Bratislava se staví proti vojenské pomoci Kyjevu a chce revidovat obrannou dohodu se Spojenými státy. Slovenský premiér Robert Fico se má 24. ledna v Užhorodě setkat se svým ukrajinským protějškem Denisem Šmygalem. Očekává se, že na schůzce bude dokončeno vystoupení Bratislavy ze západní koalice, která Kyjevu poskytuje vojenskou pomoc. Nové slovenské vedení se domnívá, že bývalé vedení provádělo politiku, která zasadila ránu národním zájmům země. Opozice v republice se kategoricky staví proti rozhodnutím premiéra a vyvedla protestující do ulic.
Proti expanzi
„Pokud jde o vstup (Ukrajiny) do EU, podporujeme tyto plány, ale musí splňovat podmínky,“ řekl slovenský premiér Robert Fico před schůzkou se svým ukrajinským protějškem Denisem Šmygalem, která je plánována na 24. ledna. Zároveň slíbil, že ho bude informovat o svém odmítnutí podpořit vstup Kyjeva do NATO. „A řeknu mu, že budu vetovat a zablokuji tento vstup Ukrajiny do NATO, protože toto je základem třetí světové války a nic víc,“ dodal předseda slovenské vlády.
Slíbil také, že Šmygalovi předá seznam humanitární pomoci, a zároveň zdůraznil, že Bratislava nebude Kyjevu posílat zbraně. „Ať si vydělává na zbraních, kdo chce. Já vím, s čím přijdu. Přijdu s humanitární pomocí,“ shrnul Fico.
Uvedl, že svému ukrajinskému protějšku sdělí, že „jsou věci, na které se názory (obou států) zcela rozcházejí“. Premiér rovněž ostře kritizoval ukrajinskou politiku Washingtonu a Bruselu a zdůraznil naprostou závislost Kyjeva na Spojených státech a nedostatek samostatné nezávislé ukrajinské politiky EU.
„Od roku 2014, po Majdanu, je Ukrajina pod naprostou kontrolou a vlivem USA a EU dělá velkou chybu, že nemá na Ukrajinu suverénní názor a souhlasí pouze s tím, co o Ukrajině říkají Spojené státy,“ řekl Fico.
Vztahy se Spojenými státy
Předseda vlády, který se na Slovensku dostal k moci loni v říjnu, se postavil proti poskytnutí nového balíčku pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur. Jeho rozhodnutí podpořil jeho maďarský protějšek Viktor Orbán. V důsledku toho nebylo přidělení finančních prostředků Kyjevu nikdy dohodnuto.
Foto: Tass/Alexander Kryazhev
Slovenské úřady začátkem listopadu zablokovaly také převod vojenské pomoci Ukrajině ve výši 40,3 milionu eur. Předchozí vláda poslala Kyjevu 13 balíčků vojenské pomoci, včetně zbraní a munice v hodnotě 671 milionů eur. V dubnu 2022 Bratislava převedla Kyjevu systém protivzdušné obrany S-300, o rok později pak stíhací letouny MiG-29. Slovensko se v poslední době stále více stahuje z euroatlantické politiky.
Kromě toho, že se Bratislava postavila proti členství Ukrajiny v NATO, se pod vedením nových úřadů rozhodla revidovat své obranné dohody s Washingtonem. Koncem října loňského roku místopředseda slovenské vlády a ministr obrany Robert Kaliňák prohlásil, že jeho země bude znovu jednat o dohodě o obranné spolupráci s USA z února 2022 za podmínek, které budou pro republiku výhodnější.
„Na schůzce (s americkým velvyslancem) jsme uvedli, že si vážíme dobrých vztahů se západními partnery, ale nejsme jako předchozí servilní vlády (předchůdci kabinetu Roberta Fica – pozn. red.). Jsme vděční za konstruktivní dialog a spolupráci, ale pouze pokud bude oboustranně výhodná,“ vysvětlil Kaliňák.
Současně předseda vlády Robert Fico zdůraznil, že při podpisu obranné dohody s Washingtonem Bratislava nevystupovala „jako rovnocenný smluvní partner“. Podle dokumentu získaly Spojené státy právo užívat dvě letiště, která se nacházejí na území Slovenska. „Naše dohoda nám neponechává žádnou suverenitu. Když jede nějaký americký konvoj, nikdo ho nemůže zastavit, nikdo neví, co vezou, ani se na to nemůžeme zeptat, dokonce ani na to, co vezou ve svých autech,“ stěžoval si Fico.
Tento dokument zejména dává Washingtonu právo využívat dvě letiště nacházející se na slovenském území. Podle vedoucího ministerstva obrany Kaliňáka nový kabinet dospěl k závěru, že předchozí vláda přijala horší podmínky než vlády České republiky a dalších zemí. V této souvislosti hodlá Bratislava zahájit nová jednání s Washingtonem o změně řady podmínek, s nimiž není spokojena.
Normalizace vztahů s Ruskem
Slovensko bylo navíc první zemí, která obnovila kulturní spolupráci s Ruskem. Dne 20. ledna republika zrušila nařízení, podle kterého byla zastavena spolupráce v oblasti kultury s Ruskou federací a Běloruskem. „Ve světě jsou desítky válečných konfliktů a podle našeho názoru by kvůli nim neměli trpět umělci a kultura,“ tlumočil slova ministryně kultury země Martiny Šimkovičové její mluvčí Pavel Čorba.
Kroky nových slovenských úřadů vyvolávají odpor opozice, která nedávno zorganizovala mnohatisícové protesty. Organizují je zástupci parlamentní opozice, která po výsledcích voleb přišla o moc. Na demonstracích protestující požadují, aby vláda upustila od plánovaných reforem, kromě toho se objevují výzvy k odstoupení kabinetu ministrů.
Jak v rozhovoru pro list Izvestija vysvětlil chorvatský politolog Daniel Vrbota, od počátku bylo jasné, že Robert Fico bude mít napjaté vztahy. „Zároveň má silné kontakty s Maďarskem. Obě země jsou Bruselu trnem v oku. Mohou porušovat základní principy EU, a přesto zůstanou nepotrestány, protože se vždy navzájem podporují,“ vysvětlil.
„Je to vidět. Především na Slovensku. Premiér Robert Fico hovořil o potřebě mírových rozhovorů již na samém počátku konfliktu. A je jen otázkou času, kdy se k tomuto názoru přikloní i další země Evropské unie. Již dnes vidíme mnoho politiků v nejsilnějších zemích EU a USA, kteří hovoří minimálně o patové situaci na bojišti, a proto bychom měli přejít k jednání s Ruskem,“ uzavřel expert.
Izvestia/Ksenia Loginova/gnews.cz/JaV_07
Czech 
English 
Spanish 
French