{"id":27628,"date":"2025-05-17T13:00:00","date_gmt":"2025-05-17T12:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.gnews.cz\/?p=27628"},"modified":"2025-05-17T12:17:26","modified_gmt":"2025-05-17T11:17:26","slug":"michelangelo-buonarroti-osamely-genius-posedly-hledanim-dokonale-krasy","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/kultura\/michelangelo-buonarroti-osamely-genius-posedly-hledanim-dokonale-krasy\/","title":{"rendered":"Michelangelo Buonarroti \u2013 osam\u011bl\u00fd g\u00e9nius posedl\u00fd hled\u00e1n\u00edm dokonal\u00e9 kr\u00e1sy"},"content":{"rendered":"\n

\u201eDokonalosti se dosahuje mali\u010dkostmi, ale dokonalost nen\u00ed mali\u010dkost.\u201c<\/em><\/p>\n\n\n\n

Kdyby lid\u00e9 v\u011bd\u011bli, kolik pr\u00e1ce mi dalo osvojit si sv\u00e9 mistrovstv\u00ed, nepova\u017eovali by m\u011b za g\u00e9nia.\u201c<\/em><\/p>\n\n\n\n

\u201eC\u00edlem um\u011bn\u00ed je d\u011blat \u010dlov\u011bka \u0161\u0165astn\u00fdm.\u201c<\/em><\/p>\n\n\n\n

P\u0159ed 550 lety se narodil Michelangelo di Lodovico Buonarroti Simoni<\/strong>, jeden z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch p\u0159edstavitel\u016f vrcholn\u00e9 italsk\u00e9 renesance. M\u00e1lokter\u00fd um\u011blec se zapsal do d\u011bjin um\u011bn\u00ed tak v\u00fdrazn\u00fdm p\u00edsmem jako on. Proslavil se jako jedine\u010dn\u00fd socha\u0159, mal\u00ed\u0159, architekt a tak\u00e9 b\u00e1sn\u00edk. S\u00e1m se pokl\u00e1dal p\u0159edev\u0161\u00edm za socha\u0159e, je\u0161t\u011b mu nebylo t\u0159icet a u\u017e sta\u010dil vytesat z mramoru dv\u011b nejslavn\u011bj\u0161\u00ed sochy v d\u011bjin\u00e1ch um\u011bn\u00ed, Pietu<\/em> a Davida<\/em>. Jako mal\u00ed\u0159 vytvo\u0159il proslulou freskovou v\u00fdzdobu Sixtinsk\u00e9 kaple ve Vatik\u00e1nu, jeho fresky Posledn\u00ed soud<\/em> a Stvo\u0159en\u00ed sv\u011bta<\/em> jsou vrcholem renesan\u010dn\u00edho mal\u00ed\u0159stv\u00ed. Na jeho d\u00edla se do It\u00e1lie jezd\u00ed d\u00edvat cel\u00fd sv\u011bt.<\/p>\n\n\n\n

Michelangelo \u017eil a tvo\u0159il t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00e9 stolet\u00ed a po cel\u00fd \u017eivot byl velmi pracovit\u00fd, pracoval je\u0161t\u011b v 88 letech, \u0161est dn\u016f p\u0159ed svou smrt\u00ed. \u017dil v bou\u0159liv\u00fdch \u010dasech, kdy bylo smeteno st\u0159edov\u011bk\u00e9 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a za\u010dala reformace. Byl um\u011blcem, kter\u00fd se dok\u00e1zal t\u00e9to dob\u011b p\u0159izp\u016fsobit a geni\u00e1ln\u011b ji ztv\u00e1rnit ve sv\u00fdch d\u00edlech. Mezi sv\u00fdmi sou\u010dasn\u00edky se t\u011b\u0161il neb\u00fdval\u00e9 \u00fact\u011b, \u0159\u00edkali mu Il Divino<\/em> \u2013 Bo\u017esk\u00fd<\/em>. Kv\u016fli nahot\u011b sv\u00fdch postav m\u011bl ale i nelichotivou p\u0159ezd\u00edvku Inventor delle porcherie<\/em> \u2013 doslova Vyn\u00e1lezce pras\u00e1ren<\/em> a byl prvn\u00ed um\u011blec, jeho\u017e postavy byly zakr\u00fdv\u00e1ny f\u00edkov\u00fdm listem. Byl tak\u00e9 prvn\u00ed, jeho\u017e \u017eivot zdokumentovali dva \u017eivotopisci je\u0161t\u011b za jeho \u017eivota.<\/p>\n\n\n\n

Na sv\u011bt p\u0159i\u0161el v kamenn\u00e9m domku v m\u011bste\u010dku Caprese nedaleko Arezza v Tosk\u00e1nsku v pond\u011bl\u00ed 6. b\u0159ezna 1475 jako druh\u00fd z p\u011bti syn\u016f Lodovica Buonarroti Simoniho a jeho \u017eeny Francescy di Neri di Miniato del Sera. Narodil se za dramatick\u00fdch okolnost\u00ed, kdy\u017e se jeho rodi\u010de p\u0159es mat\u010dino pokro\u010dil\u00e9 t\u011bhotenstv\u00ed vydali na kon\u00edch na hrad Caprese, proto\u017ee ve Florencii se vyskytl mor. Na n\u00e1ro\u010dn\u00e9 cest\u011b p\u0159es hory se stala nehoda, Francesca spadla z kon\u011b, kter\u00fd ji za sebou t\u00e1hl. T\u00e9 noci se mal\u00fd Michelangelo narodil.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Rodina Buonarroti pat\u0159ila po n\u011bkolik generac\u00ed k florentsk\u00e9mu patrici\u00e1tu a nikdo z jej\u00edch \u010dlen\u016f nem\u011bl um\u011bleck\u00e9 sklony, byli mal\u00fdmi bank\u00e9\u0159i a sm\u011bn\u00e1rn\u00edky nebo zast\u00e1vali funkce ve ve\u0159ejn\u00fdch \u00fa\u0159adech. Rodina m\u011bla vlastn\u00ed erb a sponzorovala kapli v bazilice Santa Croce ve Florencii. V dob\u011b Michelangelova narozen\u00ed v\u0161ak jejich banka zkrachovala a otec zast\u00e1val funkci sm\u00edr\u010d\u00edho soudce a spr\u00e1vce pr\u00e1v\u011b na hradu Caprese. Po p\u016fl roce se rodina vr\u00e1tila do Florencie, ale kv\u016fli mat\u010din\u011b k\u0159ehk\u00e9mu zdrav\u00ed a otcov\u00fdm finan\u010dn\u00edm probl\u00e9m\u016fm byl Michelangelo sv\u011b\u0159en do p\u00e9\u010de ch\u016fvy a kojn\u00e9 ve m\u011bst\u011b Settignano, kde rodina vlastnila mramorov\u00fd lom a malou farmu. Settignano bylo m\u011bstem kamen\u00edk\u016f a kamen\u00edky byli i man\u017eel a otec jeho ch\u016fvy, tak\u017ee u\u017e jako mal\u00fd chlapec se nau\u010dil s kamenem pracovat. Pozd\u011bji coby slavn\u00fd um\u011blec \u0159\u00edkal, \u017ee up\u0159ednost\u0148uje socha\u0159stv\u00ed p\u0159ed mal\u00ed\u0159stv\u00edm, proto\u017ee poch\u00e1z\u00ed ze zem\u011b socha\u0159\u016f a kamen\u00edk\u016f: \u201ePokud je ve mn\u011b n\u011bco dobr\u00e9ho, je to proto, \u017ee jsem se narodil v prost\u0159ed\u00ed zem\u011b Arezzo.<\/em> Spolu s ml\u00e9kem sv\u00e9 ch\u016fvy jsem pil mramorov\u00fd prach a nas\u00e1val um\u011bn\u00ed zach\u00e1zet s dl\u00e1tem a kladivem, kter\u00fdmi tvo\u0159\u00edm sv\u00e9 postavy.\u201c<\/em><\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

