelenskyj připustil, že bez podpory USA by se pozice jeho země „ztížila“.
Poté, co Zelenskyj opakovaně odmítl možnost omluvit se Trumpovi, uzavřel své vystoupení na stanici Fox s ovčím výrazem lítosti, protože se potýkal s realitou nového Trumpova směřování ve Washingtonu: „Omlouvám se za to.“
apnews.com / gnews.cz-jav
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German