foto: anobudelip.cz
Premiér přihlíží největší katastrofě od revoluce při zavádění veřejných nástrojů. Jejím jménem je „Digitální stavební řízení“ ministra Ivana Bartoše. Naprosto odfláknutým projektem paralyzoval stavební úřady a denně brzdí investice za 770 milionů korun.
Karel Havlíček, předseda stínové vlády
Vládní Titanik jde ke dnu a Petr Fiala zmateně mluví o tom, že situace je mimořádně dobrá. Josef Síkela pochopil, odkud vane vítr a maže v jediném člunu směrem ku evropským břehům. Piráti bezelstně tančí na palubě. Hovořím o zavádění stavebního zákona.
Pojďme si zrekapitulovat, jak šel čas. V letech 2020 a 2021 vláda Andreje Babiše připravila stavební zákon. Byl kompletně prodiskutován s odbornou obcí, opřipomínkován a schválen. Platný od roku 2022. Byl vyhlášen zákonem roku 2021. V roce 2022 vláda Petra Fialy odmítá tento zákon a přichází s vlastní verzí navzdory varování odborné veřejnosti. Současně shazuje všechna výběrová řízení na digitalizaci stavebního řízení a vše začíná znovu.
Viníkem není pouze Ivan Bartoš. Za tyto změny krvácel na barikádách i Martin Kupka, představitelé STAN a další. Zpozdilo se to o jeden rok. Od 1. 7. 2024 to mělo vstoupit v platnost pro běžnou veřejnost. Bylo zjevné, že to nemůže dopadnout dobře, a proto jsme před tím varovali několik měsíců. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže potvrdil, že bylo netransparentně vysoutěženo digitální řešení. Samozřejmě soutěžili piráti. Odborná veřejnost varovala před spuštěním, a dokonce pan prezident varoval.
Stejně se to spustilo a je to největší propadák v historii zavádění veřejných nástrojů od revoluce. Nefunguje nic. Frustrovaní jsou projektanti, stavaři, developeři, investoři, starostové a úředníci to označují za paskvil. Ti chtějí vstoupit do stávky. V jednom šiku jsou i hospodářské svazy.
Nepovoluje se. Starostové hlásí kolaps stavebních úřadů. Úředníci nebyli dostatečně proškoleni. Nemůže se povolovat ani kolaudovat. Ještě se změnily poplatky. Například studna stojí nově 10 000 korun. Není pravda to, co tvrdí Bartoš, že změna poplatků byla v rámci námi připraveného zákona. Dala to tam tato vláda v rámci novely zákona o správních poplatcích z roku 2023.
Bartoš se staví do role totálního alibisty a tvrdí, že chyba je na straně úřadů. Premiér se snaží celou záležitost vymlčet. Naše vláda nebude dělat další experimenty a vrátíme do hry hlavní parametry našeho připraveného zákona. Bohužel škody této vlády budou nevratné. Ztratili jsme čtyři roky.
Martin Kolovratník, stínový ministr dopravy
Digitalizace v podání této vlády je návrat k psacím strojům. Mám pocit, že je to celé počítačová hra. Rekodifikace stavebního zákona byla odevzdána v mašličkách v létě 2021. Tehdy jsme to měli napočítané, že vše je třeba připravit během dvou let. Věděli jsme, že se to dá stihnout, ale budou na to potřeba dva roky. Tato vláda celý zákon zničila a přepsala. Nyní se nacházíme ve stavu, jaký máme.
Na stavebních úřadech nefunguje vyplňování údajů o dalších účastnících stavebního řízení, nefunguje automatické propojení na mapové podklady, úředníkům nefunguje propojení s dotčenými orgány státní správy. Úředníci se k podkladům musí dopracovávat ručně. Nelze otevírat přílohy s projektovou dokumentací. Extrémní je, že když chce úředník vygenerovat finální dokument, tak to generuje dokument s náhodně vyskytujícími se slovy. Nelze to zpětně editovat.
Vyzýváme Bartoše, aby odstoupil a premiéra Fialu, aby přestal mlčet a začal konečně něco dělat. Měl by udělat to samé jako při energetické krizi, kdy na Úřadu vlády vznikl tým, který problém řešil. To samé by měl Fiala udělat u digitalizace stavebního řízení.
Kamal Farhan, stínový ministr zdravotnictví
Chci se vyjádřit k přetrvávajícímu nedostatku léků na českém trhu. Zaprvé stále chybí některé základní léky, například antibiotika. Zadruhé Německo připravuje velké nákupy léků, chce rozšířit své zásoby na šest měsíců dopředu. Jde o objem spotřeby pěti středoevropských zemí. Spotřeba německého trhu, plus potřeba šestiměsíčních zásob dělá čtvrtinu prodeje léků v Evropské unii. Farmaceutické firmy nebudou schopné zvýšit kapacitu výroby. S nákupy léků začalo i Rakousko, které chce mít zásoby na čtyři měsíce. Polsko má rezervu na tři měsíce.