V \u0161esti letech p\u0159i\u0161el Michelangelo o matku, zem\u0159ela roku 1481 po p\u00e1t\u00e9m porodu, bylo j\u00ed 26 let. O 11 let star\u0161\u00ed otec ji p\u0159e\u017eil o p\u016fl stolet\u00ed. Roku 1485 se o\u017eenil podruh\u00e9 s Lucrezi\u00ed Ubaldini (zem\u0159ela v roce 1497). Desetilet\u00e9ho Michelangela, kter\u00fd byl odmali\u010dka bystr\u00fd a nadan\u00fd, poslal otec studovat k humanistovi Francescovi Galateaovi z m\u011bsta Urbino, aby se nau\u010dil gramatiku, latinu a matematiku. Michelangelo v\u0161ak o humanistick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed z\u00e1jem nejevil, z\u00e1m\u011brn\u011b se \u0161patn\u011b u\u010dil a rad\u011bji vyhled\u00e1val spole\u010dnost mal\u00ed\u0159\u016f a kop\u00edroval obrazy star\u00fdch mistr\u016f v kostel\u00edch. Tehdy potkal Francesca Granacciho, sv\u00e9ho celo\u017eivotn\u00edho p\u0159\u00edtele, kter\u00fd ho nab\u00e1dal, aby se malov\u00e1n\u00ed v\u011bnoval.<\/p>\n\n\n\n

Pro Michelangelova otce to v\u0161ak bylo nemysliteln\u00e9, k um\u011bn\u00ed se stav\u011bl jako k manu\u00e1ln\u00ed pr\u00e1ci nehodn\u00e9 syna z patricijsk\u00e9 rodiny a vybral mu kari\u00e9ru not\u00e1\u0159e. Rodinn\u00fd p\u0159\u00edtel Lorenzo Medicejsk\u00fd, zvan\u00fd il Magnifico \u2013 N\u00e1dhern\u00fd, nekorunovan\u00fd vl\u00e1dce Florencie a mecen\u00e1\u0161 um\u011bn\u00ed, ho ale ujistil, \u017ee kari\u00e9ra um\u011blce nen\u00ed nic, co by pov\u011bsti rodiny ubl\u00ed\u017eilo. A tak otec v dubnu roku 1488 souhlasil, aby se Michelangelo stal na t\u0159i roky u\u010dedn\u00edkem Domenica Ghirlandaia, jednoho z nejpopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00edch florentsk\u00fdch um\u011blc\u016f t\u00e9 doby. Bez zaj\u00edmavosti pro zchudl\u00e9ho Lodovica nebylo ani to, \u017ee mistr po n\u011bm ne\u017e\u00e1dal \u0161koln\u00e9 a pokro\u010dil\u00fdm u\u010dedn\u00edk\u016fm za pr\u00e1ci platil. Pozd\u011bji na finan\u010dn\u00ed podporu od syna otec p\u0159\u00edmo spol\u00e9hal.<\/p>\n\n\n\n

Michelangelo se v d\u00edln\u011b nau\u010dil z\u00e1klady freskov\u00e9ho um\u011bn\u00ed, kter\u00e9 vyu\u017eil o dvacet let pozd\u011bji v \u0158\u00edm\u011b. Po roce poslal Ghirlandaio na \u017e\u00e1dost Lorenza N\u00e1dhern\u00e9ho dva ze sv\u00fdch nejlep\u0161\u00edch \u017e\u00e1k\u016f \u2013 Granacciho a Michelangela \u2013 do um\u011bleck\u00e9 socha\u0159sk\u00e9 \u0161koly v zahrad\u011b kl\u00e1\u0161tera San Marco. Nadan\u00e9ho mlad\u00edka Lorenzo p\u0159ivedl do medicejsk\u00e9ho pal\u00e1ce, kde se setk\u00e1vali v\u00fdznamn\u00ed florent\u0161t\u00ed um\u011blci, liter\u00e1ti a u\u010denci a Michelangelo se stal t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dlenem rodiny, \u017eil v pal\u00e1ci a\u017e do Lorenzovy smrti v roce 1492.<\/p>\n\n\n\n

Sezn\u00e1mil se tam s mlad\u00fdmi Medicejsk\u00fdmi, kte\u0159\u00ed se pozd\u011bji stali pape\u017ei \u2013 Giovannim, pape\u017eem Lvem X. (1475-1521), a Giuliem, pape\u017eem Klementem VII. (1478-1534). Proslul\u00fd dv\u016fr a zahrady Medicejsk\u00fdch byly jeho dal\u0161\u00ed um\u011bleckou \u0161kolou, v n\u00ed\u017e p\u0159ed mal\u00ed\u0159stv\u00edm d\u00e1val p\u0159ednost socha\u0159stv\u00ed. Mezi jeho prvn\u00ed zn\u00e1m\u00e9 socha\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ce pat\u0159\u00ed reli\u00e9fy Bitva Kentaur\u016f<\/em> a Madona na schodech<\/em>, dokon\u010den\u00e9 roku 1492. Za Madonu dostal od Lorenza 50 zlat\u00fdch florin\u016f.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

