{"id":19642,"date":"2025-01-11T17:44:07","date_gmt":"2025-01-11T16:44:07","guid":{"rendered":"https:\/\/www.gnews.cz\/?p=19642"},"modified":"2025-01-12T06:59:58","modified_gmt":"2025-01-12T05:59:58","slug":"karel-capek-pribeh-neobycejneho-cloveka-spisovatele-a-humanisty","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/kultura\/karel-capek-pribeh-neobycejneho-cloveka-spisovatele-a-humanisty\/","title":{"rendered":"Karel \u010capek \u2013 p\u0159\u00edb\u011bh (ne)oby\u010dejn\u00e9ho \u010dlov\u011bka, spisovatele a humanisty"},"content":{"rendered":"\n

\u201eBo\u017ee, vra\u0165 sv\u011btu pravdu! Bude to v\u00edc ne\u017e smlouva m\u00edru, bude to cenn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ka\u017ed\u00e9 spojenectv\u00ed. Nikdo, \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1rod, \u017e\u00e1dn\u00fd st\u00e1t si nebudi\u017e jist, pokud mohou b\u00fdt lidsk\u00e9 vztahy kdykoli korumpov\u00e1ny n\u00e1stroji l\u017ei. Nebude jistoty, nebude smluv, nebude ni\u010deho platn\u00e9ho a bezpe\u010dn\u00e9ho, pokud v\u011bdom\u00ed kter\u00e9hokoliv n\u00e1roda bude zk\u0159ivov\u00e1no z\u00e1m\u011brnou l\u017e\u00ed. Za ka\u017edou l\u017e\u00ed jde \u00faklad a n\u00e1sil\u00ed; ka\u017ed\u00e1 le\u017e je \u00fatok na bezpe\u010d\u00ed sv\u011bta.\u201c<\/em> \u2013 Karel \u010capek, z\u00e1\u0159\u00ed 1938<\/p>\n\n\n\n

Jeden z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch meziv\u00e1le\u010dn\u00fdch spisovatel\u016f, \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd novin\u00e1\u0159, dramatik a p\u0159ekladatel z francouz\u0161tiny, nad\u0161en\u00fd zahr\u00e1dk\u00e1\u0159, amat\u00e9rsk\u00fd fotograf a cestovatel \u2013 to v\u0161echno byl Karel \u010capek<\/strong>, suver\u00e9nn\u00ed vyprav\u011b\u010d p\u0159\u00edb\u011bh\u016f, ale i znalec lidsk\u00e9 povahy. Podle jeho p\u0159\u00edtele, novin\u00e1\u0159e Ferdinanda Peroutky, pozvedl \u201e\u010deskou literaturu na \u00farove\u0148 sv\u011btovosti\u201c. Nesmrtelnost si zajistil zejm\u00e9na rom\u00e1ny a dramaty, v nich\u017e varuje p\u0159ed zneu\u017eit\u00edm politick\u00e9 moci \u010di techniky, ty jsou aktu\u00e1ln\u00ed i dnes a vych\u00e1zej\u00ed po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Karel Anton\u00edn \u010capek se narodil p\u0159ed 135 lety, 9. ledna 1890, v Mal\u00fdch Svato\u0148ovic\u00edch u Trutnova do rodiny venkovsk\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e Anton\u00edna \u010capka a jeho \u017eeny Bo\u017eeny, rozen\u00e9 Novotn\u00e9, dcery hronovsk\u00e9ho mlyn\u00e1\u0159e, jako jejich t\u0159et\u00ed d\u00edt\u011b. M\u011bl o \u010dty\u0159i roky star\u0161\u00ed sestru Helenu a o t\u0159i roky star\u0161\u00edho bratra Josefa. D\u011btstv\u00ed pro\u017eil v \u00dapici, kam se rodina p\u0159est\u011bhovala brzy po jeho narozen\u00ed. Otec v \u00dapici p\u016fsobil jako podnikov\u00fd l\u00e9ka\u0159 v m\u00edstn\u00ed textilce, zalo\u017eil tam n\u00e1rodopisn\u00e9 muzeum a stal se \u010dlenem m\u011bstsk\u00e9 rady.<\/p>\n\n\n\n

