{"id":18165,"date":"2024-12-14T01:18:48","date_gmt":"2024-12-14T00:18:48","guid":{"rendered":"https:\/\/www.gnews.cz\/?p=18165"},"modified":"2024-12-14T02:00:34","modified_gmt":"2024-12-14T01:00:34","slug":"vojtech-hynais-nebyl-jen-autor-nejslavnejsi-ceske-divadelni-opony","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/kultura\/vojtech-hynais-nebyl-jen-autor-nejslavnejsi-ceske-divadelni-opony\/","title":{"rendered":"Vojt\u011bch Hynais nebyl jen autor nejslavn\u011bj\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 divadeln\u00ed opony"},"content":{"rendered":"\n

Kdy\u017e se \u0159ekne Vojt\u011bch Hynais<\/strong>, ka\u017ed\u00fd si nejsp\u00ed\u0161 jeho jm\u00e9no spoj\u00ed s n\u00e1dhernou oponou ve Zlat\u00e9 kapli\u010dce v Praze. \u010cesk\u00fd mal\u00ed\u0159 a grafik, v\u00fdrazn\u00fd talent tzv. generace um\u011blc\u016f N\u00e1rodn\u00edho divadla, od jeho\u017e narozen\u00ed uplynulo u\u017e 170 let, v\u0161ak do historie \u010desk\u00e9ho mal\u00ed\u0159stv\u00ed v\u00fdrazn\u011b p\u0159isp\u011bl i \u0159adou dal\u0161\u00edch monument\u00e1ln\u00edch obraz\u016f, atmosf\u00e9rickou plen\u00e9rovou malbou, mnoha portr\u00e9ty a tak\u00e9 v\u00fdzdobou Pantheonu N\u00e1rodn\u00edho muzea v Praze. Uzn\u00e1n\u00ed a presti\u017en\u00edm zak\u00e1zk\u00e1m se v\u0161ak t\u011b\u0161il i ve V\u00eddni a v Pa\u0159\u00ed\u017ei.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Vojt\u011bch Adalbert Hynais se narodil 14. prosince 1854 ve V\u00eddni jako prvorozen\u00fd syn \u010desk\u00fdch rodi\u010d\u016f, krej\u010d\u00edho Vojt\u011bcha Hynaise, kter\u00fd poch\u00e1zel z Plze\u0148ska a jeho \u017eeny Anny, rozen\u00e9 \u017d\u010f\u00e1rsk\u00e9, kter\u00e1 byla z Ji\u010d\u00ednska, m\u011bl bratry Jana a Cyrila. Otec byl \u010desk\u00fd p\u00edsm\u00e1k a velk\u00fd vlastenec, sv\u00e9 d\u011bti u\u010dil \u010desky a jezd\u00edval s nimi do \u010cech.<\/p>\n\n\n\n

Vojt\u011bch m\u011bl odmala krom\u011b v\u00fdtvarn\u00e9ho i hudebn\u00ed nad\u00e1n\u00ed, hr\u00e1l dob\u0159e na klav\u00edr. V \u0161estn\u00e1cti nastoupil na re\u00e1lku, ale na p\u0159\u00edmluvu hrab\u011bte Jana Harracha, v\u00fdznamn\u00e9ho mecen\u00e1\u0161e um\u011bn\u00ed, za\u010dal v roce 1870 studovat na v\u00edde\u0148sk\u00e9 Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed a roku 1873 se stal \u017e\u00e1kem n\u011bmeck\u00e9ho klasicistn\u00edho mal\u00ed\u0159e Anselma Feuerbacha. Ten ho p\u0159izval k pr\u00e1ci na nov\u00e9 budov\u011b V\u00edde\u0148sk\u00e9 um\u011bleck\u00e9 akademie a za\u0159\u00eddil mu \u0159\u00edmsk\u00e9 stipendium. Je\u0161t\u011b za studi\u00ed namaloval Hynais obraz Herkules v kol\u00e9bce<\/em>, za kter\u00fd z\u00edskal F\u00fcgerovu zlatou medaili. Roku 1873 se tak\u00e9 na Sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstav\u011b ve V\u00eddni sezn\u00e1mil s ostatn\u00edmi um\u011blci budouc\u00ed generace N\u00e1rodn\u00edho divadla.<\/p>\n\n\n\n

