Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu hodnotila končící první čtvrtinu století a přednesla plány do té příští. Pařížská dohoda je podle ní i nadále největší nadějí celého lidstva. „Evropa tedy zůstane u svého kurzu a bude nadále spolupracovat se všemi národy, které chtějí chránit přírodu a zastavit globální oteplování. Stejně tak se všechny kontinenty budou muset chopit příležitostí umělé inteligence a zvládat její rizika. Musíme hledat nové příležitosti všude, kde se objeví. Nastal okamžik, kdy se musíme angažovat mimo bloky a tabu. A Evropa je na změnu připravena,“ řekla v projevu, jehož část přinášíme:
Aby Evropa udržela svůj růst i v příštím čtvrtstoletí, musí přeřadit na jinou rychlost. Zaprvé, Evropa potřebuje hlubokou a likvidní unii kapitálových trhů. Úspory evropských domácností dosahují téměř 1,4 bilionu eur, zatímco v USA je to jen něco přes 800 miliard eur.
Zadruhé musíme v celé Evropě výrazně usnadnit podnikání. Příliš mnoho našich špičkových talentů opouští EU, protože je snazší rozvíjet jejich společnosti jinde.
Třetím základem je energie. Čistá energie je střednědobou odpovědí, protože je levná, vytváří dobrá domácí pracovní místa a posiluje naši energetickou nezávislost. Již dnes se v Evropě vyrábí více elektřiny z větrné a solární energie než ze všech fosilních paliv dohromady. Stále však musíme pracovat na tom, abychom tyto výhody přenesli na podniky a lidi.
Nadcházející roky budou zásadní i mimo Evropu. Všechny kontinenty budou muset urychlit přechod na čistou nulovou spotřebu a vypořádat se s rostoucí zátěží změny klimatu. Její dopad není možné ignorovat. Vlny veder v Asii. Záplavy od Brazílie po Indonésii, od Afriky po Evropu. Lesní požáry v Kanadě, Řecku a Kalifornii. Hurikány v USA a Karibiku. Změna klimatu je stále na vrcholu globální agendy. Od dekarbonizace k řešením založeným na přírodě. Od budování oběhového hospodářství k rozvoji přírodních kreditů. Pařížská dohoda je i nadále největší nadějí celého lidstva. Evropa tedy zůstane u svého kurzu a bude nadále spolupracovat se všemi národy, které chtějí chránit přírodu a zastavit globální oteplování. Stejně tak se všechny kontinenty budou muset chopit příležitostí umělé inteligence a zvládat její rizika. V případě takových výzev nezávodíme mezi sebou, ale závodíme s časem. I ve chvíli tvrdé konkurence musíme spojit své síly. A Evropa bude i nadále usilovat o spolupráci – nejen s našimi dlouholetými přáteli podobného smýšlení, ale s každou zemí, se kterou máme společné zájmy. Náš vzkaz světu je jednoduchý: pokud jsou v dohledu vzájemné výhody, jsme připraveni se s vámi spojit. Pokud chcete modernizovat svůj průmysl čistých technologií, pokud chcete vylepšit svou digitální infrastrukturu – Evropa je otevřena pro obchod.
A s tím, jak se zostřuje konkurence velmocí, vidím na celém světě rostoucí zájem o užší spolupráci s námi. Jen za poslední dva měsíce jsme uzavřeli nová partnerství se Švýcarskem, Mercosurem a Mexikem. To znamená, že 400 milionů obyvatel Latinské Ameriky bude brzy zapojeno do privilegovaného partnerství s Evropou. Tyto dohody se připravovaly roky, ne-li desetiletí. Proč k nim tedy dochází právě dnes? Nejen proto, že Evropa je velký a atraktivní trh. Ale také proto, že v Evropě platí, že co vidíte, to dostanete. Hrajeme podle pravidel. Naše obchody nemají žádné skryté závazky. A zatímco ostatní se zajímají pouze o vývoz a těžbu, my chceme, aby v partnerských zemích vzkvétal místní průmysl. Protože to je i v našem zájmu. Diverzifikujeme tak své vlastní dodavatelské řetězce. A právě proto je nabídka Evropy tak atraktivní, a to po celém světě. Od našich sousedů v Africe, kteří s námi spolupracují na rozvoji místních hodnotových řetězců čistých technologií a čistých paliv, až po rozsáhlý asijsko-pacifický region. Proto první cesta mé nové Komise povede do Indie. Společně s premiérem Módím chceme vylepšit strategické partnerství s největší zemí a demokracií na světě.
