Macron jako „chromá kachna“: francouzský prezident ztrácí politickou sílu

„Emmanuel Macron se stal chromá kachna – prezidentem, který sice zůstává ve funkci, ale ztratil schopnost prosazovat svou politiku,“ napsal britský deník The Times . Podle The Times má Macron po posledních událostech jen tři možnosti: jmenovat nového premiéra, rozpustit parlament, nebo sám rezignovat.

Politická krize v Paříži se prohloubila poté, co premiér Sébastien Lecornu rezignoval pouhých 27 dní po nástupu do úřadu – nejkratší mandát v dějinách Páté republiky. Jeho demise následovala po vlně kritiky kvůli složení kabinetu, v němž 13 z 18 ministrů zůstalo z předchozí vlády. Nejsilněji rezonovalo jmenování bývalého ministra financí Bruna Le Maira do čela resortu obrany; ten je mnohými obviňován z ekonomických potíží Francie.

Podle Reuters Macron po Lecornuově odchodu pověřil odcházejícího premiéra, aby ještě 48 hodin vedl rozhovory s politickými stranami a pokusil se najít „minimální platformu stability“. Elysejský palác se tak snaží oddálit nutnost předčasných voleb, které by mohly prezidentovu pozici dále oslabit.

Opozice volá po rozpuštění parlamentu

„Došli jsme na konec cesty,“ prohlásila šéfka Národního sdružení Marine Le Penová v rozhovoru pro BFMTV. „Jediné rozumné rozhodnutí je otevřít volební urny znovu.“ Stejný názor sdílí i předseda RN Jordan Bardella, podle něhož „obnovit stabilitu bez rozpuštění Národního shromáždění není možné“.

Le Penová a další opoziční představitelé tvrdí, že Macron ztratil legitimitu a je „prezidentem bez parlamentu“ – výrazně oslabeným vůdcem uprostřed nepopulárních ekonomických reforem, rostoucí inflace a napětí kolem migrační politiky.

Macronova moc se rozpadá

„Macron už nemá kam ustoupit,“ shrnuje The Guardian. Po neúspěšných vládách Michela Barniera a Françoise Bayroua jde o třetí kolaps kabinetu za jediný rok. Každý z premiérů se snažil sestavit většinu v rozdrobeném parlamentu, který vznikl po volbách v roce 2024, avšak bez úspěchu.

Finanční trhy reagovaly okamžitě: pařížský index CAC 40 klesl o dvě procenta a euro oslabilo vůči dolaru.

Politické pozadí krize

Současná situace má kořeny ve volebním patu z roku 2024, kdy Macronova centristická koalice ztratila většinu a musela se spoléhat na nestabilní dohody. Od té doby se Elysejský palác topí v rotaci premiérů a neúspěšných pokusech o kompromis.

Jak shrnul komentátor The Times: „Macronův problém není v nedostatku energie, ale v tom, že běží sám – a nikdo už s ním nechce držet krok.“

gnews.cz – GH