{"id":29111,"date":"2025-06-14T15:30:00","date_gmt":"2025-06-14T14:30:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.gnews.cz\/?p=29111"},"modified":"2025-06-14T13:28:34","modified_gmt":"2025-06-14T12:28:34","slug":"montmartre-v-prekladu-hora-mucedniku-je-kopec-v-parizi-a-historicka-ctvrt","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/tema\/montmartre-v-prekladu-hora-mucedniku-je-kopec-v-parizi-a-historicka-ctvrt\/","title":{"rendered":"Montmartre\u00a0v p\u0159ekladu:\u00a0Hora mu\u010dedn\u00edk\u016f, je\u00a0kopec\u00a0v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei\u00a0a\u00a0historick\u00e1 \u010dtvr\u0165"},"content":{"rendered":"\n

Montmartre (v p\u0159ekladu: Hora mu\u010dedn\u00edk\u016f) je kopec v Pa\u0159\u00ed\u017ei a historick\u00e1 \u010dtvr\u0165, kter\u00e1 se na n\u011bm rozkl\u00e1d\u00e1. P\u016fvodn\u011b samostatn\u00e1 obec byla p\u0159ipojena k Pa\u0159\u00ed\u017ei v roce 1860 a stala se sou\u010d\u00e1st\u00ed 18. obvodu. Montmartre se nach\u00e1z\u00ed na severu m\u011bsta a je nejvy\u0161\u0161\u00edm p\u0159irozen\u00fdm bodem v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Jeho vrcholek ve v\u00fd\u0161i 130,53 m se nach\u00e1z\u00ed v prostoru h\u0159bitova Calvaire u kostela Saint-Pierre de Montmartre. Na vrchol vede lanovka nebo schodi\u0161t\u011b o 222 schodech. Jedn\u00e1 se o jedno z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch turistick\u00fdch m\u00edst v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Mezi zdej\u0161\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 pam\u00e1tky pat\u0159\u00ed bazilika Sacr\u00e9-C\u0153ur nebo sv\u011btozn\u00e1m\u00fd francouzsk\u00fd kabaret Moulin Rouge na \u00fapat\u00ed kopce. Na kopec vedou linky metra 2 (stanice Anvers, Pigalle a Blanche) a linky 12 (stanice Pigalle, Abbesses, Lamarck \u2013 Caulaincourt a Jules Joffrin). Ulicemi rovn\u011b\u017e jezd\u00ed autobusov\u00e1 linka Montmartrobus.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Montmartre byl dlouhou dobu samostatnou vs\u00ed za pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdmi hradbami. Jeho latinsk\u00fd n\u00e1zev zn\u011bl Mons Martyrum, fr. Mont des martyrs (tj. Hora mu\u010dedn\u00edk\u016f). Podle legendy zde byl s\u0165at prvn\u00ed pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fd biskup svat\u00fd Divi\u0161 spolu se sv\u00fdmi dv\u011bma u\u010dedn\u00edky. Legenda vypravuje, \u017ee po poprav\u011b vzal sv. Divi\u0161 svou useknutou hlavu a ode\u0161el s n\u00ed na sever, kde se dnes nach\u00e1z\u00ed bazilika Saint-Denis, ve kter\u00e9 je poh\u0159ben.<\/p>\n\n\n\n

\n

Ve skute\u010dnosti Montmartre poch\u00e1z\u00ed z ozna\u010den\u00ed Mons Martis (Martova hora), nebo\u0165 zde v galorom\u00e1nsk\u00e9 dob\u011b st\u00e1l chr\u00e1m zasv\u011bcen\u00fd bohu v\u00e1lky Martovi. Dnes se na jeho m\u00edst\u011b nach\u00e1z\u00ed kostel Saint-Pierre de Montmartre, kter\u00fd v sob\u011b uchov\u00e1v\u00e1 \u010dty\u0159i sloupy z doby antiky. Po p\u00e1du \u0158\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e v dob\u011b k\u0159es\u0165anstv\u00ed byl n\u00e1zev mont de Mars interpretov\u00e1n jako mont de martre (martre ve star\u00e9 francouz\u0161tin\u011b ozna\u010dovalo dne\u0161n\u00ed martyr, mu\u010dedn\u00edk). B\u011bhem obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Pa\u0159\u00ed\u017ee v roce 1590 Jind\u0159ich IV. nechal severn\u011b od Pa\u0159\u00ed\u017ee um\u00edstit dv\u011b d\u011blost\u0159eleck\u00e9 baterie: jednu na vrcholku Montmartru a druhou pobl\u00ed\u017e \u0161ibenice Montfaucon, ze kter\u00fdch ost\u0159eloval m\u011bsto.<\/strong><\/p>\n<\/blockquote>\n\n\n\n