V letech 1874 a\u017e 1875 a 1877 pak studoval v Ben\u00e1tk\u00e1ch, Florencii a \u0158\u00edm\u011b, kde vyzdobil kapli \u010cesk\u00e9ho hospice freskou svat\u00e9ho V\u00e1clava a n\u00e1stropn\u00edmi obrazy Madony, svat\u00e9ho Vojt\u011bcha a Karla IV. Sv\u00e1 studia dokon\u010dil v Pa\u0159\u00ed\u017ei, kam odjel v roce 1878 s doporu\u010den\u00edm k mal\u00ed\u0159i Jaroslavu \u010cerm\u00e1kovi. Dva roky byl na \u00c9cole des beaux arts (\u0160kole kr\u00e1sn\u00fdch um\u011bn\u00ed) a spolupracoval s mal\u00ed\u0159em Paulem Baudrym.<\/p>\n\n\n\n

V roce 1880 vyhr\u00e1l sout\u011b\u017e na v\u00fdzdobu schodi\u0161t\u011b a budo\u00e1ru kr\u00e1lovsk\u00e9 l\u00f3\u017ee rozestav\u011bn\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho divadla. Pro schodi\u0161t\u011b navrhl apote\u00f3zu M\u00edru<\/em> a vlysovou malbu Alegorie zem\u00ed \u010desk\u00fdch<\/em>, pro budo\u00e1r pak alegorie \u010dty\u0159 ro\u010dn\u00edch obdob\u00ed. Obrazy maloval v Pa\u0159\u00ed\u017ei a dokon\u010doval v Praze. V t\u00e9 dob\u011b m\u011bl ateli\u00e9r na Montmartru, kde s n\u00edm pob\u00fdvali i dal\u0161\u00ed \u010de\u0161t\u00ed um\u011blci, mal\u00ed\u0159 Lud\u011bk Marold a socha\u0159 Franti\u0161ek B\u00edlek. Po Hynaisov\u011b odchodu do Prahy u\u017e\u00edval ateli\u00e9r socha\u0159 Josef Ma\u0159atka.<\/p>\n\n\n\n

Hynais byl zrovna v Praze, kdy\u017e 12. srpna 1881 N\u00e1rodn\u00ed divadlo ho\u0159elo. Zaslou\u017eil se tehdy o z\u00e1chranu sv\u00fdch i n\u011bkolika dal\u0161\u00edch d\u011bl, kdy\u017e je neohro\u017een\u011b vyn\u00e1\u0161el z ho\u0159\u00edc\u00ed budovy. Vzhledem k tomu, \u017ee s autorem p\u016fvodn\u00ed opony Franti\u0161kem \u017den\u00ed\u0161kem se Sbor pro z\u0159\u00edzen\u00ed \u010desk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho divadla nedohodl, oslovili roku 1882 Hynaise. Po\u017e\u00e1r, kter\u00fd byl pro \u010cechy pohromou, Hynaisovi p\u0159inesl nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00ed zak\u00e1zku jeho \u017eivota. Opona je dnes pova\u017eov\u00e1na za vrchol jeho d\u00edla.<\/p>\n\n\n\n

Pracoval na n\u00ed se dv\u011bma pomocn\u00edky 90 dn\u016f v d\u0159ev\u011bn\u00e9 boud\u011b na n\u00e1dvo\u0159\u00ed \u010cesk\u00e9 techniky na Karlov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed a spot\u0159eboval p\u0159itom 26 kilogram\u016f barev. I kdy\u017e je to malba na pl\u00e1tn\u011b, d\u011bl\u00e1 dojem gobel\u00ednu. V\u00e1\u017e\u00ed 180 kilogram\u016f a m\u00e1 plochu 142 metr\u016f \u010dtvere\u010dn\u00edch. Jako n\u00e1m\u011bt si Hynais zvolil ob\u011btavost \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda p\u0159i stavb\u011b N\u00e1rodn\u00edho divadla, kter\u00e9 je na opon\u011b symbolicky zobrazeno jako antick\u00fd chr\u00e1m um\u011bn\u00ed a m\u00faz. N\u00e1vrh vypracoval op\u011bt v Pa\u0159\u00ed\u017ei. V centru kompozice namaloval truchl\u00edc\u00ed Slavii, k jej\u00edm\u017e noh\u00e1m n\u00e1rod skl\u00e1d\u00e1 dary. Vlevo se vzn\u00e1\u0161\u00ed jako and\u011bl G\u00e9nius n\u00e1roda, kter\u00fd povzbuzuje n\u00e1rod k \u010dinu.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159edlohou G\u00e9nia byla slavn\u00e1 pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 modelka a mal\u00ed\u0159ka Suzanne Valadonov\u00e1, matka mal\u00ed\u0159e Maurice Utrilla. Vedle slavn\u00fdch modelek si Hynais vyb\u00edral v\u00fdrazn\u00e9 typy \u017een i na ulici, vyu\u017e\u00edval \u010dleny rodiny, p\u0159\u00e1tele a pracoval i s fotografiemi. V \u0159editeln\u011b N\u00e1rodn\u00edho divadla vis\u00ed obraz sv. Cec\u00edlie, kde modelem st\u00e1la here\u010dka Berta Formanov\u00e1, milenka tehdej\u0161\u00edho \u0159editele Franti\u0161ka \u0160uberta.<\/p>\n\n\n\n

