Ozbrojený konflikt mezi Izraelem, Spojenými státy a Íránem se 28. února 2026 prudce vyhrotil poté, co Izrael a USA zahájily koordinované vojenské údery na íránské území. Podle agentury Reuters šlo o preventivní operaci zaměřenou na vojenské a jaderné cíle, která dramaticky zvýšila riziko širší regionální války.
Podle Reuters izraelská armáda uvedla, že útok měl zabránit „bezprostřední bezpečnostní hrozbě“ vycházející z íránského raketového a jaderného programu. Výbuchy byly hlášeny v Teheránu i dalších městech a Izrael současně uzavřel vzdušný prostor a vyhlásil nouzový stav. Podle AP News zasáhly údery více strategických lokalit včetně oblastí spojených s vojenským výzkumem a velením.
Al Jazeera uvedla, že americký prezident Donald Trump označil operaci za rozsáhlé bojové akce s cílem zabránit Íránu získat jaderné zbraně a oslabit jeho vojenskou infrastrukturu. Útoky probíhaly koordinovaně izraelským i americkým letectvem.
Íránská odveta včetně útoků na americké základny
Írán reagoval rychlou vojenskou odvetou. Podle CBS News a Reuters Teherán odpálil balistické rakety nejen na izraelské území, ale také na americké vojenské základny v oblasti Perského zálivu. Exploze byly hlášeny v okolí zařízení využívaných americkou armádou v Bahrajnu, Kataru a Kuvajtu, kde jsou dlouhodobě rozmístěny jednotky USA.
Reuters uvádí, že šlo o první přímé útoky Íránu proti americkým cílům v této eskalaci konfliktu, což představuje zásadní posun od nepřímých střetů prostřednictvím spojeneckých milicí. Některé základny aktivovaly protivzdušnou obranu a americké velení potvrdilo zachycení části raket.
Podle The Guardian byly útoky na americké objekty v regionu interpretovány jako snaha Íránu odradit Washington od dalšího zapojení do bojů.
Hlavní příčinou eskalace zůstává íránský jaderný program. Reuters připomíná, že útok následoval po krachu diplomatických jednání mezi Washingtonem a Teheránem, která se rozpadla kvůli sporům o balistické rakety a inspekční režim.
Agentura AP zároveň upozorňuje, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii nedokázala plně ověřit rozsah íránského obohacování uranu, což zvýšilo obavy USA i Izraele z možného rychlého vývoje jaderné zbraně.
Mezinárodní reakce jsou podle evropských médií převážně varovné. Státy EU i OSN vyzvaly k okamžité deeskalaci, protože konflikt by mohl destabilizovat celý Blízký východ i globální energetické trhy. Al Jazeera upozorňuje, že existuje reálné riziko zapojení dalších aktérů, zejména libanonského Hizballáhu či proíránských milic v Iráku a Sýrii.
Podle Reuters a AP jde o nejvážnější přímý střet mezi USA a Íránem za poslední desetiletí. Boje pokračují, regionální protivzdušná obrana zůstává v pohotovosti a Spojené státy přesouvají další vojenské síly do oblasti. Další vývoj bude záviset především na rozsahu íránské odvety a ochotě stran konflikt dále eskalovat.
gnews.cz – GH
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German