Americký prezident Donald Trump v noci na středu oznámil dvoutýdenní příměří s Íránem – méně než dvě hodiny před vypršením jím stanoveného ultimáta, po jehož uplynutí hrozil masivními útoky na íránskou civilní infrastrukturu. Svět vydechl. Ale jen napůl.
Pákistán jako hasič na poslední chvíli
Klíčovou roli v záchranné diplomatické misi sehrál Pákistán. Náčelník pákistánských ozbrojených sil Asim Munír strávil celou noc ve spojení s americkým viceprezidentem J. D. Vancem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím, přičemž Pákistán fungoval jako jediný komunikační kanál mezi znepřátelenými stranami.
Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf poté na platformě X oznámil, že Írán a USA spolu se svými spojenci se dohodly na okamžitém příměří „všude, včetně Libanonu“. Trump v příspěvku na Truth Social napsal, že se rozhodl pozastavit bombardování Íránu na základě rozhovoru s pákistánským premiérem a polním maršálem Munírem, kteří ho požádali, aby dnes v noci nepouštěl ke slovu ničivou sílu.
Čína jako zákulisní hráč
Za pákistánskou frontou stojí i Peking. Trump v rozhovoru s AFP po oznámení příměří připustil, že podle jeho přesvědčení pomohla Čína přimět Írán k jednacímu stolu. Čínský ministr zahraničí Wang Yi v průběhu konfliktu uskutečnil 26 telefonátů s představiteli Íránu, Izraele, Ruska a arabských zemí Perského zálivu. Zvláštní vyslanec čínské vlády pro Blízký východ rovněž osobně navštívil region.
Na konci března Čína a Pákistán společně představily pětibodový plán vyzývající k příměří a obnovení volné plavby v Hormuzském průlivu. Peking se však záměrně drží ve stínu – čínské ministerstvo zahraničí sdělilo CNN, že Peking „podporuje zprostředkovatelské úsilí Pákistánu a dalších zemí“ a je ochoten „udržovat komunikaci a koordinaci se všemi stranami“.
Íránský desetibodový plán: základ, nebo slepá ulička?
Jádrem příměří je íránský desetibodový mírový návrh. Írán zaslal tento dokument pákistánským mediátorům poté, co jej dvě týdny připravoval. Americký představitel, který návrh viděl, jej označil za „maximalistický“.
Plán podle shrnutí Íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti zahrnuje: otevření Hormuzského průlivu pod koordinací íránských ozbrojených sil, ukončení války proti všem složkám tzv. Osy odporu, stažení amerických sil ze všech základen v regionu, zaplacení reparací za válečné škody a zrušení sankcí včetně uvolnění zmrazených aktiv. Návrh přitom neobsahuje žádný závazek k omezení íránského jaderného programu – přitom jde o dlouhodobou prioritu Trumpovy administrativy.
Írán současně odmítl americký patnáctibodový protinávrh, který zahrnoval třicetidenní příměří, demontáž íránských jaderných zařízení a omezení raketového programu výměnou za zrušení sankcí. Íránský zdroj jej označil za „krajně maximalistický a nerozumný“. Trump přesto prohlásil, že íránský plán představuje „funkční základ pro jednání“ a že „téměř všechny sporné body již byly dohodnuty“.
Izrael: za příměří, ale ne za každou cenu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle serveru Axios původně varoval Trumpa před uzavřením příměří. Nakonec jej však podpořil – s podmínkami. Netanjahu prohlásil, že jeho vláda příměří podporuje, ale namítl, že dohoda se nevztahuje na boje v Libanonu.
Íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti příměří přijala, ale zdůraznila, že „to neznamená ukončení války“. Prohlášení dodalo: „Naše ruce zůstávají na spoušti a jakákoli sebemenší chyba nepřítele bude okamžitě opětována plnou silou.“
Co bude dál?
Íránský ministr zahraničí Arakčí potvrdil, že Írán bude k islámábádským jednáním přistupovat na základě svého desetibodového plánu i amerického patnáctibodového návrhu. Analytik Alex Vatanka z Middle East Institute řekl listu The National, že přes zásadní rozdíly mezi stranami existuje potenciál pro dohodu: „Mluví způsobem, který alespoň umožňuje dohodnout se na základním rámci.“ Zdroj blízký jednáním vyjádřil agentuře Reuters pochybnosti, zda dvoutýdenní klid zbraní vydrží, a označil ho za „cvičení v budování důvěry“. Islámábádská jednání začínají v pátek 10. dubna.
gnews.cz – GH