V t\u00e9 dob\u011b byl jeho spolu\u017e\u00e1kem Pietro Torrigiani, o dva roky star\u0161\u00ed syn z\u00e1mo\u017en\u00e9ho florentsk\u00e9ho vina\u0159e, kter\u00fd ho v h\u00e1dce ude\u0159il do nosu tak siln\u011b, \u017ee mu ho nav\u017edy zmrza\u010dil. P\u0159ed hn\u011bvem Lorenza Medicejsk\u00e9ho pak Torrigiani uprchl z Florencie. P\u016fsobil v Anglii, kde vytvo\u0159il n\u00e1hrobek Jind\u0159icha VII. a jeho \u017eeny Al\u017eb\u011bty z Yorku, kter\u00fd dodnes najdeme ve Westminstersk\u00e9m opatstv\u00ed, pozd\u011bji byl v\u00fdznamn\u00fdm socha\u0159em ve \u0160pan\u011blsku, ale dopadl \u0161patn\u011b. V Seville se stal ob\u011bt\u00ed podvodu, kdy\u017e mu jeden z mecen\u00e1\u0161\u016f za pr\u00e1ci zaplatil pytlem drobn\u00fdch a pak ho ze strachu p\u0159ed skand\u00e1lem udal inkvizici jako tajn\u00e9ho kac\u00ed\u0159e. Torrigiani byl uv\u011bzn\u011bn a v cele zem\u0159el hlady. Jeho mistrovstv\u00ed dodnes dokumentuje v sevillsk\u00e9m Muzeu kr\u00e1sn\u00fdch um\u011bn\u00ed terakotov\u00e1 socha sv. Jeron\u00fdma v \u017eivotn\u00ed velikosti.<\/p>\n\n\n\n

Michelangelovi z\u016fstala na incident pam\u00e1tka v podob\u011b zdeformovan\u00e9ho nosu a zt\u00ed\u017een\u00e9ho d\u00fdch\u00e1n\u00ed a\u017e do konce \u017eivota. Po smrti Lorenza N\u00e1dhern\u00e9ho opustil medicejsk\u00fd dv\u016fr a vr\u00e1til se do domu sv\u00e9ho otce. Pro florentskou baziliku Ducha Svat\u00e9ho vy\u0159ezal d\u0159ev\u011bn\u00fd krucifix a bazilika mu za to umo\u017enila studovat anatomii na mrtv\u00fdch t\u011blech z p\u0159ilehl\u00e9 nemocnice. Pitval je, aby pochopil, jak funguj\u00ed svaly, proto jsou jeho sochy neuv\u011b\u0159iteln\u011b realistick\u00e9. <\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Roku 1493 zakoupil blok mramoru a vytesal sochu Herkula, kter\u00e1 byla pozd\u011bji posl\u00e1na do Francie kr\u00e1li Franti\u0161kovi I. (nastoupil na tr\u016fn roku 1515), kolem roku 1700 se ale socha ztratila.<\/p>\n\n\n\n

Za\u010d\u00e1tkem roku 1494 se Michelangelo vr\u00e1til na medicejsk\u00fd dv\u016fr, kde mu Lorenz\u016fv syn a d\u011bdic Petr Medicejsk\u00fd, zvan\u00fd t\u00e9\u017e Ne\u0161\u0165astn\u00fd, zadal \u00fakol postavit sn\u011bhovou sochu. Je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e roku v\u0161ak musel Petr Medicejsk\u00fd z Florencie uprchnout p\u0159ed vojsky francouzsk\u00e9ho kr\u00e1le Karla VIII., a i kdy\u017e se sna\u017eil sehnat pomoc u sousedn\u00edch kr\u00e1l\u016f a kn\u00ed\u017eat, nikdy se u\u017e do Florencie nevr\u00e1til, roku 1503 utonul v \u0159ece Garigliano.<\/p>\n\n\n\n

Mocensky ovl\u00e1dl Florencii fanatick\u00fd dominik\u00e1nsk\u00fd mnich Girolamo Savonarola, kter\u00e9ho bezmezn\u011b obdivoval Michelangel\u016fv str\u00fdc Francesco, a v letech 1494\u20131498 p\u0159em\u011bnil tuto republiku na p\u0159\u00edsn\u011b teokratick\u00fd st\u00e1t \u2013 republiku Kristovu, z n\u00ed\u017e m\u011bla b\u00fdt vym\u00fdcena ve\u0161ker\u00e1 renesan\u010dn\u00ed zh\u00fdralost a nepravosti lidstva. Bohu\u017eel v r\u00e1mci tohoto \u201em\u00fdcen\u00ed\u201c nechal zni\u010dit i um\u011bleck\u00e1 d\u00edla, kter\u00e1 pova\u017eoval za nemravn\u00e1. Ud\u011blal v\u0161ak chybu \u2013 za\u010dal ve sv\u00fdch k\u00e1z\u00e1n\u00edch kritizovat nejen \u010dleny rodu Borgi\u016f, ale i pape\u017ee Alexandra VI. a ten na n\u011bj roku 1497 uvalil klatbu a exkomunikoval ho pro herezi. Kdy\u017e to Savonarola ignoroval a k\u00e1zal d\u00e1l, byl roku 1498 zat\u010den, mu\u010den, ob\u011b\u0161en a nakonec posmrtn\u011b up\u00e1len. Trochu to p\u0159ipom\u00edn\u00e1 osud \u010desk\u00e9ho Mistra Jana Husa v roce 1415, ten ale poukazoval na zka\u017eenost c\u00edrkve, nekritizoval celou spole\u010dnost. Medicej\u0161t\u00ed se vr\u00e1tili zp\u011bt do Florencie a\u017e roku 1512.<\/p>\n\n\n\n

