{"id":14417,"date":"2024-10-11T15:05:00","date_gmt":"2024-10-11T13:05:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.gnews.cz\/?p=14417"},"modified":"2024-10-15T18:08:02","modified_gmt":"2024-10-15T16:08:02","slug":"genialni-lecitel-nebo-sarlatan-vincenz-priessnitz-uzdravoval-pacienty-vodolecbou-i-zmenou-mysleni-ve-shode-se-zakony-prirody","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/kultura\/genialni-lecitel-nebo-sarlatan-vincenz-priessnitz-uzdravoval-pacienty-vodolecbou-i-zmenou-mysleni-ve-shode-se-zakony-prirody\/","title":{"rendered":"Geni\u00e1ln\u00ed l\u00e9\u010ditel nebo \u0161arlat\u00e1n? Vincenz Priessnitz uzdravoval pacienty vodol\u00e9\u010dbou i zm\u011bnou my\u0161len\u00ed ve shod\u011b se z\u00e1kony p\u0159\u00edrody"},"content":{"rendered":"\n<p>\u201eVodn\u00ed doktor\u201c <strong>Vincenz PRIESSNITZ<\/strong>, zakladatel prvn\u00edch vodol\u00e9\u010debn\u00fdch l\u00e1zn\u00ed sv\u011bta, byl v prvn\u00ed polovin\u011b 19. stolet\u00ed zn\u00e1m\u00fd tak, \u017ee mu byl doru\u010den i dopis z Ji\u017en\u00ed Ameriky, kde na ob\u00e1lce st\u00e1lo: Vincenz Priessnitz \u2013 Evropa. Do l\u00e1zn\u00ed, kter\u00e9 vybudoval v&nbsp;Jesen\u00edk\u00e1ch tak\u0159ka z ni\u010deho, se p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bla l\u00e9\u010dit spole\u010densk\u00e1 smet\u00e1nka i celebrity nejednoho c\u00edsa\u0159sk\u00e9ho dvora z cel\u00e9 Evropy i ze z\u00e1mo\u0159\u00ed, l\u00e9\u010dil se u n\u011bj nap\u0159\u00edklad i Nikolaj Vasiljevi\u010d Gogol. &nbsp;O Priessnitzov\u011b \u017eivot\u011b a d\u00edle bylo naps\u00e1no p\u0159es 400 knih, p\u0159ev\u00e1\u017en\u00e1 \u010d\u00e1st v n\u011bm\u010din\u011b.<\/p>\n\n\n\n<p>P\u0159esto\u017ee nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, dok\u00e1zal tis\u00edc\u016fm pacient\u016f pomoci ke zdrav\u00ed \u010dist\u011b p\u0159\u00edrodn\u00edmi prost\u0159edky. &nbsp;Priessnitzovy l\u00e9\u010debn\u00e9 metody jsou v&nbsp;sou\u010dasnosti pova\u017eov\u00e1ny za z\u00e1klad modern\u00ed hydroterapie a p\u0159\u00edrodn\u00edho l\u00e9\u010ditelstv\u00ed, ve sv\u00e9 dob\u011b ale musel \u010delit lidsk\u00e9 z\u00e1visti, na\u0159\u010den\u00ed ze \u0161arlat\u00e1nstv\u00ed a dokonce skon\u010dil ve v\u011bzen\u00ed. Nakonec do\u0161el uzn\u00e1n\u00ed, z\u00edskal zlatou ob\u010danskou medaili prvn\u00ed t\u0159\u00eddy a jeho obklad zn\u00e1m\u00fd jako \u201ePriessnitz\u016fv\u201c je dnes zaps\u00e1n jako n\u00e1rodn\u00ed kulturn\u00ed d\u011bdictv\u00ed. K dvoust\u00e9mu v\u00fdro\u010d\u00ed jeho narozen\u00ed v roce 1999 za\u0159adilo UNESCO toto datum do sv\u011btov\u00e9ho kulturn\u00edho kalend\u00e1\u0159e.