Domnívám se, že bychom měli usilovat o vzájemný prospěch i v rozhovoru s Čínou. Když Čína před 25 lety vstoupila do WTO, byl dopad rostoucího čínského vývozu nazýván „čínským šokem“. Dnes někteří hovoří o druhém čínském šoku – kvůli státem podporované nadměrné kapacitě. Na to samozřejmě musíme reagovat. V reakci na narušení čínského trhu jsou po celém světě, včetně zemí globálního Jihu, přijímána obranná obchodní opatření. Proto také Evropa přijala opatření, například v oblasti elektromobilů. Zároveň jsem vždy zdůrazňoval, že jsme připraveni pokračovat v našich diskusích. A budeme pokračovat v odstraňování rizik pro naši ekonomiku. Mnozí se domnívají – a to i v Číně – že by bylo v dlouhodobém zájmu Číny odpovědněji řídit svou hospodářskou nerovnováhu. To je také náš názor. A já věřím, že musíme s Čínou konstruktivně spolupracovat – abychom našli řešení v našem společném zájmu. V roce 2025 uplyne 50 let od navázání diplomatických vztahů naší Unie s Čínou. Považuji to za příležitost k navázání a prohloubení našich vztahů s Čínou, a kde to bude možné, i k rozšíření našich obchodních a investičních vazeb. Je čas usilovat o vyváženější vztahy s Čínou v duchu spravedlnosti a vzájemnosti.
Tato nová spolupráce se zeměmi po celém světě je nejen ekonomickou nutností, ale i poselstvím světu. Je to odpověď Evropy na rostoucí globální konkurenci. Chceme více spolupracovat se všemi, kdo jsou jí otevřeni. A to se samozřejmě týká i našich nejbližších partnerů. Myslím samozřejmě na Spojené státy americké. Žádná jiná ekonomika na světě není tak integrovaná jako my. Evropské podniky v USA zaměstnávají 3,5 milionu Američanů. A další milion amerických pracovních míst přímo závisí na obchodu s Evropou. Celé dodavatelské řetězce se táhnou na obou stranách Atlantiku. Například americké letadlo je vyrobeno z řídicích systémů a uhlíkových vláken z Evropy. Americké léky se vyrábějí z chemikálií a laboratorních nástrojů, které pocházejí z naší strany Atlantiku. Evropa zároveň dováží z USA dvakrát více digitálních služeb než my z celého asijsko-pacifického regionu. Dvě třetiny všech amerických aktiv v zahraničí jsou v Evropě. A USA nám dodávají více než 50 % zkapalněného zemního plynu. Objem vzájemného obchodu činí 1,5 bilionu eur, což představuje 30 % světového obchodu. Pro obě strany je v sázce mnoho. Naší prioritou tedy bude včasné navázání spolupráce, diskuse o společných zájmech a připravenost k jednání. Budeme pragmatičtí, ale vždy se budeme držet svých zásad, abychom chránili své zájmy a prosazovali své hodnoty – to je evropská cesta.
Pravidla jednání mezi světovými mocnostmi se mění. Neměli bychom nic považovat za samozřejmost. A i když se tato nová realita některým v Evropě nemusí líbit, jsme připraveni se s ní vyrovnat. Naše hodnoty se nemění. Abychom však mohli tyto hodnoty v měnícím se světě bránit, musíme změnit způsob svého jednání. Musíme hledat nové příležitosti všude, kde se objeví. Nastal okamžik, kdy se musíme angažovat mimo bloky a tabu. A Evropa je na změnu připravena.
Celý projev Ursuly von der Leyenové.
europa.eu/ gnews – RoZ
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
German