Michelangelo pod vlivem bou\u0159liv\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed ode\u0161el z\u00a0Florencie nejd\u0159\u00edve do Ben\u00e1tek a pak do Bolon\u011b. V Boloni dostal objedn\u00e1vku na mal\u00fd olt\u00e1\u0159 svat\u00e9ho Dominika pro stejnojmenn\u00fd kostel, pot\u0159eboval ale v\u00edc zak\u00e1zek, aby otci pomohl z dluh\u016f. Traduje se historka o tom, \u017ee si pomohl mal\u00fdm podvodem, roku 1496 vytvo\u0159il sochu sp\u00edc\u00edho Amora v\u00a0\u017eivotn\u00ed velikosti, napatinoval ji kyselou hl\u00ednou a obchodn\u00edk s um\u011bn\u00edm Baldassare del Milanese ji prodal jako staro\u017eitnost z dob antick\u00e9ho \u0158\u00edma kardin\u00e1lovi Raffaelovi Riarovi ze San Giorgio. Podvrh byl v\u011brohodn\u00fd, kardin\u00e1l ho p\u0159esto po \u010dase odhalil, sochu vr\u00e1til a od Baldassareho \u017e\u00e1dal pen\u00edze zp\u011bt. Mazan\u00fd obchodn\u00edk ji obratem prodal znovu, v 16. stolet\u00ed se objevila ve sb\u00edrce rodiny d\u00b4Este\u00a0v\u00a0Mantov\u011b vedle p\u016fvodn\u00ed antick\u00e9 sochy, a nakonec skon\u010dila v britsk\u00e9m pal\u00e1ci ve Whitehallu, kde padla za ob\u011b\u0165 po\u017e\u00e1ru.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Michelangelo se nam\u00edsto trestu vz\u00e1p\u011bt\u00ed do\u010dkal pozv\u00e1n\u00ed do \u0158\u00edma, na kardin\u00e1la jeho um\u011bn\u00ed ud\u011blalo velk\u00fd dojem. V \u0158\u00edm\u011b \u017eil od roku 1496 cel\u00fdch p\u011bt let a \u0161t\u011bst\u00ed mu p\u0159\u00e1lo \u2013 je\u0161t\u011b mu nebylo p\u011btadvacet a vytvo\u0159il jedno ze sv\u00fdch nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch d\u011bl \u2013 Pietu<\/em>. Toto souso\u0161\u00ed p\u0159ineslo mlad\u00e9mu um\u011blci v\u011bhlas a nov\u00e9 zak\u00e1zky. Madonu zobrazil podle vzpom\u00ednky na svou matku a na v\u00fdtky, \u017ee vypad\u00e1 oproti Je\u017e\u00ed\u0161ovi p\u0159\u00edli\u0161 mlad\u011b, odpov\u00eddal, \u017ee lid\u00e9 s \u010distou du\u0161\u00ed nest\u00e1rnou. Je to jedin\u00e9 d\u00edlo, kter\u00e9 podepsal, proto\u017ee po jeho instalaci v bazilice sv. Petra roku 1900 se vyskytly pochybnosti, \u017ee by tak mlad\u00fd a pom\u011brn\u011b nezn\u00e1m\u00fd socha\u0159 mohl vytvo\u0159it n\u011bco tak pozoruhodn\u00e9ho. Proto vyryl na \u0161erpu p\u0159es Mariinu hru\u010f n\u00e1pis Michelangelus Buonarrotus Florent Faciebant<\/em> (Vytvo\u0159il Michelangelo Buonarroti z Florencie). Za pr\u00e1ci obdr\u017eel 450 zlat\u00fdch pape\u017esk\u00fdch duk\u00e1t\u016f.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed Florencie republikou se v roce 1501 Michelangelo vr\u00e1til z \u0158\u00edma zp\u011bt dom\u016f a o t\u0159i roky pozd\u011bji dokon\u010dil sochu Davida, objednanou florentskou Signori\u00ed, od dob antiky prvn\u00ed akt vystaven\u00fd na ve\u0159ejn\u00e9m m\u00edst\u011b, a to u vchodu do Palazza Vecchio, florentsk\u00e9 radnice na n\u00e1m\u011bst\u00ed Piazza della Signoria. O 370 let pozd\u011bji byl origin\u00e1l sochy um\u00edst\u011bn v m\u00edstn\u00ed galerii Accademia a na p\u016fvodn\u00edm m\u00edst\u011b instalov\u00e1na mramorov\u00e1 kopie, kter\u00e1 b\u00fdvala zakr\u00fdv\u00e1na velk\u00fdm f\u00edkov\u00fdm listem, aby nah\u00fd David nepohor\u0161oval d\u00e1my. V so\u0161e Davida dok\u00e1zal Michelangelo spojit antick\u00fd ide\u00e1l harmonie a t\u011blesn\u00e9 kr\u00e1sy s renesan\u010dn\u00edm pojet\u00edm, p\u0159esn\u011b v souladu s tehdej\u0161\u00edmi estetick\u00fdmi principy.<\/p>\n\n\n\n

Dokonalost\u00ed sv\u00fdch d\u011bl byl p\u0159\u00edmo posedl\u00fd, mramorov\u00e9 bloky na sv\u00e9 sochy si jezdil pe\u010dliv\u011b vyb\u00edrat a mnohdy i s\u00e1m l\u00e1mat do lom\u016f v Carra\u0159e, tak moc pro n\u011bj bylo d\u016fle\u017eit\u00e9, jak neotesan\u00fd k\u00e1men vypad\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

U sochy zn\u00e1zor\u0148uj\u00edc\u00ed biblick\u00e9ho Davida t\u011bsn\u011b p\u0159ed soubojem s Goli\u00e1\u0161em to v\u0161ak bylo jin\u00e9. Pro ni zpracoval kamenn\u00fd blok carrarsk\u00e9ho mramoru p\u011bt metr\u016f vysok\u00fd o z\u00e1kladn\u011b metr kr\u00e1t metr s mnoha kazy a usazeninami, v\u00e1\u017e\u00edc\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b \u0161est tun, kter\u00fd st\u00e1l t\u00e9m\u011b\u0159 40 let opu\u0161t\u011bn\u00fd p\u0159ed florentskou katedr\u00e1lou Santa Maria del Fiore. Dva socha\u0159i se z n\u011bj pokusili vytvo\u0159it sochu, ale vzdali to. Teprve Michelangelovi se to po t\u0159ech letech usilovn\u00e9 pr\u00e1ce poda\u0159ilo. Kdy\u017e za\u010dal, m\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 mystickou v\u00edru, \u017ee postava u\u017e existuje uvnit\u0159 kamenn\u00e9ho bloku a on jen mus\u00ed biblick\u00e9ho hrdinu z kamenn\u00e9ho v\u011bzen\u00ed osvobodit.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

\u201eKa\u017ed\u00fd kamenn\u00fd blok m\u00e1 uvnit\u0159 sochu a \u00fakolem socha\u0159e je ji objevit,\u201c<\/em> \u0159\u00edkal. St\u00e1valo se ale, \u017ee byl v tomto ohledu nespokojen\u00fd s\u00e1m se sebou \u2013 kdy\u017e pozd\u011bji pracoval na so\u0161e Moj\u017e\u00ed\u0161e, kter\u00e1 se mu neda\u0159ila, ude\u0159il k\u00e1men palic\u00ed se slovy: \u201ePro\u010d se mnou nemluv\u00ed\u0161?\u201c<\/em><\/p>\n\n\n\n

Socha Davida sv\u00e9ho tv\u016frce proslavila a zajistila mu nesmrtelnost. Za sv\u00e9 d\u00edlo \u00fadajn\u011b dostal 900 zlat\u00fdch duk\u00e1t\u016f, co\u017e pr\u00fd bylo v\u00edc, ne\u017e vyd\u011blal Leonardo da Vinci za cel\u00fd \u017eivot.<\/p>\n\n\n\n

Za\u010d\u00e1tkem roku 1505 pape\u017e Julius II. povolal Michelangela do \u0158\u00edma. Ofici\u00e1ln\u011b ho najal na p\u011bt let, m\u011bl pro n\u011bj vybudovat monument\u00e1ln\u00ed n\u00e1hrobek. Michelangelo vypracoval n\u00e1vrh n\u00e1hrobku s rozm\u011bry 6,9\u00d710,8\u00d77,2 metru, kter\u00fd obsahoval \u010dty\u0159icet soch v \u017eivotn\u00ed velikosti, a hned odjel na n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f do Carrary, aby si osobn\u011b obstaral bloky mramoru.<\/p>\n\n\n\n