Válkova novela nic neřeší. Ukázalo se, jak falešná jsou prohlášení ministra Válka. Podle něj jde o největší reformu lékové legislativy. Je to ale jen osm stránek a vše, co rok připravoval, bylo změněno komplexním pozměňovacím návrhem, který byl delší, než samotná předložená novela.
Je to stejné, jako když čekal, že situaci vyřeší počasí. Pokud Německo vytvoří zmíněné zásoby, postihne to náš trh a ministr má vládní prázdniny. Válek místo zvýšení aktivity nedělá nic. Dodavatelé využívají mezery, které jim tento zákon umožňuje. Jednou z nich je, že výpadek léků lze v mimořádných případech nahlásit až v den výpadku.
Opakovaně jsem na to při rozpravě upozorňoval a Válek debatu ve sněmovně promlčel. Náš ministr zdravotnictví se o problémy nestará a raději představuje vize a komentuje zahraniční politiku. Je to vizitka TOP 09 a ukazuje to, jak je špatné, že premiér má ve vládě kamarády z Brna.
Jana Mračková Vildumetzová, stínová ministryně vnitra
Ráda bych se vyjádřila k digitalizaci stavebního řízení. Chtěla bych vyzvat hejtmany a další organizace, jako svaz měst a obcí či sdružení místních samospráv, protože já v tuto chvíli vidím, že jsou to přeci ty organizace, které hájí zájmy starostů v rámci krajských úřadů. Oni jsou odvolacím orgánem, kde je Asociace krajů. Kdyby něco takového nastalo, já bych ihned asociaci svolávala. Řešila bych danou situaci.
My se po 25 dnech dozvíme, že to asi nefunguje. Byť nám ministr na plénu Poslanecké sněmovny tvrdil, že všechno bude v pořádku. Že 1. 7. bude vše funkční. Tyto organizace by měly také říct svá stanoviska a měly by začít bojovat za to, aby se ten stav co nejdříve vylepšil.
Dalším tématem je Česká pošta, která je pod vedením ministra vnitra Rakušana v takovém stavu, že 1.7. uplynul rok od toho, že se uzavřelo 300 poboček bez jakékoliv analýzy. Prostě se rozhodl. Rakušan nám řekl, že to není transformace České pošty, že ta teprve bude a že se pošta rozdělí na dva sektory. Jeden s poštovními službami a druhý bude komerční, kam přejde logistika a budou tam balíkovny.
Bylo nám řečeno, že transformace České pošty proběhne 1. 4., poté 1. 7., dnes máme konec července a my jsme neschvalovali žádný právní předpis, který by transformaci umožňoval a žádná transofmrace také neprobíhá. Proběhlo pouze to, že těch 300 poboček se opustilo a v některých případech budovy chátrají.
Ty budovy se neprodaly, nejsou ani zájemci o ně. Nyní se také z řad starostů dozvídáme, že tam začínají jezdit takzvané pojízdné pošty, které by do daného města či obce zajížděly pouze jednou týdně nebo v nějakém časovém horizontu. Že se mění úřední hodiny a že v některých dnech je na některých místech pošta zavřená. Toto jsou přesně ty věci, které kvalitě a dostupnosti poštovních služeb nepomáhají.
Říkali jsme, ať se jde cestou Pošty Partner podle rakouského modelu, když by tedy došlo k vyčlenění balíkovny a logistiky. Služeb pro občany tam nebude tolik a kdybych byla ve vedení města, tak bych se snažila sehnat nějaký podnikatelský projekt, který by si tu poštu a její služby vzal. Je smutné že v okolních státech to funguje a u nás to jde opačným směrem, viz. propouštění doručovatelek, nákup nových aut a pak se podíváte, že dozorčí rada je pořád stejná, má stejný počet lidí. Proč také v radě nedošlo na menší počty zástupců? Za členství v dozorčí radě je totiž odměna.
Budu posílat dopis panu ministrovi se spousty otázek, například budu chtít vidět usnesení, kde vláda transformaci České pošty schválila. Když se podíváte, tak jí vláda neschválila a vzala ji pouze na vědomí. Poté chci vidět zákon, který řeší transformaci České pošty. Proč není v legislativním znění a proč ho nikdo nepřipomínkuje? Poté budu chtít znát čísla, kolik se prodalo budov, protože ty informace, které k nám proudí, vypovídají o velmi malém množství.
Když se toho 1.7. minulý rok uzavíraly pobočky, byla ve hře řada smluv a mě zajímalo jaké finanční dopady to mělo na Českou poštu, kolik se platilo na smluvních pokutách. Také chceme vědět, jaký má Česká pošta úvěr. My v Poslanecké sněmovně jsme prosadili, že bude na poště probíhat kontrola Národního kontrolního úřadu a zajímalo by mě, jestli ta kontrola probíhá. Dle mého neprobíhá a zajímá mne proč. Vidíme, jakým způsobem se ty věci řídí. Pošta tu má být především pro naše občany a občan pro pana Rakušana zjevně není na prvním místě.
Celou tiskovou konferenci si můžete pustit zde.
anobudelip.cz/gnews.cz-geh