Karel byl po absolvov\u00e1n\u00ed obecn\u00e9 \u0161koly v \u00dapici roku 1901 p\u0159ijat na osmilet\u00e9 gymn\u00e1zium v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9. Jeden\u00e1ctilet\u00e9ho chlapce r\u00e1zn\u00e1 maminka odm\u00edtla pustit samotn\u00e9ho, proto s n\u00edm v Hradci v pronajat\u00e9m byt\u011b \u017eila i ovdov\u011bl\u00e1 hronovsk\u00e1 babi\u010dka Helena Novotn\u00e1 a poskytovala vnukovi \u2013 premiantovi ve\u0161ker\u00e9 z\u00e1zem\u00ed. Ten byl ale pro \u00fa\u010dast ve v\u00fdboru protirakousk\u00e9ho studentsk\u00e9ho spolku ze \u0161koly vylou\u010den, proto v z\u00e1\u0159\u00ed 1905 p\u0159estoupil na gymn\u00e1zium do Brna, kam se kr\u00e1tce p\u0159edt\u00edm provdala jeho sestra Helena.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Rodina MUDr. Anton\u00edna \u010capka, stoj\u00edc\u00ed d\u011bti: Karel, Josef, Helena, sed\u00edc\u00ed babi\u010dka Novotn\u00e1 a man\u017eelka Bo\u017eena.<\/em> Foto: Obecn\u00ed knihovna \u017dernov<\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e mu bylo sedmn\u00e1ct, rodi\u010de prodali d\u016fm v \u00dapici a rodina se i s babi\u010dkou usadila v Praze na Mal\u00e9 Stran\u011b. Karel zde roku 1909 odmaturoval na Akademick\u00e9m gymn\u00e1ziu a pak studoval estetiku a filozofii na Karlov\u011b univerzit\u011b, doktor\u00e1t z filozofie z\u00edskal roku 1915. V letech 1910\u20131911 absolvoval studijn\u00ed pobyt na berl\u00ednsk\u00e9 univerzit\u011b a na Sorbonn\u011b v Pa\u0159\u00ed\u017ei.<\/p>\n\n\n\n

Od sv\u00fdch 21 let trp\u011bl Becht\u011brevovou nemoc\u00ed, chronick\u00fdm z\u00e1n\u011btliv\u00fdm onemocn\u011bn\u00edm p\u00e1te\u0159n\u00edch obratl\u016f, nebyl proto odveden do rakousk\u00e9 arm\u00e1dy a nemusel bojovat v prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, p\u0159esto ho hr\u016fzy v\u00e1lky ovlivnily.<\/p>\n\n\n\n

Po promoci nejprve p\u0159ekl\u00e1dal d\u00edla v\u00fdznamn\u00fdch francouzsk\u00fdch b\u00e1sn\u00edk\u016f, jako byli Victor Hugo, Charles Baudelaire nebo Paul Verlaine, a kr\u00e1tce byl dom\u00e1c\u00edm u\u010ditelem u hrab\u011bte La\u017eansk\u00e9ho na z\u00e1mku Chy\u0161e na Karlovarsku. Na podzim 1917 se vr\u00e1til do Prahy a nastoupil novin\u00e1\u0159skou dr\u00e1hu. Spole\u010dn\u011b s bratrem Josefem se stal redaktorem v n\u011bkolika den\u00edc\u00edch a \u010dasopisech \u2013 v N\u00e1rodn\u00edch listech (1917\u20131921), v t\u00fdden\u00edku Nebojsa (1918\u20131920) a v Lidov\u00fdch novin\u00e1ch (od roku 1921).<\/p>\n\n\n\n

Byl suver\u00e9nn\u00ed vyprav\u011b\u010d a mistr slova, dok\u00e1zal spojit publicistick\u00fd a um\u011bleck\u00fd styl, spisovn\u00fd i hovorov\u00fd jazyk nebo slang. Ve sv\u00fdch \u010dl\u00e1nc\u00edch a esej\u00edch \u010dasto experimentoval s jazykem a vytv\u00e1\u0159el nov\u00e9 liter\u00e1rn\u00ed formy. Jeho fejetony, kr\u00e1tk\u00e9 a \u010dasto humoristick\u00e9 \u010dl\u00e1nky, kter\u00e9 komentovaly aktu\u00e1ln\u00ed spole\u010densk\u00e9 nebo politick\u00e9 ud\u00e1losti, se staly velice popul\u00e1rn\u00ed a \u010dten\u00e1\u0159i je milovali pro jejich vtip a hloubku. Pozd\u011bji vy\u0161ly kni\u017en\u011b (Zahradn\u00edk\u016fv rok, Jak se co d\u011bl\u00e1<\/em>, O v\u011bcech obecn\u00fdch \u010dili Zo\u00f3n politikon<\/em>).<\/p>\n\n\n\n