Historick\u00fd pohled na Montmartre<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Po vytvo\u0159en\u00ed\u00a0obc\u00ed\u00a0a\u00a0departement\u016f\u00a0na z\u00e1klad\u011b dekretu z 12. listopadu\u00a01789\u00a0N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, se Montmartre od b\u0159ezna\u00a01790\u00a0stal samostatnou obc\u00ed v\u00a0departementu Seine. M\u011bstsk\u00e9 hradby z let\u00a01785-1788\u00a0rozd\u011blily starou\u00a0farnost\u00a0na dv\u011b \u010d\u00e1sti. Horn\u00ed Montmartre se stal samostatnou obc\u00ed a doln\u00ed Montmartre byl za\u010dlen\u011bn do Pa\u0159\u00ed\u017ee. Prvn\u00edm starostou samostatn\u00e9ho Montmartru se v roce\u00a01790\u00a0stal F\u00e9lix Desportes (1763-1849), m\u011b\u0161\u0165an p\u016fvodem z\u00a0Rouenu, kter\u00fd se v roce\u00a01788\u00a0us\u00eddlil na\u00a0Place du Tertre\u00a0\u010d. 3. Sv\u016fj d\u016fm p\u0159em\u011bnil na\u00a0radnici\u00a0a funkci zast\u00e1val a\u017e do dubna\u00a01793.
V letech\u00a01840-1845\u00a0byly postaveny tzv.\u00a0Thiersovy hradby, kter\u00e9 rozd\u011blily \u00fazem\u00ed obce op\u011bt na dv\u011b \u010d\u00e1sti. Dne 1. ledna\u00a01860\u00a0p\u0159i roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed Pa\u0159\u00ed\u017ee a\u017e k Thiersov\u00fdm hradb\u00e1m bylo \u00fazem\u00ed obce Montmartre administrativn\u011b odd\u011bleno. V\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se uvnit\u0159 hradeb byla p\u0159ipojena k Pa\u0159\u00ed\u017ei a stala se sou\u010d\u00e1st\u00ed 18. obvodu, kter\u00fd se naz\u00fdv\u00e1 Buttes-Montmartre. Men\u0161\u00ed \u010d\u00e1st za hradbami byla p\u0159i\u010dlen\u011bna k obci\u00a0Saint-Ouen<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\n

V\u011bt\u0161ina historick\u00e9ho \u00fazem\u00ed b\u00fdval\u00e9 obce Montmartre dnes tvo\u0159\u00ed z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1st 18. obvodu a men\u0161\u00ed \u010d\u00e1st se nach\u00e1z\u00ed na severu 9. obvodu (\u010dtvr\u0165 Batignolles). Montmartre byl v\u00fdznamn\u00fdm m\u00edstem Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 komuny v roce 1871. 18. b\u0159ezna 1871 zde po vstupu do Pa\u0159\u00ed\u017ee nechal Adolphe Thiers um\u00edstit kan\u00f3ny k ost\u0159elov\u00e1n\u00ed m\u011bsta. Dne 16. \u010dervna 1875 byl polo\u017een na vrcholku kopce z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men baziliky Sacr\u00e9-C\u0153ur, kter\u00e1 byla vysv\u011bcen\u00e1 a\u017e po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce v roce 1919. Na p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed se Montmartre stal obl\u00edben\u00fdm m\u00edstem um\u011blc\u016f jako byli Camille Pissarro, Henri de Toulouse-Lautrec, Th\u00e9ophile Alexandre Steinlen, Vincent van Gogh, Amedeo Modigliani nebo Pablo Picasso. Pozd\u011bji um\u011blci p\u0159es\u00eddlili do \u010dtvrti Montparnasse na lev\u00e9m b\u0159ehu.<\/strong><\/p>\n<\/blockquote>\n\n\n\n