<\/p>\n\n\n\n<p>Zakladatel sv\u011btozn\u00e1m\u00fdch l\u00e1zn\u00ed se narodil p\u0159ed 225 lety, 4. \u0159\u00edjna 1799. Na sv\u011bt p\u0159i\u0161el jako nejmlad\u0161\u00ed ze \u0161esti d\u011bt\u00ed sedl\u00e1ka Jana Franti\u0161ka Priessnitze a jeho \u017eeny Marie Terezie rozen\u00e9 Kappelov\u00e9 v mal\u00e9 osad\u011b Gr\u00e4fenberg (dnes L\u00e1zn\u011b Jesen\u00edk ) u Fr\u00fdvaldova, dne\u0161n\u00edho Jesen\u00edku. Po oslepnut\u00ed otce a smrti star\u0161\u00edho bratra Josefa \u2013 oboj\u00ed se p\u0159ipisuje \u0161patn\u00e9 pr\u00e1ci ranhoji\u010de a b\u00e1by ko\u0159en\u00e1\u0159ky \u2013 se tehdy dvan\u00e1ctilet\u00fd Vincenz stal hospod\u00e1\u0159em na rodn\u00e9m statku a zd\u00e1lo se, \u017ee jeho \u017eivot je p\u0159edur\u010den\u00fd. Zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e do \u0161koly chodil kv\u016fli povinnostem v&nbsp;hospod\u00e1\u0159stv\u00ed jen z\u0159\u00eddka. Nikdo mu v\u0161ak nemohl up\u0159\u00edt p\u0159irozenou inteligenci, bystr\u00fd rozum, hloubavost a charisma v\u00fdjime\u010dn\u00e9 osobnosti, co\u017e se z\u00e1hy projevilo. Pozorov\u00e1n\u00edm okoln\u00ed p\u0159\u00edrody a p\u0159\u00edrodn\u00edch jev\u016f z\u00edsk\u00e1val zku\u0161enosti, kter\u00e9 pozd\u011bji za\u010dal vyu\u017e\u00edvat v l\u00e9\u010ditelstv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-image size-large\"><img decoding=\"async\" src=\"https:\/\/www.gnews.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/10\/Vincenz-Priessnitz-wikipedie-1-1024x640.jpg\" alt=\"\" class=\"wp-image-14445\"\/><\/figure>\n\n\n\n<p>V&nbsp;jeho \u017eivot\u011b se potvrdilo r\u010den\u00ed, \u017ee v\u0161echno zl\u00e9 b\u00fdv\u00e1 pro n\u011bco dobr\u00e9. S\u00e1m se dok\u00e1zal vyl\u00e9\u010dit z t\u011b\u017ek\u00fdch \u00faraz\u016f, kter\u00e9 mu p\u0159inesla pr\u00e1ce v hospod\u00e1\u0159stv\u00ed: ve \u010dtrn\u00e1cti letech si p\u0159i sv\u00e1\u017een\u00ed d\u0159eva p\u0159isk\u0159\u00edpnul ruku, o dva roky pozd\u011bji ho porazili spla\u0161en\u00ed kon\u011b a p\u0159es hrudn\u00edk mu p\u0159ejel nalo\u017een\u00fd povoz. Zat\u00edmco p\u0159ivolan\u00fd ranhoji\u010d prohl\u00e1sil jeho zran\u011bn\u00ed za smrteln\u00e1, a pokud by p\u0159ece p\u0159e\u017eil, m\u011bl z&nbsp;n\u011bj b\u00fdt nadosmrti mrz\u00e1k, Vincenz si pr\u00fd vzpomn\u011bl na srnku, kterou jako d\u00edt\u011b pozoroval, jak si chod\u00ed k jednomu z m\u00edstn\u00edch pramen\u016f om\u00fdvat zran\u011bnou nohu a\u017e do \u00fapln\u00e9ho vyhojen\u00ed \u2013 a tak ji napodobil. Zlomen\u00e1 \u017eebra si narovnal o op\u011bradlo \u017eidle, zafixoval je obkladem namo\u010den\u00fdm ve studen\u00e9 vod\u011b, aplikoval si \u201epriessnitzovy\u201c z\u00e1baly \u2013 a uzdravil se.&nbsp; Soused\u00e9 to pova\u017eovali za z\u00e1zrak, on s\u00e1m t\u00edm z\u00edskal neot\u0159esitelnou v\u00edru v l\u00e9\u010divou moc studen\u00e9 vody.<\/p>\n\n\n\n<p>A\u0165 u\u017e je p\u0159\u00edb\u011bh se srnkou pravdiv\u00fd nebo ne, vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed pramenit\u00e9 vody, koupele, obklady a otu\u017eov\u00e1n\u00ed se staly z\u00e1kladem budouc\u00ed \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 l\u00e9\u010dby. Metody podiv\u00edna, kter\u00fd zm\u011bnil pohled na lidsk\u00e9 zdrav\u00ed, kupodivu \u00fa\u010dinkovaly i na ty, kte\u0159\u00ed nev\u011b\u0159ili. Zpr\u00e1va o jeho z\u00e1zra\u010dn\u00e9m vyl\u00e9\u010den\u00ed se roz\u0161\u00ed\u0159ila po kraji. Za\u010dal nejprve l\u00e9\u010dit zv\u00ed\u0159ata soused\u016f, pozd\u011bji obyvatele Gr\u00e4fenberku a okol\u00ed, \u010dasem i v\u00fdznamn\u00e9 ob\u010dany z Fr\u00fdvaldova a dokonce i z V\u00eddn\u011b.