Karel \u010capek byl tak\u00e9 v\u00e1\u0161niv\u00fd cestovatel. Jezdil hlavn\u011b vlakem, a\u017e posledn\u00ed t\u0159i roky \u017eivota p\u0159esedl do auta, ale kv\u016fli sv\u00e9 emoci nedostal \u0159idi\u010d\u00e1k. Vlastnil auto \u0160koda Popular, kter\u00e9 \u0159\u00eddila jeho \u017eena Olga Scheinpflugov\u00e1. Na cesty se nijak nep\u0159ipravoval, nepou\u017e\u00edval \u017e\u00e1dn\u00fd bedekr, z\u00e1\u017eitky ponech\u00e1val n\u00e1hod\u011b. Vzhledem ke znalosti jazyk\u016f s t\u00edm nem\u011bl probl\u00e9m. Z cest po Evrop\u011b tak vznikly \u010dl\u00e1nky pln\u00e9 \u017eiv\u00fdch popis\u016f a osobn\u00edch post\u0159eh\u016f, vydan\u00e9 pozd\u011bji jako Italsk\u00e9 listy<\/em>, Anglick\u00e9 listy<\/em>, V\u00fdlet do \u0160pan\u011bl<\/em>, Obr\u00e1zky z Holandska<\/em> a Cesta na sever<\/em>.<\/p>\n\n\n\n

Roku 1921 z\u00edskal \u010capek tak\u00e9 anga\u017em\u00e1 ve Vinohradsk\u00e9m divadle, kde p\u016fsobil dva roky jako re\u017eis\u00e9r i dramaturg. Kr\u00e1tce p\u0159edt\u00edm se sezn\u00e1mil s here\u010dkou Olgou Scheinpflugovou, svou budouc\u00ed man\u017eelkou, kter\u00e1 pak hr\u00e1la v jeho hr\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n

U\u017e na po\u010d\u00e1tku sv\u00e9 liter\u00e1rn\u00ed tvorby si \u010capek z\u00edskal sv\u011btov\u00e9 uzn\u00e1n\u00ed. Roku 1924 ho v\u00fdznamn\u00ed angli\u010dt\u00ed spisovatel\u00e9 John Galsworthy, H. G. Wells a G. B. Shaw, zakladatel\u00e9 Mezin\u00e1rodn\u00edho PEN klubu, jm\u00e9nem lond\u00fdnsk\u00e9ho klubu pozvali do Brit\u00e1nie, kde str\u00e1vil dva m\u011bs\u00edce a post\u0159ehy z cest po Anglii, Skotsku a Walesu publikoval pr\u016fb\u011b\u017en\u011b v Lidov\u00fdch novin\u00e1ch jako Anglick\u00e9 listy<\/em>. Pro velkou popularitu byly opakovan\u011b vyd\u00e1v\u00e1ny v \u010de\u0161tin\u011b i angli\u010dtin\u011b. Za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byla kniha obl\u00edben\u00e1 zejm\u00e9na mezi \u010deskoslovensk\u00fdmi letci v Anglii.<\/p>\n\n\n\n

V roce 1925 se Karel \u010capek stal prvn\u00edm p\u0159edsedou \u010deskoslovensk\u00e9ho odboru PEN klubu a funkci zast\u00e1val a\u017e do roku 1933.<\/p>\n\n\n\n

