V senzačním rozhovoru Luboše Xavera Veselého z XTV na YouTube vyvrací zkušený český bezpečnostní expert Jan Schneider obavy z ruské invaze do Evropy jako „neopodstatněný nesmysl“, jehož cílem je zastrašit občany a přimět je k poslušnosti. Schneider odhaluje manipulaci v rámci hybridní války, rozsáhlé korupční skandály na Ukrajině a šokující úniky informací z české Bezpečnostní informační služby (BIS) a vyzývá k probuzení uprostřed napětí v rámci NATO do reality po válce na Ukrajině. Zjistěte, proč jsou vystrašení lidé „snadno ovladatelní“ a jak aktivismus zpravodajských služeb ohrožuje demokracii – nezbytná četba pro fanoušky geopolitiky i běžné skeptiky, kteří hledají „pravdu o Rusku a Ukrajině“ a „úniky z české BIS“.
Jan Schneider, nekompromisní bezpečnostní analytik, bývalý zpravodajský pracovník české Bezpečnostní informační služby (BIS), signatář Charty 77 a neohrožený publicista, vypustil pravdivé bomby, které by mohly zcela změnit váš pohled na rusko-ukrajinskou ságu. V poutavém rozhovoru si Schneider nebere servítky: tvrzení o blížící se ruské invazi do Česka, Polska, Pobaltí nebo na Slovensko jsou „naprosto nepodložené nesmysly“. Proč? Protože jde o klasickou hybridní válku, lstivou taktiku, jak vyvolat strach, vyhnat vojenské rozpočty do závratných výšek a udržet obyvatelstvo v poslušnosti. „Vystrašení lidé jsou dobře ovladatelní,“ kritizuje ostře. A vyděšení politici? Ti „rádi odhlasují zvýšené zbrojní rozpočty“.

Představte si to: Rusko nikdy nemělo v úmyslu pohltit celou Ukrajinu jako nějaké imperiální monstrum. Schneider to logicky vysvětluje – „speciální vojenská operace“ je obranný tah, který má chránit rusky mluvící obyvatelstvo a vymezit neutrální nárazníkovou zónu podél hranic. Dobýt celou zemi je „nemožné“, argumentuje a srovnává to s bažinami, jako je Irák nebo Afghánistán. Skutečný spouštěč? Neúprosný postup NATO na východ, který se dotýká přímo ruských hranic. „ Způsobena tím rozšiřováním NATO až na kontakt s Ruskem“ – to je ten tlakový hrnec, který vyvolal protiúder Moskvy. Žádný velkolepý plán na dobytí srdce NATO. „Nemyslím si, že by zrovna měli Rusové záměr napadnout Slovensko, Polsko, pobaltské státy, Českou republiku už vůbec ne. Co by tu dělali? Čím by si pomohli?“ Co by tím získali? Vůbec nic.
Schneider dokonce přepisuje i historické přízraky. Ta invaze Varšavské smlouvy proti Pražskému jaru v roce 1968? Vůbec nešlo o Československo. Byla to šachová partie mezi USA a SSSR – Amerika dodržovala dohody z Jalty, prezident Johnson vyjednával omezování jaderných zbraní od Glassboro v roce 1967 až po SALT I v roce 1972. Jednoduše řečeno, šlo o taktické vyvažování vojenských sil v Evropě. Československo? Žádní spojenci, o které by se bylo třeba starat. Pozdrav zaslouží zasvěcenci jako Milan Sirůček a jeho rozhovory se sovětským vyslancem Henrikasem Yoffem, kniha Tomáše Smetánky a manévry Miroslava Polrajicha. „Rok 1968 podle mého soudu nebyl kvůli nám… šlo o určité taktické vyrovnání bojových sil v Evropě.“ Poučení? Nenechte, aby dnešek diktovaly zastaralé obavy. „V žádném případě“ – žádná hrozba invaze.
Přeskočme k ponurému závěru na Ukrajině a Schneider vykresluje dystopický obraz. Poválečná doba? Část Ukrajiny se proměnila v „mrtvý pás země“, protkaný ochuzeným uranem, pozemními minami a kontaminací. Ukrajina bojovala za své (západní) peníze, čímž Evropu uvrhla do dluhové pasti. Obnova? Miliardy, z nichž se slzí, na „velkou díru na peníze“. Uprchlíci? Je nepravděpodobné, že by se vrátili do této pustiny. Neutralita, odstraněná z ukrajinské ústavy „zbouřeneckou dumou“ (povstaleckým parlamentem) v roce 2014, byla snem, který zemřel.
