Aleš Mrázek: Mistr současného českého komiksu

Jak známo, komiks je moderní literární žánr, ve kterém jsou za sebou chronologicky řazené kresby s doprovodným textem, vytvářejícím příběh. K zobrazení přímé řeči postav se používá tzv. bublin. Často je použito k dovysvětlení obsahu několik málo řádků pod danou kresbu. V současnosti dominuje v komiksu fantasy tématika, ale oblíbené jsou i osudy historických postav a dějinných událostí. To je právě tvůrčí parketa výtvarníka a autora Aleše Mrázka, který v současnosti pracuje na svém již osmém komiksovém příběhu.

Aleš Mrázek dosud napsal, namaloval a vydal kreslené příběhy věrozvěstů Cyrila a Metoděje Mezi Modlou a křížem (2013) Jan Hus ( 2015), Pejskova dobrodružství (2016), Martin Luther: Boží spravedlnost (2017), Jan Amos Komenský (2020), Přítel indiánů David Zeisberger (2021) a Lili: Od totality ke svobodě (2022). V současnosti pracuje na svém osmém komiksovém příběhu, který pojednává hlavně o Kristianu Davidovi, zakladateli osady a pozdějšího městečka Herrnhut ,česky Ochranov, v Saské Lužici. Sešit bude pojednávat o Jednotě bratrské a Moravanech, kteří sem s legendárním tesařem, společně s Čechy emigrovali.

Ale nepředbíhejme

Především bychom se měli s následujícími řádky dozvědět o představovaném malíři a spisovateli alespoň základní informace.
Narodil se 1. dubna 1978 v Roudnici nad Labem. Vystudoval SUPŠS v Kamenickém Šenově obor rytec skla. Svého času pracoval ve vitrážnické dílně v Bakově nad Jizerou, dlouhodobě je jeho život spojen s výtvarným uměním, historií a literaturou, což je korunováno jeho autorskými počiny. K výtvarnému umění a vlastní tvorbě ho přivedl o sedm let starší bratr Jan. Společně se chlapci bavili kreslením a malováním seriálů po inspirativní četbě populárního Čtyřlístku. Malba však Aleše zaujala natolik, že začal navštěvovat galerie, aby přišel jak na to při vlastní tvorbě.

Zvláště se mu líbil impresionismus a jeho velkým malířským vzorem byl Antonín Slavíček. Na jeho obraz Slunce v lese se kupříkladu opakovaně chodil dívat do roudnické galerie. A maloval a maloval. Snažil se dostat na Akademii výtvarného umění v Praze obor malba, též na UMPRUM, pro velký zájem se ale i přes svůj výrazný talent mezi studenty nedostal. To nevadilo, aby časem neměl několik autorských výstav krajinářských olejomaleb v Litoměřicích, Štětí či v Roudnici nad Labem. Od roku 2010 se ale více než malování v plenéru věnuje tvorbě historických komiksů, které píše a kreslí. Na práci s paletou a štětci však Aleš Mrázek nezanevřel, v současnosti připravuje svou prezentaci v jedné z galerií Mělníka.

Historie ho zajímá od dětství

Jan Hus i Jan Amos Komenský, a další velké postavy našich dějin a s nimi související události znal z hodin dějepisu, ty však nemohly zvídavého chlapce uspokojit. K výraznému posunu ve studiu historie přispěl velký životní krok Aleše, který ačkoliv vyrůstal v ateistické rodině, našel v roce 1993 vlastní cestu ke křesťanství. Nechal se ve svých patnácti letech pokřtít a začal se orientovat v církevní problematice včetně protestanství i katolicismu. V roce 2007 poprvé navštívil Suchdol nad Odrou a objevil mimořádné muzeum věnované Moravským bratřím. Do té doby o nich prakticky nic nevěděl. Téma ho mimořádně zaujalo a tak začal studovat dějiny Jednotky bratrské, hlavně vliv J. A. Komenského, Kristiána Davida a dalších představitelů. Stal se pravidelným návštěvníkem muzea v Suchdole nad Odrou. Opakovaně navštívil i Herrnhut a místní muzeum a před časem se Aleš Mrázek stal aktivním členem historicko-vlastivědného spolku Moravian.

Do Moravanů se doslova zamiloval

Expozice muzea, ať již o misijních stanicích na šesti kontinentech světa, či výstavy věnované osobnostem Jednoty a Davidu Zeisbergerovi Aleše Mrázka ohromily. V Suchdole se při svých výjezdech seznámil s úžasným mužem, dokonale znalým historie Moravských bratří, Danielem Říčanem. Známého badatele nadšení a zájem o věc u mladého muže potěšilo a časem se stal Aleš Mrázek platným členem historicko-vlastivědného spolu Moravian, který pořádá pravidelné mezinárodní konference. Velká část inspirace na řadě Mrázkových komiksových sešitů tedy vznikla právě zde. S panem Říčanem spisovatel a malíř mj. konzultoval i svou současnou práci na historickém komiksu Ve jménu Beránka, který pojednává příběh o vzniku a působení Jednoty bratrské, včetně založení městečka Herrnhut v roce 1722.
K tomu nám autor řekl:

„ Už mi chybí jen pár stran příběhu, který bude končit památnou Večeří Páně roku 1727, kdy přišlo do Ochranova tzv. vylití Ducha svatého, což mělo za následek onen úžasný projekt misii do celého světa. Bratři neodcházeli dobrovolně, většinou museli hledat jiný domov, jímž se paradoxně stal celý svět.“

Osvěžme si paměť

Jednota bratrská se svou pohnutou historií je jedna z evangelických církví, působících v ČR. Jedná se o církev vzešlou z české reformace. Původní Jednota bratrská se časem stala významnou složkou české a moravské společnosti. Založena byla v roce 1457 ve východních Čechách v Kunvaldu. Učení, které jako první propracoval bratr Řehoř, vycházelo z názorů Petra Chelčického. Bratři měli žít v přísné mravní kázni a v dobrovolné chudobě. Do konce století se toto učení rozšířilo po celé zemi. Po porážce stavovského protihabsburského povstání v roce 1620 byla katolíky Jednota velmi pronásledována.

Mnoho jejích příznivců odešlo do ciziny. Mezi nimi i Jan Amos Komenský. Ve dvacátých letech 18. stol. navázala na její teologické dědictví na panství hraběte Zinzerdofa v saské Horní Lužici ( Herrnhut - Ochranov) Moravská církev, tzv. Obnovená jednota bratrská. Herrnhut se stal světově významnou destinací. Moravští bratři prosluli zejména svými misiemi. Jejich stopy dodnes nacházíme v různých částech světa, kam odcházeli z Ochranova, kde našli po emigraci z vlasti útočiště. V Čechách a na Moravě obnovená jednota mohla začít opět veřejně působit až od druhé poloviny 19. století.

Vítejte v Suchdole nad Odrou - viz.: muzeumoravskýchbratři.cz

Ivan Černý