Vedoucí představitelé EU odmítli Putinův požadavek na zastavení vojenské pomoci Ukrajině – bez Orbána

Evropská unie odmítla požadavek Vladimira Putina, aby byla v rámci probíhajících jednání o příměří zcela zastavena vojenská pomoc Ukrajině, což ruský vůdce akceptoval pouze částečně. Navzdory Putinovu požadavku EU trvá na tom, že Ukrajina by měla mít „vlastní robustní vojenské a obranné kapacity jako nezbytnou součást“.

Putin svůj požadavek zdvojnásobil během úterního telefonátu s Donaldem Trumpem, kdy souhlasil se zastavením útoků proti energetické infrastruktuře, což je daleko méně než široké a bezpodmínečné příměří, které USA a Ukrajina schválily minulý týden v Saúdské Arábii.

„Bylo zdůrazněno, že klíčovou podmínkou pro zabránění eskalace konfliktu a dosažení pokroku v jeho řešení politickými a diplomatickými prostředky se musí stát úplné zastavení poskytování zahraniční vojenské a zpravodajské pomoci Kyjevu,“ uvedl Kreml v přečteném záznamu telefonátu.

Ve čtvrtek však vedoucí představitelé EU, s výjimkou jednoho, tento požadavek jednoznačně odmítli. V závěrech přijatých během summitu v Bruselu hlavy států a vlád potvrdily svůj závazek pokračovat v poskytování zbraní a munice na pomoc ukrajinským ozbrojeným silám, aby se ubránily ruské invazi v plném rozsahu.

„Evropská unie trvá na svém přístupu ‚mír prostřednictvím síly‘, který vyžaduje, aby Ukrajina byla v co nejsilnější pozici, jejíž nezbytnou součástí jsou vlastní robustní vojenské a obranné schopnosti,“ uvádí se v textu. „Vyzývá členské státy, aby urychleně zvýšily úsilí o řešení naléhavých vojenských a obranných potřeb Ukrajiny.“

Předseda Evropské rady António Costa před zahájením summitu uvedl: „Budeme i nadále podporovat Ukrajinu nyní, při budoucích jednáních a zejména v době míru.“

Závěry o Ukrajině schválilo 26 vedoucích představitelů jako „výtah“, neboť Viktor Orbán je opět odmítl podepsat. Maďarský premiér strávil poslední týdny výpady proti politice EU vůči Ukrajině a naznačoval, že Trumpova inaugurace ji učinila zastaralou. Orbán je hlasitým kritikem vojenské pomoci Kyjevu a téměř dva roky sám blokoval její proplácení prostřednictvím společného fondu EU ve výši 6,6 miliardy eur. Dvakrát pohrozil, že zmaří prodloužení sankcí EU proti Rusku, a ustoupil až na poslední chvíli.

Úředníci a diplomaté v Bruselu si na odpor Budapešti zvykli a uchýlili se k formátu „výpisu“, aby šestadvacítce umožnili zachovat ambiciózní text, místo aby se přiklonili ke zmírněnému znění, které by Orbán byl ochoten tolerovat.

Text schválený ve čtvrtek vítá Trumpovo diplomatické nadbíhání a „vyzývá Rusko, aby projevilo skutečnou politickou vůli k ukončení války“, přičemž jako způsob „zesílení tlaku“ na Kreml vyvolává přízrak nových sankcí. Šestadvacítka se rovněž zavazuje k podpoře „reformního úsilí Ukrajiny na její cestě ke členství v EU“, což je cíl, který Orbán svým právem veta zpomalil.

Volodymyr Zelenskyj se během svého virtuálního projevu k vedoucím představitelům EU chabě obořil na Maďarsko za jeho obstrukce. „Je nešťastné to říkat, ale určitý tlak je zapotřebí i v rámci samotné Evropy, aby se zajistilo, že cokoli slíbeného – se skutečně stane,“ řekl ve čtvrtek Zelenskyj. „Je prostě protievropské, když jeden člověk blokuje rozhodnutí, která jsou důležitá pro celý kontinent nebo která již byla dohodnuta. Také evropské úsilí, které by mělo přinést více bezpečnosti a míru, je neustále blokováno. A to je podle mě špatně,“ dodal.

Putinův požadavek na úplné zastavení vojenské pomoci odmítl i Trump, který po telefonátu se Zelenským slíbil, že pomůže Ukrajině najít další systémy protivzdušné obrany k ochraně civilní infrastruktury, „zejména v Evropě“.

euronews/ gnews.cz – RoZ