Česká republika bude mít nový plán v oblasti energetiky a klimatu, který umožní splnit její závazky v oblasti snižování emisí v rámci Evropské unie. Příslušnou aktualizaci schválila vláda Petra Fialy ve středu 18. prosince 2024 na své poslední řádné schůzi v letošním roce. Schválila také program podpory strategických investic do roku 2034, rozhodla o navýšení platů zaměstnanců ve veřejných službách a státních zaměstnanců a o navýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a projednala také návrh nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí.
Vláda schválila aktualizaci Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu na období 2021 až 2030. Strategický dokument nepřináší žádné nové povinnosti, ale shrnuje opatření, která jsou nutná provést, aby Česká republika splnila už přijaté závazky v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a z toho vyplývající nezbytné modernizace energetiky. Přijaté kroky mají zajistit, že Česko své závazky splní v intencích klimatických cílů EU. Zároveň jsou příležitostí pro celou českou ekonomiku. Mezi nejdůležitější opatření plánu patří například další rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, především větrné energetiky, dekarbonizace centrálních výroben tepla či rozvoj jaderné energetiky včetně využití středních modulárních reaktorů. Více o novém klimatickém a energetickém plánu v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.
Kabinet odsouhlasil také dokumentaci programu Strategické investice pro klimaticky neutrální hospodářství a rozhodl, že na tento program půjde v letech 2025 až 2034 ze státního rozpočtu celkem 24 miliard korun. Program má přispět k hospodářskému rozvoji Česka a urychlit investice do odvětví, která jsou strategická pro přechod na klimaticky neutrální hospodářství. Ministerstvo průmyslu a obchodu odhaduje, že program umožní během svého trvání získat strategické investice za nejméně sto miliard korun. Umožní podpořit investice soukromých podnikatelů, které mohou být realizovány například na infrastrukturně vybavených plochách připravených Státní investiční a rozvojovou společností, čímž pomohou naplnit účel takto připravené infrastruktury. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu.
Vláda schválila i strategii obnovy území po povodních v září 2024, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Strategie mimo jiné vymezuje zasažená území, stanovuje prioritní cíle obnovy a shrnuje formy poskytování státní pomoci prostřednictvím dotačních a úvěrových programů spravovaných jednotlivými resorty i rozpočtové nároky jednotlivých ministerstev, které se na obnově podílejí. Celkové škody postižené kraje odhadly na 57,1 miliardy, na dalších 11 miliard korun odhadly škody i státní instituce. Na přijatou strategii bude navazovat akční plán její realizace, který má Ministerstvo pro místní rozvoj předložit vládě ke schválení do 30. září 2025.
Kabinet rovněž odsouhlasil změny v programu Živel – Pomoc v nouzi, jehož prostřednictvím je značná část povodňových škod sanována. Ministerstvo pro místní rozvoj program přejmenuje na Podpora rozvoje a obnovy regionů a zahrne do něj formou podprogramů jednak ostatní tři programy ŽIVEL, které se zaměřují na jednotlivé segmenty pomoci s financováním odstraňování následků živelní pohromy, ale i své další dotační aktivity realizované v rámci národní dotační podpory regionálního rozvoje a cestovního ruchu, jako jsou třeba Podpora obnovy a rozvoje venkova, Podpora chytrých měst, obcí a regionů či podpora organizace soutěže Vesnice roku. Podrobnosti k oběma bodům naleznete v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.
Vláda schválila také rozdělení peněz, které Česká republika obdrží 23. prosince z unijního Nástroje pro oživení a odolnost. Jednotlivým organizačním složkám státu bude převedeno 28 006 247 238,48 koruny podle skutečně vynaložených výdajů vztahujících se k Národnímu plánu obnovy za období od 1. prosince 2023 do 30. listopadu 2024.
Vláda vydala nová nařízení o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a o platových poměrech státních zaměstnanců. Obě počítají se zvýšením tarifních platů zaměstnanců o 1 400 korun, pedagogickým pracovníkům se platové tarify zvednou o přislíbených sedm procent. Nařízení obsahují i několik dalších změn oproti těm platným v letošním roce. Například se slučují tabulky platových tarifů pro pracovníky v sociálních službách a sociální pracovníky a manželské nebo rodinné poradce a pro tzv. nelékařské zdravotnické pracovníky poskytující zdravotní služby, do seznamu lékařských zdravotnických povolání je doplněno povolání farmaceuta nebo se ruší dosavadní šestiletý limit pro zápočet náhradní doby spočívající v péči o dítě při posuzování započitatelné praxe.
Vláda také novelizovala nařízení o maximální částce příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Nové nařízení zvyšuje maximální částku příspěvku pro rok 2025 ze současných 15 700 o 1600 korun na 17 300 korun a zároveň stanovuje maximální částku i na rok 2026. Ta se navýší o dalších 1300 korun, tedy na výsledných 18 600 korun.
Kabinet schválil i nařízení o seznamu zařazených psychoaktivních látek. Na tento seznam byly zařazeny semisyntetické kanabinoidy HHC, HHC-O a THCP a jejich další deriváty a také dalších 123 psychoaktivních látek. Zařazení těchto látek na seznam podle nového zákona o návykových látkách umožní provést hodnocení rizik těchto látek, respektive hodnocení jejich vlivu na zdraví obyvatel, ale současně ukončí kriminalizaci jejich držitelů. Ve všech případech se jedná o látky, u kterých na základě dosavadních vědeckých poznatků nelze vyloučit závažná zdravotní a společenská rizika, a proto je nutné je zkoumat a teprve poté rozhodnout o jejich případném uvolnění na regulovaný trh. Detaily v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.
Vláda minutou ticha uctila památku obětí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci loňského roku a poté prodiskutovala kroky, které v reakci na tuto mimořádnou událost provedly nebo ještě plánují provést Ministerstvo vnitra, Policie ČR a Hasičský záchranný sbor ČR. Ministerstvo vnitra například na základě nových zkušeností uspořádalo několik speciálních školení jak pro vysoké školy, tak i pro policejní specialisty, provedlo revizi metodik, které shrnují praktická řešení ochrany měkkých cílů, nebo urychlilo novelizaci zbraňového zákona, která zpřísňuje pravidla pro nákup a držení zbraní. Policie mimo jiné spustila specializovanou poradenskou linku, uspořádala vzdělávací semináře na téma ochrany měkkých cílů a také zlepšila svou vybavenost a celkovou připravenost pro tyto případy. Na zvyšování odborné připravenosti členů složek integrovaného záchranného systému se zaměřil i Hasičský záchranný sbor.
Vláda projednala rovněž návrh nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Zákon má nastavit lepší koordinaci řízení systému výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, propojit strategický rámec napříč celým systémem, podpořit rozvoj kariéry výzkumných pracovníků, zjednodušit administrativu a posílit dodržování etických zásad a vědecké integrity. Změnit se mají i pravidla poskytování podpory tak, aby byla v souladu s rozhodovací praxí správních soudů a s doporučeními veřejného ochránce práv.
Vláda ČR/ gnews – RoZ
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian