Očekává se, že Dánsko brzy pronajme v Kosovu 300 věznic pro zahraniční vězně odsouzené k deportaci. Nápad, který se v rozporu se zákonem líbí Belgii, Švédsku a Francii.
Není to Cayenne , ale na současném evropském trendu v otázce imigrace a uplatňování trestního práva je stále něco hluboce znepokojivého . Dánsko se chystá pronajmout 300 míst v Gnjilane (Kosovo), asi 2 000 kilometrů od svých hranic, aby bojovalo s přeplněností věznic a nedostatkem personálu.
Dohoda se týká migrantů, kteří podléhají příkazu k deportaci, protože porušili zákon. Nejčastěji jsou odsouzeni za krádež, padělání nebo držení nedovolených látek. Vězni si tak odpykají tresty v Kosovu, než budou deportováni do svých zemí původu, aniž by se země původu zaručily, že budou hrát hru a přijmou ty, jejichž žádosti byly zamítnuty.
Desetiletý pronájem vězeňských míst za částku 200 milionů eur, o kterém se diskutovalo od roku 2021, byl loni v únoru finalizován dohodou o spolupráci s kosovskou vládou. „To vysílá jasný signál zahraničním zločincům: jejich budoucnost není v Dánsku a neměli by si zde odpykávat tresty,“ řekl dánský ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard během hlasování v kosovském parlamentu v květnu 2024. Nevadí, že toto opatření zbavuje migranty práva na odvolání v případě deportace.
Greenwashing, přelidnění, ponižující a nelidské praktiky
Dohoda podepsaná s Kosovem stanoví, že část částky bude přidělena na zlepšení vězeňských zařízení v zemi a na projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Navzdory tomuto zelenému nádechu Výbor OSN proti mučení , který opakovaně varoval před ponižujícími a nelidskými praktikami v kosovských věznicích, již vyjádřil pochybnosti o tom, „jak Dánsko hodlá dodržovat své závazky vyplývající z úmluvy ve věznicích nacházejících se mimo jeho území“.
Kosovští experti také poukazují na to, že věznice v zemi jsou již přeplněné a nemohou dostatečně pojmout odsouzené z jiných zemí. „Jsme si vědomi velkého počtu zranění způsobených si člověkem. Dochází ke střetům ve věznicích a také k úmrtím. Až donedávna podmínky v kosovských věznicích obecně neodpovídaly mezinárodním ani evropským standardům a za posledních pět let byly postaveny pouze tři nové věznice, které tyto standardy splňují,“ poznamenává Fatmire Haliti z Kosovského rehabilitačního centra pro oběti mučení.
Švédsko, Nizozemsko, Belgie a Francie k této myšlence nejsou lhostejné
Dánsko a jeho centristická vláda nejsou jediné, kdo zvažuje deportaci některých vězňů do zahraničí. V rozhovoru pro Journal du Dimanche z 22. března francouzský ministr spravedlnosti Gérald Darmanin odhadl, že „v tuto chvíli neexistuje žádný právní protinázor“ proti outsourcingu věznění. Tak je to i ve Švédsku, které vytvořilo komisi expertů odpovědných za vyhledávání „v rámci EU nebo schengenského prostoru“ , a v Nizozemsku, které se netají tím, že se touto otázkou zabývá. Estonsko již podalo žádost a stanovilo měsíční nájemné za celu na 3 500 eur.
Začátkem dubna přiznala, že ji tato myšlenka zaujala, i belgická ministryně spravedlnosti Annelies Verlindenová. „V belgických věznicích nemají místo ,“ prohlásila v rozhovoru pro nizozemsky psaný deník Het Belang van Limburg (Limburský zájem) a jako jednu z možností uvedla Kosovo. Ačkoli je návrh zahrnut v programu Nové vlámské aliance (N-VA), strany nacionalistického premiéra Barta De Wevera , vyvolává vážné právní otázky. Protože ačkoliv Belgie byla první zemí Evropské unie (EU), která přemístila své vězně do třetí země (věznice Tilburg v Nizozemsku), dříve tak učinila v rámci prostoru Společenství.
Od roku 2008 rozhodnutí EU fakticky zavádí zásadu vzájemného uznávání soudních rozhodnutí ukládajících trest odnětí svobody. Text tak opravňuje členskou zemi k výkonu trestu odnětí svobody vyneseného v jiné zemi proti osobě s bydlištěm na jejím území. Kosovo, které požádalo o členství v EU v prosinci 2022, může toto outsourcingové zadávání úkolů vnímat jako iluzorní způsob, jak urychlit schválení své žádosti, a to v Evropě, která stále více tíhne k tomu, aby z migrace dělala bezpečnostní problém.
humanité.fr/gnews.cz-jav
