V roce 2030 vydá Česká republika na obranu minimálně 3 % HDP

136

Česká republika bude postupně zvyšovat výdaje na obranu státu o minimálně 0,2 procenta HDP až do roku 2030. O postupném navýšení výdajů na obranu ze současných dvou procent HDP rozhodla vláda Petra Fialy na schůzi ve středu 5. března 2025. Schválila rovněž zápůjčku ropy ze státních nouzových zásob kvůli výpadku dodávek ropovodem Družba či návrh nového zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, který zásadně usnadní zaměstnavatelům administrativu.

Česká republika musí reagovat na rychle se měnící bezpečnostní situaci v Evropě a ve světě a na zvýšené nároky na zabezpečení kolektivní obrany evropských zemí.

„Vláda dnes přijala velmi důležité rozhodnutí, které se týká zajištění bezpečnosti České republiky. Víme, že mezinárodní situace je velmi složitá. Procházíme změnou mezinárodního řádu, nedaleko od nás probíhá válka, agresivní režimy se netají svými ambicemi a my musíme být schopni se bránit a na tuto situaci reagovat tak, že na stůl položíme peníze a zbraně,“ konstatoval premiér Petr Fiala.

Česká vláda podle premiéra nezůstává jen u slov a výzev, ale reaguje konkrétními kroky. „Dnes jsme rozhodli o tom, že budeme od příštího roku postupně každoročně navyšovat výdaje na obranu o 0,2 procenta HDP až do roku 2030. To znamená, že od roku 2026 budou prostředky, které půjdou na obranu, ve výši 2,2 procenta HPD a v roce 2030 budeme vydávat na obranu 3 procenta HDP,“ uvedl Petr Fiala.

„Zvýšení prostředků, které dáváme do obrany, je důležité z hlediska bezpečnosti. Je naprosto nutné a nezbytné. Je to zvýšení, které považujeme za to minimálně nutné. Ale vedle toho je to také příležitost pro českou ekonomiku. Je to příležitost pro náš výzkum a inovace, jsou to peníze, které když dobře vynaložíme, tak z toho budeme mít prospěch nejen v oblasti bezpečnosti, ale i v oblasti ekonomického rozvoje,“ zdůraznil premiér Fiala.

Vláda schválila také žádost společnosti Orlen Unipetrol o poskytnutí zápůjčky ropy ze státních nouzových zásob. Důvodem je přerušení dodávek ropy ropovodem Družba. Stát půjčí Orlenu až 330 000 tun ropy na pokrytí výpadku dodávek do rafinerie v Litvínově. Dodávky pohonných hmot pro odběratele v České republice tento výpadek neohrozí.

„V této souvislosti bych připomněl, že když jsme nastupovali do vlády, byla Česká republika energeticky závislá na Rusku. V případě plynu to bylo z 97 procent, v případě ropy to bylo z 50 procent. My jsme se této závislosti skoro v rekordním čase zbavili. Pokud jde o plyn, tak na ruském plynu nejsme závislí vůbec, a pokud jde o ropu, tak od letošního roku už na Rusku také závislí nejsme. Díky tomu, že jsme vyvinuli obrovské úsilí na rozšíření ropovodu TAL-PLUS, jsme schopni západní cestou ropu do České republiky dostávat,“ připomněl předseda vlády. Právě díky navýšení kapacity ropovodu TAL-PLUS, u kterého v současnosti probíhají poslední testy, bude možné plně pokrýt i úplné odstavení ropovodu Družba. Podrobnosti najdete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Kabinet schválil také návrh nového zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, který umožní sdružit všechna dosavadní povinná měsíční hlášení zaměstnavatelů do České správy sociálního zabezpečení, Českému statistickému úřadu, Úřadu práce ČR a Ministerstvu práce a sociálních věcí sloučit do jediného, které budou zaměstnavatelé vkládat do integrovaného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí. Díky tomu se zásadně sníží administrativní náročnost s těmito hlášeními spojená a dojde také k zamezení dvojkolejnosti.

Kvalitnější sdílení dat, jimiž disponuje veřejný sektor, má umožnit také vládou připravený zákon o správě dat a o řízeném přístupu k datům. Po jeho schválení budou data vedená v informačních systémech veřejné správy spravovaných subjekty veřejného sektoru dostupná a dohledatelná v nových informačních systémech veřejné správy, kterými budou Národní katalog dat a Geoportál České republiky. Potřebná data už nebude nutné získávat opakovaně a s poznatky z nich bude moci také lépe pracovat vědecká obec a odborná veřejnost.

Vláda rozhodla také o udělení statusu ložisek strategického významu pro tři ložiska lithia a dalších cenných kovů v oblasti Cínovce a Horního Slavkova. Lithium je považováno i na unijní úrovni za kritickou surovinu vzhledem k jeho vysokému hospodářskému významu nejen pro elektromobilitu a výrobu bateriových úložišť, ale také pro jeho roli při výrobě lehkých slitin, keramiky či v jaderné energetice. Status ložiska strategického významu umožní zjednodušit povolovací procesy pro těžbu v těchto lokalitách. Těžba vysoce kvalitní lithiové rudy, která by měla začít v roce 2027 a probíhat 25 let, bude znamenat značný zdroj příjmů pro veřejné rozpočty z povinných poplatků a dalších odvodů odhadovaný na 3,155 miliardy korun ročně. Více v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Vláda ČR/ gnews.cz – RoZ