Turecko vyzývá k deeskalaci: Erdogan doufá v brzké zmírnění napětí mezi Indií a Pákistánem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyjádřil naději, že napětí mezi Indií a Pákistánem, které v posledních dnech eskalovalo po smrtícím teroristickém útoku v oblasti Džammú a Kašmíru, brzy poleví. „Doufáme, že napětí mezi Pákistánem a Indií co nejdříve poklesne, než se situace příliš zhorší,“ uvedl Erdogan během projevu v Istanbulu. Dodal, že Turecko bedlivě sleduje vývoj v regionu, který je dlouhodobě považován za jedno z nejvíce napjatých míst na světě kvůli historickým sporům mezi těmito dvěma jadernými mocnostmi.

Napětí mezi Indií a Pákistánem se prudce zhoršilo po teroristickém útoku, ke kterému došlo 22. dubna 2025 v oblíbeném turistickém městě Pahalgam v indické oblasti Džammú a Kašmír. Skupina ozbrojených mužů oblečených v maskovacích uniformách zahájila palbu z kulometů na civilisty, přičemž zabila 25 indických občanů a jednoho nepálského turistu. Útok si vyžádal také desítky zraněných, z nichž někteří jsou v kritickém stavu. Útočníci po útoku z místa utekli a indické bezpečnostní složky po nich nadále pátrají.

Podle indických zpravodajských služeb, jejichž zjištění zveřejnil deník The Hindustan Times, za útokem stojí radikální islamistická skupina Lashkar-e-Taiba, která je v Rusku i několika dalších zemích zakázána. Indické úřady tvrdí, že našly důkazy o zapojení pákistánských tajných služeb, konkrétně Inter-Services Intelligence (ISI), které podle nich útok podpořily logisticky a finančně. Pákistán tato obvinění odmítl a označil je za „nepodložená“ a za pokus Indie poškodit jeho mezinárodní pověst. Tato obvinění však dále rozdmýchala dlouhodobé napětí mezi oběma zeměmi, jejichž vztahy jsou již desetiletí poznamenány spory o Kašmír a sérií ozbrojených konfliktů.

Indie na útok rychle zareagovala sérií diplomatických a ekonomických kroků, které signalizují vážnou eskalaci napětí. Vláda v Novém Dillí téměř o polovinu snížila počet zaměstnanců svého velvyslanectví v Islámábádu, čímž fakticky omezila diplomatické styky na minimum. Dále Indie vyhostila vojenské poradce pákistánské diplomatické mise v Indii tím, že je prohlásila za personae non gratae, a uzavřela klíčový hraniční přechod Attari na indicko-pákistánské hranici, což je jeden z mála přechodů, které umožňovaly omezený obchod a pohyb osob mezi oběma zeměmi.

Kromě toho indické úřady pozastavily Smlouvu o vodách Indu, která od roku 1960 upravuje sdílení vodních zdrojů řeky Indus a jejích přítoků mezi Indií a Pákistánem. Tato smlouva byla považována za jeden z mála příkladů funkční spolupráce mezi oběma zeměmi, a její pozastavení je považováno za vážný krok, který může mít dlouhodobé dopady na zemědělství a zásobování vodou v Pákistánu, kde je řeka Indus klíčovým zdrojem. Indie také zastavila vydávání víz pákistánským občanům, což dále omezuje možnosti cestování a kontaktu mezi obyvateli obou zemí.

Tyto kroky vyvolaly obavy z dalšího zhoršení situace. Podle analytiků by mohly vést k ekonomickým škodám na obou stranách, zejména v Pákistánu, který je silně závislý na vodě z řeky Indus pro své zemědělství. Zároveň však hrozí, že tvrdá reakce Indie může vyprovokovat Pákistán k odvetným opatřením, což by mohlo situaci ještě více vyhrotit.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se k situaci vyjádřil během projevu v Istanbulu, kde zdůraznil potřebu rychlé deeskalace. „Doufáme, že napětí mezi Pákistánem a Indií co nejdříve poklesne, než se situace příliš zhorší,“ řekl Erdogan. Turecko podle něj bedlivě sleduje vývoj v regionu, což odráží jeho rostoucí zájem o dění v Jižní Asii. Turecko má dlouhodobě blízké vztahy s Pákistánem, se kterým sdílí společné postoje v několika mezinárodních otázkách, včetně podpory muslimských komunit a odporu vůči indické politice v Kašmíru. Zároveň však Turecko udržuje obchodní a diplomatické vztahy s Indií, což jej staví do pozice potenciálního prostředníka.

Erdoganovo vyjádření není překvapivé, protože Turecko se v posledních letech snaží profilovat jako globální hráč a mediátor v mezinárodních konfliktech. Například v roce 2023 Turecko sehrálo klíčovou roli při zprostředkování jednání mezi Ruskem a Ukrajinou o vývozu obilí přes Černé moře. Erdoganovy výzvy k deeskalaci však mohou narazit na odpor, protože obě strany – Indie i Pákistán – mají hluboce zakořeněné nepřátelství a historické spory, které ztěžují jakoukoli formu dialogu.

Indie dlouhodobě obviňuje Pákistán z poskytování útočiště a podpory teroristickým skupinám, jako je Lashkar-e-Taiba, což Pákistán popírá a tvrdí, že bojuje proti extremismu na svém území. Pákistán na druhé straně kritizuje Indii za její politiku v Kašmíru, zejména po roce 2019, kdy Indie zrušila autonomii regionu a zavedla přísná bezpečnostní opatření, která vyvolala vlnu protestů a obvinění z porušování lidských práv.

Mezinárodní reakce a obavy z eskalace

Útok v Pahalgamu a následná reakce Indie vyvolaly znepokojení mezinárodního společenství. Organizace spojených národů (OSN) vyzvala obě strany k zdrženlivosti a dialogu, aby se zabránilo další eskalaci. Spojené státy, které mají s Indií i Pákistánem komplikované vztahy, vydaly prohlášení, ve kterém odsoudily teroristický útok a vyzvaly k důkladnému vyšetřování. Americký prezident Donald Trump, který se nedávno setkal s indickým premiérem Narendrou Modim, podle zdrojů tlačí na Indii, aby se zaměřila na diplomatická řešení, zatímco zároveň pokračuje v tlaku na Pákistán kvůli jeho údajné podpoře terorismu.

Evropská unie rovněž vyjádřila znepokojení a nabídla humanitární pomoc obětem útoku. Český ministr zahraničí Jan Lipavský na sociální síti X uvedl, že Česká republika „odsuzuje terorismus ve všech jeho formách“ a vyzval k deeskalaci napětí, aby se zabránilo dalším ztrátám na životech.

gnews.cz – cik