B\u011bhem jeho nep\u0159\u00edtomnosti skupina um\u011blc\u016f pape\u017esk\u00e9ho kruhu v \u010dele s Donatem Bramantem, \u017e\u00e1rl\u00edc\u00edch na Michelangelovu popularitu, odradila pape\u017ee od stavby hrobky a p\u0159im\u011bla ho rad\u011bji financovat p\u0159estavbu pape\u017esk\u00e9 Konstantinsk\u00e9 baziliky na v\u011bt\u0161\u00ed a modern\u011bj\u0161\u00ed baziliku svat\u00e9ho Petra. Pape\u017e tedy pr\u00e1ce na n\u00e1hrobku odlo\u017eil s t\u00edm, \u017ee nejprve pro n\u011bj mus\u00ed vybudovat d\u016fstojn\u00e9 s\u00eddlo a v roce 1506 pou\u017eil finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky na stavbu baziliky, kterou pov\u011b\u0159il pr\u00e1v\u011b Bramanteho, a na nov\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 pl\u00e1ny proti Perugii a Bologni. Michelangelo marn\u011b \u017e\u00e1dal o sly\u0161en\u00ed kv\u016fli proplacen\u00ed v\u00fddaj\u016f a dodr\u017een\u00ed smlouvy. Nakonec byl n\u00e1siln\u011b vyhozen voj\u00e1ky z pal\u00e1ce a rozho\u0159\u010den\u00fd utekl z \u0158\u00edma do Florencie.<\/p>\n\n\n\n

Pape\u017e v\u0161ak brzy \u017e\u00e1dal jeho n\u00e1vrat. Michelangelo mu vyhov\u011bl a\u017e na nal\u00e9h\u00e1n\u00ed gonfaloniera Piera Soderiniho, vl\u00e1dnouc\u00edho ve Florencii po Savoranolovi, kter\u00fd se b\u00e1l konfliktu s pape\u017esk\u00fdm st\u00e1tem. S pape\u017eem se Michelangelo setkal v listopadu 1506 v Bologni a dostal za \u00fakol vytvo\u0159it bronzovou sochu Julia II. v nad\u017eivotn\u00ed velikosti, kter\u00e1 byla v dobyt\u00e9m m\u011bst\u011b instalov\u00e1na. Bohu\u017eel byla zni\u010dena dva roky po sv\u00e9m vytvo\u0159en\u00ed, okam\u017eit\u011b pot\u00e9, co pape\u017eovi odp\u016frci znovu dobyli m\u011bsto.<\/p>\n\n\n\n

Mezi lety 1508 a 1512 byl Michelangelo zp\u00e1tky v \u0158\u00edm\u011b, kde ho pape\u017e pov\u011b\u0159il nelehk\u00fdm \u00fakolem vyzdobit freskami obrovsk\u00fd strop Sixtinsk\u00e9 kaple v Apo\u0161tolsk\u00e9m pal\u00e1ci, zn\u00e1m\u00e9m po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b t\u00edm, \u017ee se zde konaj\u00ed konkl\u00e1ve \u2013 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed sboru kardin\u00e1l\u016f, kte\u0159\u00ed vol\u00ed pape\u017ee.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Michelangelo, p\u0159esto\u017ee se c\u00edtil b\u00fdt p\u0159edev\u0161\u00edm socha\u0159em, tuto zak\u00e1zku p\u0159ijal. Malov\u00e1n\u00ed fresek z vysok\u00e9ho le\u0161en\u00ed pro n\u011bj bylo obt\u00ed\u017en\u00e9, pou\u017e\u00edval starobylou metodu, kter\u00e1 se op\u00edr\u00e1 o chemickou reakci mezi vlhkou v\u00e1pennou om\u00edtkou a pigmenty na vodn\u00ed b\u00e1zi, aby se d\u00edlo trvale spojilo se zd\u00ed. Od pape\u017ee dostal volnou ruku a mohl si na \u010dlenit\u00fd strop s\u00e1m vybrat motivy. Zvolil dev\u011bt epizod z knihy Genesis. Pracoval ve dne i v noci, na pr\u00e1ci si sv\u00edtil sv\u00ed\u010dkami p\u0159ipevn\u011bn\u00fdmi na klobouku. Na klenb\u00e1ch 20 metr\u016f vysok\u00e9ho stropu zachytil biblick\u00e9 sc\u00e9ny od stvo\u0159en\u00ed nebe a zem\u011b, stvo\u0159en\u00ed Adama, stvo\u0159en\u00ed Evy z Adamova \u017eebra, prvotn\u00ed h\u0159\u00edch Adama a Evy, Noemovu ob\u011b\u0165, potopu, Noemovu archu a smrt, celkem to bylo v\u00edce ne\u017e t\u0159i sta postav. Aby byly fresky z\u0159eteln\u00e9 a dob\u0159e viditeln\u00e9 z ka\u017ed\u00e9ho m\u00edsta, musel vytvo\u0159it postavy nadlidsk\u00fdch rozm\u011br\u016f, jejich\u017e proporce jsou na hranici deformace.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Po celou dobu pr\u00e1ce se pot\u00fdkal s technick\u00fdmi probl\u00e9my. Kdy\u017e dokon\u010dil Potopu<\/em>, jeden z hlavn\u00edch v\u00fdjev\u016f v centr\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1sti stropu, malba se pokryla b\u00edl\u00fdm povlakem a zmizela. Uk\u00e1zalo se, \u017ee d\u00e1val p\u0159\u00edli\u0161 vody do om\u00edtky, kter\u00e1 byla podkladem pro barvu, a zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vlastnosti \u0159\u00edmsk\u00e9ho v\u00e1pna zp\u016fsobily, \u017ee se objevila pl\u00edse\u0148. Musel ji odstranit a obraz p\u0159emalovat. \u010cty\u0159i roky le\u017eel na le\u0161en\u00ed na z\u00e1dech, do o\u010d\u00ed mu kapala barva, bojoval s pape\u017eem i s\u00e1m se sebou. Slo\u017eitou pr\u00e1ci popsal ve sv\u00e9m sonetu: <\/p>\n\n\n\n

\n

Vousiska k nebi, vyvr\u00e1cen\u00fd t\u00fdl,<\/em><\/p>\n\n\n\n

na sam\u00e9m hrbu, prsa pta\u010d\u00ed stv\u016fry,<\/em><\/p>\n\n\n\n

a jak ten \u0161t\u011btec po\u0159\u00e1d st\u0159\u00edk\u00e1 sh\u016fry,<\/em><\/p>\n\n\n\n

u\u017e mi tv\u00e1\u0159 celou \u0161t\u011bd\u0159e vydl\u00e1\u017edil.<\/em><\/p>\n\n\n\n