<\/p>\n\n\n\n<p>Kdy\u017e mu bylo t\u0159iadvacet, nechal p\u0159estav\u011bt sv\u016fj rodn\u00fd d\u016fm ve zd\u011bnou budovu s patrem (prvn\u00ed na Gr\u00e4fenberku), v p\u0159\u00edzem\u00ed um\u00edstil necky, a tak zalo\u017eil prvn\u00ed vodol\u00e9\u010debn\u00fd \u00fastav na sv\u011bt\u011b. Samoz\u0159ejm\u011b nez\u016fstalo u necek, b\u011bhem n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch let se Gr\u00e4fenberk stal proslul\u00fdm l\u00e1ze\u0148sk\u00fdm st\u0159ediskem, kam se jezdila l\u00e9\u010dit smet\u00e1nka tehdej\u0161\u00ed monarchie. Mnoz\u00ed nad Priessnitzem ohrnovali nos, proto\u017ee byl samouk a nem\u011bl l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, ale jeho metody dok\u00e1zaly \u00fasp\u011b\u0161n\u011b vyl\u00e9\u010dit tis\u00edce pacient\u016f.<\/p>\n\n\n\n<p>V roce 1828 se Priessnitz o\u017eenil se Sofi\u00ed, dcerou starosty obce \u010cesk\u00e1 Ves u Fr\u00fdvaldova. Ze \u0161\u0165astn\u00e9ho man\u017eelstv\u00ed se narodilo postupn\u011b osm dcer, syn Franti\u0161ek brzy po narozen\u00ed zem\u0159el. Vytou\u017een\u00e9ho pokra\u010dovatele sv\u00e9ho \u017eivotn\u00edho d\u00edla, syna Vincenze Pavla, se do\u010dkal a\u017e v roce 1847. Roku 1929 na n\u011bj m\u00edstn\u00ed ranhoji\u010di a fr\u00fdvaldov\u0161t\u00ed l\u00e9ka\u0159i podali st\u00ed\u017enost a obvinili ho, \u017ee je \u0161arlat\u00e1n. Vadilo jim, \u017ee jako laik l\u00e9\u010d\u00ed zadarmo a \u00fasp\u011b\u0161n\u011b ka\u017ed\u00e9ho, kdo p\u0159ijde, \u010d\u00edm\u017e p\u0159ich\u00e1zej\u00ed o \u017eivobyt\u00ed. Soud ho zprostil viny, proto\u017ee nel\u00e9\u010dil l\u00e9ky ani bylinami, ale pouze vodou.<\/p>\n\n\n\n<p>V roce 1831 dostal od rakousk\u00e9 vl\u00e1dy povolen\u00ed postavit a provozovat studenovodn\u00ed sanatorium bez l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, ale pod l\u00e9ka\u0159sk\u00fdm dohledem. Pozd\u011bji c\u00edsa\u0159sk\u00e1 komise prohl\u00e1sila jeho vodol\u00e9\u010dbu za \u201enov\u00fd pozoruhodn\u00fd jev v oblasti zdravotnictv\u00ed\u201c a vystavila mu povolen\u00ed bez omezen\u00ed. Ofici\u00e1ln\u00ed l\u00e1zn\u011b vznikly v roce 1837. V l\u00e1ze\u0148sk\u00e9m dom\u011b z\u0159\u00eddil velk\u00fd baz\u00e9n o pr\u016fm\u011bru 10 metr\u016f s font\u00e1nkou, ve kter\u00e9m si mohli pacienti zaplavat.&nbsp; Roku 1838 byla postavena druh\u00e1 budova s 18 m\u00edstnostmi a s\u00e1lem. V l\u00e1zn\u00edch se tou dobou l\u00e9\u010dilo a\u017e 1500 pacient\u016f ro\u010dn\u011b a sj\u00ed\u017ed\u011bli se sem l\u00e9ka\u0159i z cel\u00e9 Evropy, aby studovali Priessnitzovy l\u00e9\u010debn\u00e9 metody. Do sv\u00e9 smrti zde Priessnitz o\u0161et\u0159il kolem 36 tis\u00edc pacient\u016f.<\/p>\n\n\n\n<p>O sv\u00fdch metod\u00e1ch vodol\u00e9\u010dby nic nepublikoval, ale v roce 1847 nadiktoval sv\u00e9 dce\u0159i Sofii \u201eVodn\u00ed knihu rodiny Vincenze Priessnitze\u201c o 63 stran\u00e1ch, kter\u00e1 je dodnes ulo\u017eena v \u00dastavu d\u011bjin l\u00e9ka\u0159stv\u00ed na v\u00edde\u0148sk\u00e9 univerzit\u011b. V roce 1880 nechal jeho ze\u0165 Hans Ripper zhotovit kopii pro Priessnitz\u016fv archiv.