Opona zajistila Hynaisovi nesmrtelnost, vd\u011bku za sv\u00e9 d\u00edlo se ale zpo\u010d\u00e1tku nedo\u010dkal. Sbor pro z\u0159\u00edzen\u00ed \u010desk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho divadla, kter\u00fd si u n\u011bj oponu objednal, ji po dokon\u010den\u00ed nep\u0159ijal. Svolil k jej\u00edmu vyv\u011b\u0161en\u00ed pouze na mal\u00ed\u0159ovy n\u00e1klady a na jeho zodpov\u011bdnost. D\u016fvodem mimo jin\u00e9 bylo, \u017ee p\u0159\u00edpravn\u00e9 pr\u00e1ce d\u011blal v Pa\u0159\u00ed\u017ei a jako modelky vyu\u017eil Francouzky, kter\u00e9 pr\u00fd jsou p\u0159\u00edli\u0161 huben\u00e9. Sbor o\u010dek\u00e1val sp\u00ed\u0161 korpulentn\u00ed m\u00e1nesovsk\u00e9 typy. N\u00e1zor na oponu nakonec vy\u0159e\u0161il \u010das. Dnes se o n\u00ed u\u010d\u00ed u\u017e i d\u011bti na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole. Hynaisova opona je prost\u011b pojem. Prvn\u00ed, kdo malbu ocenil, byl v\u00fdznamn\u00fd historik profesor V. V. \u0160tech.<\/p>\n\n\n\n

O vyplacen\u00ed sjednan\u00e9ho honor\u00e1\u0159e 9000 zlat\u00fdch se musel Hynais soudit. Nakonec vyhr\u00e1l, ale posledn\u00ed obraz v prezidentsk\u00fdch salonc\u00edch z alegorie \u010dty\u0159 ro\u010dn\u00edch dob, obraz Zima<\/em>, dodal kv\u016fli tomu a\u017e roku 1901, dvacet let po prvn\u00edch t\u0159ech a u\u017e v secesn\u00edm stylu. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Nov\u00e1 opona se v N\u00e1rodn\u00edm divadle poprv\u00e9 zvedla p\u0159i slavnostn\u00edm p\u0159edstaven\u00ed Smetanovy Libu\u0161e <\/em>18. listopadu 1883. Tehdy Hynais z Prahy odjel na kr\u00e1tkou n\u00e1v\u0161t\u011bvu rodi\u010d\u016f ve V\u00eddni a za jedin\u00fd den namaloval portr\u00e9t sv\u00e9 matky Anny.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Po n\u00e1vratu do Pa\u0159\u00ed\u017ee za\u010dal \u017e\u00edt s o 10 let mlad\u0161\u00ed modelkou Augustou Melani\u00ed Voirinovou. Narozen\u00ed jejich prvn\u00edho potomka, syna Ji\u0159\u00edho, roku 1890 a o dva roky pozd\u011bji dcery Anny, rovn\u011b\u017e nadan\u00e9 mal\u00ed\u0159ky, pon\u011bkud zt\u00ed\u017eilo jeho finan\u010dn\u00ed situaci. Aby u\u017eivil rodinu, zab\u00fdval se Hynais krom\u011b malby tak\u00e9 grafickou tvorbou, navrhoval plak\u00e1ty nap\u0159\u00edklad pro Jubilejn\u00ed v\u00fdstavu v Praze roku 1891 a pro n\u00e1rodopisnou v\u00fdstavu v roce 1895, kde uplatnil sv\u016fj dekorativn\u00ed talent. Mezi lety 1888-92 spolupracoval na n\u00e1vrz\u00edch dekorativn\u00edho porcel\u00e1nu se slavnou francouzskou porcel\u00e1nkou v S\u00e8vres. Roku 1886 z\u00edskal v\u00fdznamnou zak\u00e1zku na s\u00e9rii lunet pro v\u00edde\u0148sk\u00fd Hoftheater.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