…<\/em><\/p>\n\n\n\n

A proto bra\u0148 se, m\u016fj mil\u00fd,<\/em><\/p>\n\n\n\n

m\u00e9 n\u011bm\u00e9 d\u00edlo a mou pov\u011bst s n\u00edm:<\/em><\/p>\n\n\n\n

j\u00e1 nejsem mal\u00ed\u0159 a sem nepat\u0159\u00edm\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n\n\n\n

\n

Hotov\u00e1 freska byla slavnostn\u011b odhalena v p\u0159edve\u010der sv\u00e1tku V\u0161ech svat\u00fdch (1. listopadu) roku 1512 a vzbudila v\u0161eobecn\u00e9 nad\u0161en\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Julius II. zem\u0159el o n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji, v \u00fanoru 1513, a jeho d\u011bdicov\u00e9 obnovili projekt jeho hrobky, ov\u0161em m\u00e9n\u011b n\u00e1kladn\u00fd a s men\u0161\u00edm po\u010dtem soch. N\u00e1hrobek ani tak nebyl nikdy dokon\u010den k Michelangelov\u011b spokojenosti. Po smrti Julia II. byl nov\u00fdm pape\u017eem zvolen Giovanni Medicejsk\u00fd (Lev X.), kter\u00fd dob\u0159e znal Michelangela i jeho talent a najal ho do sv\u00fdch slu\u017eeb na l\u00e9ta 1513 a\u017e 1534. Po\u017eadoval po n\u011bm tolik pr\u00e1ce, \u017ee na n\u00e1hrobek nem\u011bl Michelangelo \u010das. Nakonec stihl ud\u011blat pouh\u00fdch \u0161est soch, z nich\u017e zaslou\u017een\u00fd obdiv skl\u00edz\u00ed postava Moj\u017e\u00ed\u0161e, kter\u00e1 vznikla v letech 1514 a\u017e 1516. N\u00e1hrobek je um\u00edst\u011bn\u00fd v bazilice San Pietro ve Vincoli v \u0158\u00edm\u011b.<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Pape\u017e Lev X. zem\u0159el v prosinci 1521. Ve dvac\u00e1t\u00fdch letech pracoval Michelangelo ve Florencii na stavb\u011b a socha\u0159sk\u00e9 v\u00fdzdob\u011b Medicejsk\u00e9 kaple v kostele sv. Vav\u0159ince s n\u00e1hrobky p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f rodu. Pr\u00e1ce p\u0159eru\u0161il po vyhn\u00e1n\u00ed Medicejsk\u00fdch z m\u011bsta b\u011bhem revolu\u010dn\u00edch ud\u00e1lost\u00ed v letech 1529\u20131530, kdy byl jmenov\u00e1n gener\u00e1ln\u00edm komisa\u0159em florentsk\u00fdch opevn\u011bn\u00ed pro ochranu m\u011bsta. Po n\u00e1vratu Alexandra Medicejsk\u00e9ho dokon\u010dil alegorick\u00e9 sochy Z\u00e1pad a V\u00fdchod slunce<\/em>, Noc a Den<\/em>, sed\u00edc\u00ed Madonu s Je\u017e\u00ed\u0161kem<\/em> a sochy svat\u00fdch Kosmy<\/em> a Damiana<\/em>.<\/p>\n\n\n\n

V roce 1534 ho pape\u017e Klement VII. povolal do \u0158\u00edma k dokon\u010den\u00ed maleb v Sixtinsk\u00e9 kapli a jmenoval ho nejvy\u0161\u0161\u00edm architektem, mal\u00ed\u0159em a socha\u0159em pape\u017esk\u00e9ho pal\u00e1ce. Tehdy z Florencie ode\u0161el natrvalo.<\/p>\n\n\n\n

Jednadvacet let po dokon\u010den\u00ed stropn\u00edch fresek m\u011bl freskami vyzdobit tak\u00e9 celou olt\u00e1\u0159n\u00ed st\u011bnu Sixtinsk\u00e9 kaple a p\u0159emalovat u\u017e existuj\u00edc\u00ed Peruginovy fresky. Michelangelo v\u0161ak dlouho v\u00e1hal a na d\u00edle za\u010dal pracovat a\u017e o dva roky pozd\u011bji na n\u00e1tlak Klementova n\u00e1stupce Pavla III., jeho\u017e uvoln\u011bn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1zory mu umo\u017enily popustit uzdu fantazii. Pracoval s\u00e1m, bez pomocn\u00edk\u016f, sedm let od roku 1536 do roku 1543 a vytvo\u0159il v t\u00e9 dob\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed samostatnou fresku stolet\u00ed.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Monument\u00e1ln\u00ed freska zab\u00edr\u00e1 plochu t\u00e9m\u011b\u0159 165 metr\u016f \u010dtvere\u010dn\u00edch a je na n\u00ed 390 postav. Zachycuje ud\u00e1losti p\u0159edpov\u00eddan\u00e9 v prorock\u00fdch knih\u00e1ch Bible, zejm\u00e9na ve Zjeven\u00ed sv. Jana. Tento n\u00e1m\u011bt pr\u00fd vybral pape\u017e jako varov\u00e1n\u00ed v\u011b\u0159\u00edc\u00edm, aby setrvali ve v\u00ed\u0159e v obdob\u00ed reformace. Je tak\u00e9 mo\u017en\u00e9, \u017ee k volb\u011b tematiky Posledn\u00edho soudu<\/em> p\u0159isp\u011bla dramatick\u00e1 historick\u00e1 ud\u00e1lost zvan\u00e1 Sacco di Roma (vyplen\u011bn\u00ed \u0158\u00edma) v kv\u011btnu 1527, kter\u00e1 byla vn\u00edm\u00e1na jako p\u0159edzv\u011bst Bo\u017e\u00edho soudu. Jak b\u00fdv\u00e1 u Michelangela obvykl\u00e9, p\u016fvodn\u011b byla v\u011bt\u0161ina postav zcela nah\u00e1, ale po jeho smrti byly na p\u0159\u00edkaz pape\u017ee Pia IV. v roce 1565 v\u0161em nah\u00fdm postav\u00e1m domalov\u00e1ny rou\u0161ky.<\/p>\n\n\n\n

U\u017e p\u0159ed dokon\u010den\u00edm fresky nahotou pohor\u0161en\u00fd kardin\u00e1l Biagio da Cesena prohl\u00e1sil, \u017ee se hod\u00ed nanejv\u00fd\u0161 na ze\u010f n\u011bjak\u00e9 putyky. Ura\u017een\u00fd Michelangelo kardin\u00e1la obratem p\u0159imaloval na fresku jako nah\u00e9ho vl\u00e1dce pekel s osl\u00edma u\u0161ima a hadem zakousnut\u00fdm do genit\u00e1li\u00ed. Pape\u017e byl ale mal\u00ed\u0159ov\u00fdm fanou\u0161kem a kdy\u017e si u n\u011bj kardin\u00e1l st\u011b\u017eoval, odm\u00edtl nechat postavu p\u0159emalovat. Prohl\u00e1sil, \u017ee obrazy zn\u00e1zor\u0148uj\u00edc\u00ed peklo jsou mimo jeho jurisdikci.<\/p>\n\n\n\n