<\/p>\n\n\n\n<p>V roce 1848 ho postihla mozkov\u00e1 mrtvice a pot\u00e9 onemocn\u011bn\u00ed jater a ledvin. Po\u010d\u00e1tkem listopadu 1851 si p\u0159ivodil nachlazen\u00ed, kter\u00e9 jeho oslaben\u00fd organismus nep\u0159ekonal. Zem\u0159el v Gr\u00e4fenbergu 28. listopadu 1851 ve v\u011bku 52 let. Jeho \u017eena Sofie ho p\u0159e\u017eila jen o t\u0159i roky. Oba jsou ulo\u017eeni v rodinn\u00e9 kapli v&nbsp;L\u00e1zn\u00edch Jesen\u00edk. Majetek, kter\u00fd po sob\u011b Vincenz Priessnitz zanechal, se odhadoval na t\u0159i miliony zlat\u00fdch. Proto\u017ee jeho syn byl v dob\u011b jeho smrti je\u0161t\u011b d\u00edt\u011b, vodol\u00e9\u010debn\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed p\u0159evzali jeho ze\u0165, man\u017eel dcery Sofie, a jeho p\u0159\u00edtel l\u00e9ka\u0159 Josef Schindler, vlastn\u00edk vodol\u00e9\u010debn\u00e9ho \u00fastavu Poto\u010dn\u00e1 v Jizersk\u00fdch hor\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n<p>Na jeho po\u010dest dali jeho pacienti na mnoha m\u00edstech v&nbsp;okol\u00ed l\u00e1zn\u00ed postavit \u010dasto n\u00e1kladn\u00e9 pam\u00e1tn\u00edky, mnohdy dopln\u011bn\u00e9 o vodn\u00ed prameny. Od roku 1836 do 40. let 20. stolet\u00ed bylo postaveno na 88 pomn\u00ed\u010dk\u016f \u2013 jedn\u00e1 se o celosv\u011btov\u00fd unik\u00e1t, kter\u00e9mu dali vzniknout z\u00e1stupci 13 n\u00e1rodnost\u00ed z cel\u00e9ho sv\u011bta.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Gnews.cz \u2013 Jana \u010cern\u00e1<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>FOTO &#8211; atis.cz \/ de.wikipedia.org <\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>\u201eVodn\u00ed doktor\u201c Vincenz PRIESSNITZ, zakladatel prvn\u00edch vodol\u00e9\u010debn\u00fdch l\u00e1zn\u00ed sv\u011bta, byl v prvn\u00ed polovin\u011b 19. stolet\u00ed zn\u00e1m\u00fd tak, \u017ee mu byl doru\u010den i&hellip;<\/p>\n","protected":false},"author":4,"featured_media":14443,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"_lmt_disableupdate":"","_lmt_disable":"","footnotes":""},"categories":[6,580],"tags":[1363,1365,1387,1364,17,1362],"class_list":["post-14417","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura","category-vyber-sefredaktora","tag-lazenstvi","tag-lazne-jesenik","tag-osobnost-tydne","tag-prirodni-lecitelstvi","tag-top","tag-vincenz-priessnitz"],"acf":[],"aioseo_notices":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14417","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/4"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14417"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14417\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/14443"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14417"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14417"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14417"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}