V dubnu 1924 zem\u0159ela Bo\u017eena \u010capkov\u00e1 a o rok pozd\u011bji se brat\u0159i p\u0159est\u011bhovali z bytu na Mal\u00e9 Stran\u011b do dvojdomu na pra\u017esk\u00fdch Vinohradech. Karel bydlel se sv\u00fdm ovdov\u011bl\u00fdm otcem v jedn\u00e9 polovin\u011b, druh\u00e1 p\u0159ipadla bratru Josefovi s rodinou, kter\u00fd si v podkrov\u00ed z\u0159\u00eddil mal\u00ed\u0159sk\u00fd ateli\u00e9r. U Karla se od t\u00e9 doby pravideln\u011b sch\u00e1zeli legend\u00e1rn\u00ed p\u00e1te\u010dn\u00edci, debatn\u00ed klub v\u00fdznamn\u00fdch osobnost\u00ed politick\u00e9ho a kulturn\u00edho \u017eivota. K \u010dast\u00fdm p\u00e1te\u010dn\u00edm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm pat\u0159ili prezident T. G. Masaryk, Edvard Bene\u0161, Ferdinand Peroutka, Franti\u0161ek Langer, Karel Steinbach, Eduard Bass, Karel Pol\u00e1\u010dek, V\u00e1clav Rabas, Jan Masaryk nebo Vil\u00e9m Mathesius. Rozhovory, kter\u00e9 b\u011bhem let 1928\u20131935 vedl s prezidentem Masarykem, vydal Karel \u010capek kni\u017en\u011b jako Hovory s T. G. Masarykem<\/em>. Vy\u0161ly celkem t\u0159i svazky.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Ps\u00e1t knihy Karel za\u010dal u\u017e p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou, zpo\u010d\u00e1tku spole\u010dn\u011b s bratrem Josefem, kter\u00fd byl ale p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00fdtvarn\u00edkem. Spolu napsali komedii Loupe\u017en\u00edk<\/em>, divadeln\u00ed hry Ze \u017eivota hmyzu<\/em>, V\u011bc Makropulos <\/em>a jednoaktovku L\u00e1sky hra osudn\u00e1<\/em>, pov\u00eddkovou knihu Krakono\u0161ova zahrada<\/em> o m\u00edstech jejich ml\u00e1d\u00ed, pozd\u011bji p\u0159ibyly knihy pro d\u011bti Devatero poh\u00e1dek<\/em>, D\u00e1\u0161e\u0148ka \u010dili \u017eivot \u0161t\u011bn\u011bte<\/em> nebo M\u011bl jsem psa a ko\u010dku<\/em>.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

\u010capkovo d\u00edlo ovlivnila nejen l\u00e1ska k p\u0159\u00edrod\u011b a zv\u00ed\u0159at\u016fm, ale i v\u011bdeckotechnick\u00e1 revoluce. Ob\u00e1val se, \u017ee jednou technika z\u00edsk\u00e1 nad \u010dlov\u011bkem moc, proto napsal z\u00e1va\u017en\u00e9 spole\u010densk\u00e9 rom\u00e1ny Tov\u00e1rna na absolutno<\/em> a Krakatit<\/em>. Je tak\u00e9 autorem dramatu R.U.R.<\/em>, kde poprv\u00e9 pou\u017eil slovo robot, kter\u00e9 pr\u00fd vymyslel jeho bratr podle term\u00ednu robotovat. V protiv\u00e1le\u010dn\u00fdch antifa\u0161istick\u00fdch dramatech V\u00e1lka s Mloky<\/em>, Matka<\/em>, B\u00edl\u00e1 nemoc<\/em> se zab\u00fdval nebezpe\u010d\u00edm v\u00e1lky a n\u00e1stupu fa\u0161ismu. Krom\u011b dramat napsal soubor osmi pov\u00eddek, v nich\u017e se projevil jako znalec lidsk\u00e9 povahy, nazvan\u00fd Trapn\u00e9 pov\u00eddky<\/em>, a detekivn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy Pov\u00eddky z jedn\u00e9 kapsy<\/em> a Pov\u00eddky z druh\u00e9 kapsy<\/em>. Jeho trilogi\u00ed novel Hordubal, Pov\u011btro\u0148 <\/em>a Oby\u010dejn\u00fd \u017eivot<\/em> se pr\u00fd inspiroval americk\u00fd spisovatel Arthur Miller, autor hry Smrt obchodn\u00edho cestuj\u00edc\u00edho. <\/em>\u0158ada \u010capkov\u00fdch d\u011bl byla zfilmov\u00e1na nebo podle nich byly nato\u010deny televizn\u00ed inscenace.<\/p>\n\n\n\n

Roku 1931 byl Karel \u010capek jmenov\u00e1n do st\u00e1l\u00e9ho v\u00fdboru pro literaturu a um\u011bn\u00ed p\u0159i Spole\u010dnosti n\u00e1rod\u016f a roku 1935 ho p\u0159edseda sv\u011btov\u00e9 federace Penklub\u016f H. G. Wells navrhl za sv\u00e9ho n\u00e1stupce, ale on odm\u00edtl. V letech 1932\u20131938 byl sedmkr\u00e1t nominov\u00e1n na Nobelovu cenu.<\/p>\n\n\n\n