V posledn\u00edm obdob\u00ed sv\u00e9ho \u017eivota se Michelangelo v\u011bnoval p\u0159edev\u0161\u00edm architektu\u0159e. Od roku 1546 byl pov\u011b\u0159en dostavbou baziliky sv. Petra, konkr\u00e9tn\u011b z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti chr\u00e1mu a kopule, a \u00fapravou n\u00e1m\u011bst\u00ed Piazza del Campidoglio na Kapitolu, ujal se i dostavby pal\u00e1ce Farnese. V t\u00e9 dob\u011b u\u017e mu bylo p\u0159es sedmdes\u00e1t. Na bazilice sv. Petra pracovalo mnoho jeho p\u0159edch\u016fdc\u016f, Michelangelo p\u0159evzal origin\u00e1ln\u00ed Bramant\u016fv pl\u00e1n, kter\u00fd pro svoje \u00fa\u010dely zjednodu\u0161il, do\u017eil se v\u0161ak pouze dokon\u010den\u00ed hlavn\u00ed kupole s \u0159adou dvojit\u00fdch sloup\u016f. Jeho posledn\u00ed socha\u0159skou prac\u00ed je Pieta Rondanini<\/em>, je\u017e vznikala v letech 1552\u20131564 a u\u017e ji nestihl dokon\u010dit, k vid\u011bn\u00ed je na hrad\u011b Sforzesco v Mil\u00e1n\u011b.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Roku 2007 byla ve Vatik\u00e1nsk\u00fdch archivech nalezena dosud nezn\u00e1m\u00e1 skica baziliky sv. Petra, kterou Michelangelo nakreslil \u010dervenou k\u0159\u00eddou. Je raritou nejen kv\u016fli dob\u011b, po kterou le\u017eela v archivech, ale hlavn\u011b proto, \u017ee Michelangelo v\u0161echny svoje architektonick\u00e9 n\u00e1vrhy na sklonku \u017eivota zni\u010dil.<\/p>\n\n\n\n

O Michelangelovi se traduje, \u017ee byl lev\u00e1k, ale p\u0159ed ve\u0159ejnost\u00ed to kv\u016fli p\u0159edsudk\u016fm skr\u00fdval, proto\u017ee c\u00edrkev lev\u00e1ctv\u00ed pova\u017eovala za znamen\u00ed \u010f\u00e1bla. Nau\u010dil se proto ps\u00e1t a malovat pravou rukou, ale p\u0159i tes\u00e1n\u00ed do kamene pou\u017e\u00edval leva\u010dku, m\u011bl v n\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed s\u00edlu a \u0161ikovnost. Mimochodem, lev\u00e1k byl tak\u00e9 Leonardo da Vinci.<\/p>\n\n\n\n

Vzhledem k rozsahu a po\u010dtu sv\u00fdch zak\u00e1zek \u2013 pracoval celkem pro dev\u011bt pape\u017e\u016f i nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed c\u00edrkevn\u00ed hodnost\u00e1\u0159e, pro Medicejsk\u00e9 i florentskou republiku, se Michelangelo stal velice z\u00e1mo\u017en\u00fdm mu\u017eem. Sl\u00e1vou i bohatstv\u00edm p\u0159ed\u010dil sv\u00e9 sou\u010dasn\u00edky, s nimi\u017e soupe\u0159il, Leonarda da Vinciho, Raffaela, Tiziana\u2026<\/p>\n\n\n\n

Po cel\u00fd \u017eivot pe\u010doval o blaho sv\u00e9 rodiny, staral se o sv\u00e9ho otce a \u010dty\u0159i bratry i jejich rodiny. Nikdy se neo\u017eenil a nem\u011bl d\u011bti. \u0158\u00edkal, \u017ee man\u017eelstv\u00ed je pro mu\u017ee, kte\u0159\u00ed pot\u0159ebuj\u00ed pohodl\u00ed, on ale pot\u0159ebuje jen mramor a samotu, a jeho d\u011btmi jsou jeho sochy. Podle u\u010dedn\u00edka Ascania Condiviho byl velice skromn\u00fd, jedl sp\u00ed\u0161 z nutnosti ne\u017e z pot\u011b\u0161en\u00ed a sta\u010dil mu jen chl\u00e9b a v\u00edno. Mnoho pracoval a m\u00e1lo spal, \u010dasto v oble\u010den\u00ed a bot\u00e1ch, aby nemusel topit, a m\u00e1lokdy si \u0161atstvo m\u011bnil. Jeho hygienick\u00e9 n\u00e1vyky byly minim\u00e1ln\u00ed, byl drsn\u00fd a prchliv\u00fd perfekcionista, od p\u0159\u00edrody samot\u00e1\u0159sk\u00fd, stranil se lid\u00ed a s\u00e1m o sob\u011b \u0159\u00edkal: \u201eA\u0165 jsem byl jakkoli bohat\u00fd, v\u017edycky jsem \u017eil jako chud\u00fd \u010dlov\u011bk. Nebyl jsem stvo\u0159en pro pohodl\u00ed. Byl jsem stvo\u0159en pro k\u00e1men a boj.\u201c<\/em> V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se objevily i n\u00e1zory, \u017ee byl autista.<\/p>\n\n\n\n

Teprve ve st\u00e1\u0159\u00ed, ve sv\u00fdch \u0161edes\u00e1ti letech, kdy\u017e opustil Florencii, se osamostatnil od rodiny a nav\u00e1zal vztah s mlad\u00fdm \u0159\u00edmsk\u00fdm patriciem Tommasem Cavalierim, s n\u00edm\u017e se poprv\u00e9 setkal v roce 1532, ve sv\u00fdch v sedmapades\u00e1ti letech. <\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Pojilo je vz\u00e1jemn\u00e9 bl\u00edzk\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed a l\u00e1ska k um\u011bn\u00ed, Tommas se stal jeho m\u00fazou a inspirac\u00ed, ale p\u0159es \u010detn\u00e9 teorie o Michelangelov\u00e9 homosexualit\u011b je nepravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee by takto ve\u0159ejn\u00fd vztah mezi nimi byl sexu\u00e1ln\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u00ed. Nav\u00edc Cavalieri byl \u017eenat\u00fd a m\u011bl dva syny (jeho \u017eena Lavinia zem\u0159ela v listopadu 1553).<\/p>\n\n\n\n