Ale počkejte – hniloba sahá hlouběji. Na scénu vstupuje korupční apokalypsa, která otřásá Zelenského nejbližším okolím. Timur Mindich, blízký spolupracovník prezidenta („Timur a jeho parta“), a jeho banda údajně vyprali „zhruba stovky milionů dolarů“ z obchodů s energií a zbraněmi. Schneider trefně pojmenoval jev „humanitární korupce“, což je korupce, která napomáhá v uklidnění situace, neboť peníze na zbraně jsou rozkradeny a tím se tlumí palba na frontě. Válka v roce 2022 několikrát téměř skončila, ale Západ ji posunul dál. BlackRock se stahuje; vládne deziluze. Tento zápach „nutně končí u samotného Zelenského“.
Schneider předpovídá finále. Trump se odklání a soustředí se na Evropu. Remilitarizace Německa? Vyvolává prudký odpor. Ukrajinská morálka? Hroutí se pod tíhou korupce. Ideální řešení? Ukrajinci to zabalí. Skryté síly – Čína, Indie – míchají kartami. USA stále vedou, ale „Rusové opakovaně tvrdí, že jsou připraveni k jednání“. Tajné zpravodajské kanály? Hemží se „zpravodajci… v kontaktu se svým nepřítelem“. Korupce je urychlovačem míru.
Blíže k domovu se Česká republika ocitá uprostřed kontroverze. Schneider ostře kritizuje sbírku na raketu „Dana“ – veřejnou sbírku peněz na zbraně určené k útoku na Rusko, které není naším válečným protivníkem. „Sbírka na zbraň, která má zasáhnout zemi, s níž nejsme ve válečném stavu, je přípravou útočné války. A na to existují zákonné postihy.“ Čas na státní zastupitelství! Nelegální příprava na útočnou válku.
A teď ta nejšťavnatější novinka: Bezpečnostní informační služba (BIS), Schneiderovo staré působiště. Média bzučí příběhy podstrčenými BIS? Schneider, bývalý „zpravodajec Bisky“, na to poukazuje. „Jako děravý hrnec v podstatě může mít menší či větší díry, avšak díry má v podstatě asi každá zpravodajská služba. Zvláště v případě, že ti zpravodajci nejsou srozuměni s tím, jak ta služba pracuje.“ Například „Pražská stopa“ z roku 2001 spojující únosce z 11. září Muhammada Attu s Prahou. Analýza BIS pro CIA; nespokojení agenti ji vynesli do Los Angeles Times. „My jsme tady vypracovali určité analýzy… ty formulace, které jsem já psal, pak byly publikovány v Los Angeles Times. Takže nespokojení zpravodajci… té informaci dali nožičky… ta informace… byla jako z gruntu falešná.“ Schneiderova vlastní slova unikla doslovně.
Je to ještě horší? BIS se proměnila v neovladatelného aktivistu. Po éře Jiřího Langa, která se vyznačovala zdrženlivostí, se Michal Koudelka rozjel: „Začal vystupovat způsobem, který zpravodajské službě vlastně nepřísluší… vydávat různá stanoviska, různá hodnocení ministrů a vlády.“ Veřejné útoky na ministry a vládu – to se k utajení nehodí. Zákon je jasný: Informace pro exekutivu, policii, parlament, prezidenta – žádné veřejné vměšování. Proč? Slabá exekutiva nedokáže zadávat úkoly, koordinovat ani kontrolovat. Služby „vyplňují prostor jako plyn“ – zaplní každý kousek prostoru. Schneider požaduje reformu: Nová vláda obnoví „starý způsob tajné služby“ – tajné operace staré školy, žádné veřejné kousky.
Schneiderovo varovné volání? Přestaňte se bát. Manipulace lží se hroutí, jakmile vyjde pravda najevo. Evropa čelí zúčtování s dluhy; odpor roste. Pro obyčejné lidi: Zpochybňujte zastrašovací taktiky. Fanoušci geopolitiky: Úniky informací signalizují hlubší hnilobu. Hybridní válka proti mysli? Ztrácí na síle. Je čas převzít zpět kontrolu.
Na celý rozhovor se můžete podívat zde: https://www.youtube.com/watch?v=B_BDRc9ibvY
gnews.cz – GH