V srpnu 1935 se na vinohradsk\u00e9 radnici o\u017eenil s here\u010dkou Olgou Scheinpflugovou. Znali se a byli partnery 15 let, ale v man\u017eelstv\u00ed \u017eili jen kr\u00e1tce.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Mnichovsk\u00e1 dohoda a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed kapitulace znamenala pro Karla \u010capka osudovou r\u00e1nu. \u010clov\u011bk, jeho\u017e \u017eivotn\u00edm p\u0159esv\u011bd\u010den\u00edm byl masarykovsk\u00fd humanismus, musel v t\u00e9 dob\u011b pro sv\u00e9 antifa\u0161istick\u00e9 n\u00e1zory a sv\u011btov\u00fd v\u011bhlas \u010delit nen\u00e1visti a z\u00e1visti n\u011bkter\u00fdch lid\u00ed, pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm anonymn\u00edch dopis\u016f, v\u00fdhr\u016f\u017eek, telefon\u00e1t\u016f…<\/p>\n\n\n\n

\u201eD\u011bs\u00edm se davu, je nejkrut\u011bj\u0161\u00ed a nejhloup\u011bj\u0161\u00ed ze v\u0161ech p\u0159\u00edrodn\u00edch \u017eivl\u016f,\u201c<\/em> prohl\u00e1sil \u010capek.<\/p>\n\n\n\n

A\u010dkoli m\u011bl mo\u017enost odej\u00edt do exilu v Anglii, odm\u00edtl opustit svou zemi – i kdy\u017e ho nacisti ozna\u010dili jako „ve\u0159ejn\u00e9ho nep\u0159\u00edtele \u010d\u00edslo dv\u011b“. Uch\u00fdlil se do letn\u00edho domu ve Star\u00e9 Huti u Dob\u0159\u00ed\u0161e, kter\u00fd naz\u00fdval Str\u017e a nyn\u00ed je v n\u011bm \u010capk\u016fv pam\u00e1tn\u00edk. P\u0159i oprav\u011b \u0161kod, kter\u00e9 kolem domu nap\u00e1chala povode\u0148, se nachladil a ch\u0159ipka p\u0159erostla v z\u00e1pal plic, kter\u00fd jeho oslaben\u00fd organismus nezvl\u00e1dl. Karel \u010capek zem\u0159el v Praze 25. prosince 1938 ve v\u011bku 48 let na plicn\u00ed ed\u00e9m. Poh\u0159ben je na Vy\u0161ehradsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b v hrob\u011b, jeho\u017e n\u00e1hrobek navrhl jeho bratr Josef.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

O n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji, t\u011bsn\u011b po n\u011bmeck\u00e9 invazi do \u010ceskoslovenska, p\u0159i\u0161li nacisti\u010dt\u00ed agenti do \u010capkova domu, aby ho zatkli. Kdy\u017e zjistili, \u017ee zem\u0159el, zatkli a vysl\u00fdchali jeho \u017eenu Olgu, ale pozd\u011bji ji propustili. Byla v\u0161ak donucena odej\u00edt z N\u00e1rodn\u00edho divadla. O sv\u00e9m \u017eivot\u011b s Karlem \u010capkem napsala knihu \u010cesk\u00fd rom\u00e1n<\/em>. <\/p>\n\n\n\n

Karl\u016fv bratr, mal\u00ed\u0159 a spisovatel Josef \u010capek byl zat\u010den v z\u00e1\u0159\u00ed 1939 v r\u00e1mci akce Albrecht I., zam\u011b\u0159en\u00e9 na zat\u00fdk\u00e1n\u00ed intelektu\u00e1l\u016f a potenci\u00e1ln\u00edch nep\u0159\u00e1tel nacistick\u00e9ho re\u017eimu, a zem\u0159el v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e Bergen-Belsen v dubnu 1945.<\/p>\n\n\n\n

Wikipedia\/ Facebook\/ Gnews.cz \u2013 Jana \u010cern\u00e1<\/strong><\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u201eBo\u017ee, vra\u0165 sv\u011btu pravdu! Bude to v\u00edc ne\u017e smlouva m\u00edru, bude to cenn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ka\u017ed\u00e9 spojenectv\u00ed. Nikdo, \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1rod, \u017e\u00e1dn\u00fd st\u00e1t si…<\/p>\n","protected":false},"author":4,"featured_media":19650,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"_lmt_disableupdate":"","_lmt_disable":"","footnotes":""},"categories":[6,580],"tags":[45,2536,2535,2537,17],"class_list":["post-19642","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura","category-vyber-sefredaktora","tag-cr","tag-josef-capek","tag-karel-capek","tag-olga-scheinpflugova","tag-top"],"acf":[],"aioseo_notices":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19642","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/4"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19642"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19642\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/19650"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19642"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19642"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19642"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}