B\u011bhem prac\u00ed na fresce Posledn\u00edho soudu<\/em> se Michelangelo sbl\u00ed\u017eil tak\u00e9 s b\u00e1sn\u00ed\u0159kou a urozenou vdovou Vittori\u00ed Colonnou, mark\u00fdzou z Pescary, kter\u00e9 bylo v t\u00e9 dob\u011b n\u011bco m\u00e1lo p\u0159es \u010dty\u0159icet.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Psali si navz\u00e1jem dopisy o duchovn\u00edch ot\u00e1zk\u00e1ch, vym\u011b\u0148ovali si sonety a kresby a Michelangelo prohla\u0161oval, \u017ee je jedin\u00e1, kdo rozum\u00ed jeho du\u0161i. V pravideln\u00e9m kontaktu byli a\u017e do jej\u00ed smrti v \u00fanoru 1547. Michelangelo byl u jej\u00edho smrteln\u00e9ho lo\u017ee a pozd\u011bji napsal: \u201eSmrt mi ukradla m\u00e9ho velk\u00e9ho p\u0159\u00edtele, jedin\u00e9 zrcadlo, ve kter\u00e9m jsem se vid\u011bl.\u201c<\/em><\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Vlastn\u011b se nev\u00ed, a neexistuj\u00ed ani \u017e\u00e1dn\u00e9 dokumenty, kter\u00e9 by dokazovaly, zda m\u011bl Michelangelo n\u011bjak\u00e9 intimn\u00ed vztahy se \u017eenami nebo s mu\u017ei. Slavn\u00fd socha\u0159 vyzn\u00e1val ide\u00e1ly Platona, kter\u00fd v\u011b\u0159il, \u017ee l\u00e1ska mezi dv\u011bma mu\u017ei je vrcholn\u00fdm duchovn\u00edm z\u00e1\u017eitkem, nikoli nutn\u011b fyzick\u00fdm. Hodnocen\u00ed Michelangelovy sexuality se tedy op\u00edr\u00e1 hlavn\u011b o fakt, \u017ee se neo\u017eenil, zam\u011bstn\u00e1val mlad\u00e9 u\u010dedn\u00edky, maloval nah\u00e1 mu\u017esk\u00e1 t\u011bla a \u017eeny s mu\u017esk\u00fdmi rysy, a tak\u00e9 o jeho poezii. Na okraj sv\u00fdch skic, v dopisech a z\u00e1pisc\u00edch napsal v\u00edce ne\u017e t\u0159i sta sonet\u016f a madrigal\u016f. Vznikaly hlavn\u011b v druh\u00e9 polovin\u011b jeho \u017eivota pod tlakem skute\u010dn\u00fdch z\u00e1\u017eitk\u016f a \u017eivotn\u00edch okolnost\u00ed a odr\u00e1\u017e\u00ed se v nich tak\u00e9 jeho citov\u00fd \u017eivot. Asi \u0161edes\u00e1t z nich je adresov\u00e1no mu\u017e\u016fm \u2013 p\u0159edev\u0161\u00edm Cavalierimu, kter\u00fd z\u016fstal Michelangelovi oddan\u00fd a\u017e do smrti. Sonety vydal \u0161edes\u00e1t let po um\u011blcov\u011b smrti jeho prasynovec Michelangelo mlad\u0161\u00ed. \u010cesky vy\u0161ly roku 1929 v p\u0159ekladu Jaroslava Vrchlick\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n

Jist\u00e9 je, \u017ee ve st\u00e1\u0159\u00ed se Michelangelo oddal intenzivn\u00ed a p\u0159\u00edsn\u00e9 religiozit\u011b. A\u017e do sv\u00e9 smrti \u017eil ve sv\u00e9m mal\u00e9m skromn\u00e9m dom\u011b v \u0158\u00edm\u011b, pouze v roce 1557 byl nucen na \u010das odej\u00edt kv\u016fli hroz\u00edc\u00ed invazi \u0161pan\u011blsk\u00fdch vojsk. Zem\u0159el p\u0159irozenou smrt\u00ed 18. \u00fanora 1564 ve v\u011bku nedo\u017eit\u00fdch 89 let, obklopen\u00fd nedokon\u010den\u00fdmi d\u00edly a n\u011bkolika m\u00e1lo obl\u00edben\u00fdmi p\u0159edm\u011bty, z nich\u017e si nejv\u00edce cenil Bibli a za\u017eloutl\u00fd dopis od Vittorie Colonny. Historick\u00e9 z\u00e1znamy nazna\u010duj\u00ed, \u017ee v posledn\u00edch dnech trp\u011bl hore\u010dkou a pravd\u011bpodobn\u011b ledvinov\u00fdmi kameny. Jeho posledn\u00edm p\u0159\u00e1n\u00edm bylo b\u00fdt poh\u0159ben ve sv\u00e9 milovan\u00e9 Florencii, pape\u017e Pius IV. v\u0161ak rozhodl, \u017ee jeho ostatky z\u016fstanou v \u0158\u00edm\u011b. Michelangel\u016fv synovec Lionardo Buonarroti se rozhodl splnit Michelangelovo p\u0159\u00e1n\u00ed bez ohledu na d\u016fsledky, t\u011blo propa\u0161oval z m\u011bsta v bal\u00edku kupeck\u00e9 l\u00e1tky a na voz\u00edku jako zbo\u017e\u00ed tajn\u011b p\u0159evezl do Florencie. Geni\u00e1ln\u00ed um\u011blec byl poh\u0159ben ve florentsk\u00e9 bazilice Svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Jeho smrt znamenala konec jedn\u00e9 \u00e9ry v historii renesan\u010dn\u00edho um\u011bn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Wikipedia\/ gnews.cz \u2013 Jana \u010cern\u00e1<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u201eDokonalosti se dosahuje mali\u010dkostmi, ale dokonalost nen\u00ed mali\u010dkost.\u201c Kdyby lid\u00e9 v\u011bd\u011bli, kolik pr\u00e1ce mi dalo osvojit si sv\u00e9 mistrovstv\u00ed, nepova\u017eovali by m\u011b…<\/p>\n","protected":false},"author":4,"featured_media":27653,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"_lmt_disableupdate":"","_lmt_disable":"","footnotes":""},"categories":[2968,6,580],"tags":[3421,3419,3417,301,3416,3420,3422,1307,3418,3423,17],"class_list":["post-27628","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-domaci","category-kultura","category-vyber-sefredaktora","tag-bazilika-svateho-petra","tag-david","tag-florencie","tag-italie-2","tag-michelangelo-buonarroti","tag-pieta","tag-posledni-soud","tag-rim","tag-sixtinska-kaple","tag-stvoreni-sveta","tag-top"],"acf":[],"aioseo_notices":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/27628","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/4"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=27628"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/27628\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/27653"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=27628"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=27628"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=27628"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}