V roce 1899 vytvo\u0159il pro Pantheon N\u00e1rodn\u00edho muzea v Praze fresky Um\u011bn\u00ed<\/em>, Inspirace<\/em>, Moc a pokrok<\/em> a V\u011bda<\/em>. Jeho dlouholet\u00fd p\u0159\u00edtel, socha\u0159 Myslbek, pozd\u011bji p\u0159ed muzeem vytvo\u0159il jezdeck\u00fd pomn\u00edk sv. V\u00e1clava.<\/p>\n\n\n\n

Hynaisovu tvorbu si cenil i architekt a mecen\u00e1\u0161 Josef Hl\u00e1vka. Na jeho n\u00e1vrh se v roce 1893 stal profesorem na pra\u017esk\u00e9 Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed. V\u00a0t\u00e9 dob\u011b namaloval Hl\u00e1vkovu podobiznu a portr\u00e9t jeho man\u017eelky Zde\u0148ky. Na AVU ale nastoupil a\u017e v roce 1894. Je\u0161t\u011b ne\u017e definitivn\u011b po 15 letech opustil Pa\u0159\u00ed\u017e, vzal si v\u00a0kv\u011btnu 1893 svou dlouholetou dru\u017eku a matku sv\u00fdch d\u011bt\u00ed Augustu za man\u017eelku. Po n\u00e1stupu na AVU byl zvolen rektorem Akademie. Funkci rektora si zopakoval je\u0161t\u011b dvakr\u00e1t. Na Akademii p\u016fsobil 30 let a\u017e do sv\u00e9 smrti a vychoval des\u00edtky mal\u00ed\u0159\u016f. Jeho z\u00e1sluhou byl pro profesory Akademie p\u0159estav\u011bn Wiehl\u016fv pavilon, p\u016fvodn\u011b postaven\u00fd pro Zemskou v\u00fdstavu v\u00a0Hole\u0161ovic\u00edch, a to \u201ena m\u00edru\u201c konkr\u00e9tn\u00edch um\u011blc\u016f. Na nov\u00e9 p\u016fsobi\u0161t\u011b nad parkem Stromovka se spolu s ostatn\u00edmi p\u0159est\u011bhoval roku 1903.<\/p>\n\n\n\n

N\u011bkdy v pr\u016fb\u011bhu devades\u00e1t\u00fdch let p\u0159i\u0161el Hynais v d\u016fsledku nel\u00e9\u010den\u00e9ho z\u00e1kalu o jedno oko, v pr\u00e1ci mu to ale nebr\u00e1nilo.<\/p>\n\n\n\n

