Celkem 69 zemí postižených americkými cly platnými od 7. srpna

Americké akciové indexy klesly před novým kolem obchodní války Bílého domu. V pátek vypršela poslední úleva před zavedením jeho tzv. „zrcadlových“ dovozních cel. Ve stejný den americký prezident podepsal výkonný příkaz o jejich vstupu v platnost 7. srpna pro obchodní partnery, kteří dosud neuzavřeli dohody s Washingtonem. Téměř 70 zemí podléhalo clům v rozmezí od 10 do 41 %.

V pátek se ve 12 brazilských městech konaly rozsáhlé protesty poblíž amerických diplomatických misí. Donald Trump uvalil 40% clo na brazilský dovoz, a to nad rámec základního 10% cla platného na dovoz od všech amerických obchodních partnerů. Brazílie patřila mezi pět zemí, které od Washingtonu obdržely nejvyšší sazbu, vyšší s 41 % měla pouze Sýrie. Uváděným důvodem je nejen obchodní přebytek s USA, ale také trestní řízení proti bývalému prezidentovi Jairovi Bolsonarovi a také neústupnost brazilského vedení.

Alcides Amazonas, protestující u amerického konzulátu v Sao Paulu: „Nechceme, aby se USA vměšovaly do záležitostí naší země. Máme suverénní stát s vlastní vládou a ústavou, ta musí být respektována. A ti, kdo páchají zločiny, jako Bolsonaro, by měli být ve vězení.“

Bílý dům doprovodil zavedení 40% cla na brazilský dovoz dlouhým seznamem výjimek. Více než 700 kategorií produktů, včetně letadel Embraer, je z něj osvobozeno. Nicméně podle odhadů brazilského ministerstva rozvoje, průmyslu a obchodu spadá pod novou sazbu více než třetina brazilského vývozu do USA, včetně kávy a hovězího masa, klíčových exportních produktů země. Prezident Lula da Silva již slíbil odvetná opatření, pokud Washington neupustí od obchodního tlaku.

Docent ekonomie a mezinárodních vztahů na vzdělávací nadaci Armanda Alvarese Penteada Vinicius Vieira: „Uvalená cla jsou zjevným zásahem do vnitřního procesu v Brazílii, a to jak právního, tak politického, jehož cílem je posunout zemi doprava před prezidentskými volbami v příštím roce. Nejde jen o záchranu pana Bolsonara, ale také o naklonění brazilských voličů k pravici politického spektra.“

Dne 1. srpna vypršela poslední lhůta před zavedením tzv. zrcadlových cel Donalda Trumpa vůči téměř všem obchodním partnerům USA. Před tímto datem se podařilo uzavřít dohody s Washingtonem pouze sedmi zemím. Většině z nich se podařilo snížit cla na 15–20 %. Celkem se novými americkými cly, která vstoupí v platnost 7. srpna, dotklo téměř 70 zemí. Sazba se pohybuje mezi 10 a 41 %. Postoj k rozhodnutí Washingtonu přímo závisí nejen na něm, ale také na velikosti ekonomiky, proti které je uplatňováno. Rozvinuté země jsou silně proti, zatímco rozvojové země jsou ve svých hodnoceních opatrné.

Švýcarská prezidentka Karin Keller-Sutter: „Včera večer jsem mluvila s prezidentem Trumpem. Zajímá ho jen jedna věc, a to obchodní deficit. Podle jeho interpretace USA kvůli Švýcarsku ztrácejí téměř 40 miliard ročně. Podle mého názoru je to absurdní. Protože pokud vezmete v úvahu obchod se službami, je naše obchodní interakce téměř vyrovnaná.“

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa: „Vyvážíme ocel a hliník, vyvážíme citrusové plody, takže musíme vyjednávat, abychom našli způsob, jak dosáhnout dohody.“ Malajský ministr obchodu, investic a průmyslu Zarful Aziz: „Domníváme se, že zrcadlová celní sazba ve výši 19 % je spravedlivá, vzhledem k okolnostem, situaci u našich sousedů a ve světě obecně.“ Novozélandská ministryně financí Nicola Willis: „Mám pocit, že Nový Zéland byl podroben velmi hrubému výpočtovému vzorci, který nezohledňuje naše nízká cla na americký dovoz.“

CMG