U\u017e od roku 1888, povzbuzen\u00fd \u00fasp\u011bchem na Sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstav\u011b v Pa\u0159\u00ed\u017ei, se zab\u00fdval p\u0159\u00edpravou velk\u00e9ho reprezentativn\u00edho d\u00edla s t\u00e9matem Paridova soudu. P\u0159\u00edprava byla finan\u010dn\u011b velice n\u00e1ro\u010dn\u00e1 a op\u011bt mu pomohl Hl\u00e1vka. Nejd\u0159\u00edve za\u0159\u00eddil, \u017ee obraz zakoup\u00ed rakousk\u00e9 ministerstvo kultu a vyu\u010dov\u00e1n\u00ed, ale to obraz nakonec odm\u00edtlo z prud\u00e9rn\u00edch d\u016fvod\u016f. Hl\u00e1vka tedy prosadil u tehdej\u0161\u00edho ministra stipendium na obraz Ecce Homo<\/em>, kter\u00fd ov\u0161em Hynais nikdy nedokon\u010dil. Pen\u00edze, z\u00edskan\u00e9 od ministerstva, v\u0161ak sta\u010dily na vytvo\u0159en\u00ed kone\u010dn\u00e9 verze Paridova soudu<\/em>, kter\u00fd Hynais pova\u017eoval za sv\u00e9 \u017eivotn\u00ed d\u00edlo. Obraz byl v roce 1894 vystaven na pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m Salonu a pot\u00e9 ve V\u00eddni, Berl\u00edn\u011b i v Praze, ale kupce nena\u0161el. Koupil ho tedy Hl\u00e1vka a v\u011bnoval ho \u010cesk\u00e9 akademii pro v\u011bdy, um\u011bn\u00ed a slovesnost (p\u0159edch\u016fdkyn\u011b dne\u0161n\u00ed Akademie v\u011bd \u010cR), o jej\u00ed\u017e zalo\u017een\u00ed se zna\u010dnou m\u011brou zaslou\u017eil.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Hynais nebyl jen skv\u011bl\u00fdm kresl\u00ed\u0159em a mal\u00ed\u0159em s citem pro vysti\u017een\u00ed barevn\u00e9 atmosf\u00e9ry, byl i uzn\u00e1van\u00fdm a v Pa\u0159\u00ed\u017ei obl\u00edben\u00fdm portr\u00e9tistou, kter\u00fd dok\u00e1zal zachytit n\u00e1lady a pocity sv\u00fdch model\u016f. V Praze namaloval mimo jin\u00e9 portr\u00e9ty b\u00e1sn\u00edka Jaroslava Vrchlick\u00e9ho, mal\u00ed\u0159e Lu\u010fka Marolda, l\u00e9ka\u0159e Josefa Thomayera, prim\u00e1tora Jana Podlipn\u00e9ho, advok\u00e1ta Leopolda Katze nebo podnikatele a mecen\u00e1\u0161e Ferdinanda N\u00e1prstka, star\u0161\u00edho bratra zn\u00e1m\u00e9ho Vojty N\u00e1prstka.<\/p>\n\n\n\n

V letech 1919\u20131923 portr\u00e9toval prezidenta T. G. Masaryka, ale po pades\u00e1ti \u0161esti sezen\u00edch prezident dal\u0161\u00ed spolupr\u00e1ci odm\u00edtl a portr\u00e9t z\u016fstal dokon\u010den\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Vojt\u011bch Hynais se do\u010dkal \u0159ady \u00fasp\u011bch\u016f a ocen\u011bn\u00ed: z\u00edskal cenu \u010cesk\u00e9 akademie v\u011bd a um\u011bn\u00ed, zlatou medaili na Sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstav\u011b v Pa\u0159\u00ed\u017ei a pot\u00e9 v St. Louis, i medaili na v\u00fdstav\u011b v Mnichov\u011b. Roku 1923 byl jmenov\u00e1n d\u016fstojn\u00edkem francouzsk\u00e9 \u010destn\u00e9 legie, p\u0159edsedou Jednoty v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f a obdr\u017eel cenu M\u00e1nesova fondu.<\/p>\n\n\n\n

Zem\u0159el v Praze 22. srpna 1925, podle n\u011bkter\u00fdch pramen\u016f na rakovinu plic. Pochov\u00e1n je na vy\u0161ehradsk\u00e9m Slav\u00edn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Gnews.cz \/ wikipedia \/ Jana \u010cern\u00e1<\/strong><\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Kdy\u017e se \u0159ekne Vojt\u011bch Hynais, ka\u017ed\u00fd si nejsp\u00ed\u0161 jeho jm\u00e9no spoj\u00ed s n\u00e1dhernou oponou ve Zlat\u00e9 kapli\u010dce v Praze. \u010cesk\u00fd mal\u00ed\u0159 a…<\/p>\n","protected":false},"author":4,"featured_media":18172,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"_lmt_disableupdate":"","_lmt_disable":"","footnotes":""},"categories":[6,580],"tags":[45,1896,1898,1899,17,1897],"class_list":["post-18165","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura","category-vyber-sefredaktora","tag-cr","tag-narodni-divadlo-2","tag-obrazy","tag-opona","tag-top","tag-vojtech-hynais"],"acf":[],"aioseo_notices":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18165","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/4"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18165"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18165\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/18172"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18165"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18165"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18165"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}