Prvn\u00ed l\u00e9ta 20. stolet\u00ed tr\u00e1vil Picasso mezi Barcelonou a Pa\u0159\u00ed\u017e\u00ed, kde v roce 1904 za\u010dal jeho dlouholet\u00fd vztah s Fernande Olivierovou. Pr\u00e1v\u011b ona se objevuje v mnoha obrazech t\u00e9 doby. Pot\u00e9, co z\u00edskal sl\u00e1vu a n\u011bjak\u00fd ten majetek, ode\u0161el Picasso od Olivierov\u00e9 k Marcelle Humbertov\u00e9, kter\u00e9 \u0159\u00edkal Eva. Svou l\u00e1sku k n\u00ed Picasso vyj\u00e1d\u0159il v mnoha kubistick\u00fdch obrazech.
V Pa\u0159\u00ed\u017ei poznal lidi jako jsou Andr\u00e9 Breton, Guillaume Apollinaire a spisovatelka Gertrude Stein. Krom\u011b man\u017eelky m\u011bl i mno\u017estv\u00ed milenek. Byl dvakr\u00e1t \u017eenat\u00fd a m\u011bl \u010dty\u0159i d\u011bti se t\u0159emi \u017eenami. V roce 1918 si Picasso vzal baler\u00ednu Olgu Chochlovou, kter\u00e1 mu p\u0159edstavila \u017eivot ve vy\u0161\u0161\u00edch vrstv\u00e1ch spole\u010dnosti. M\u011bli spolu syna Paula, ze kter\u00e9ho se pozd\u011bji stal motocyklov\u00fd z\u00e1vodn\u00edk a tak\u00e9 \u0159idi\u010d sv\u00e9ho otce.<\/p>\n\n\n\n

Picasso se s Chochlovou \u010dasto h\u00e1dal<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Ona si trvala na spole\u010densk\u00e9m chov\u00e1n\u00ed, zat\u00edmco on m\u011bl sp\u00ed\u0161e sklony k chov\u00e1n\u00ed boh\u00e9msk\u00e9mu. V roce 1927 Picasso poznal sedmn\u00e1ctiletou Marie-Th\u00e9r\u00e8se Walterovou a za\u010dal si s n\u00ed tajnou af\u00e9ru. Jeho man\u017eelstv\u00ed s Chochlovou brzy skon\u010dilo rozlou\u010den\u00edm. Rozvod Picasso necht\u011bl, proto\u017ee podle francouzsk\u00e9ho pr\u00e1va by Chochlov\u00e9 p\u0159ipadla polovina jeho majetku. Z\u016fstali tedy svoji a\u017e do roku 1955, kdy Chochlov\u00e1 zem\u0159ela.
Picasso dlouho pokra\u010doval ve vztahu s Walterovou a m\u011bl s n\u00ed dceru, kterou pojmenoval Maia. Marie-Th\u00e9r\u00e8se po zbytek \u017eivota \u017eila v nad\u011bji, \u017ee si ji Picasso jednou vezme, ob\u011bsila se 4 roky po jeho smrti. Dora Maar, fotografka a mal\u00ed\u0159ka, byla tak\u00e9 po dlouhou dobu Picassovou milenkou. Nejbl\u00ed\u017e si byli na konci 30 a za\u010d\u00e1tkem 40. let a byla to ona, kdo zdokumentoval obraz Guernica.<\/p>\n\n\n\n

\n

Po osvobozen\u00ed Pa\u0159\u00ed\u017ee roku 1944 se Picasso dal dohromady s mladou studentkou um\u011bn\u00ed Fran\u00e7oise Gilotovou. M\u011bli spolu dv\u011b d\u011bti \u2013 Clauda a Palomu. Jako jedin\u00e1 z Picassov\u00fdch \u017een Gilotov\u00e1 Picassa roku 1953 opustila, \u00fadajn\u011b kv\u016fli hrub\u00e9mu zach\u00e1zen\u00ed a nev\u011b\u0159e. Picasso t\u00edm byl zdrcen. Pro\u0161el t\u011b\u017ek\u00fdm obdob\u00edm, kdy si uv\u011bdomil, \u017ee ve sv\u00fdch 70 letech u\u017e nen\u00ed pro mlad\u00e9 \u017eeny tak atraktivn\u00ed a vypad\u00e1 vedle nich sp\u00ed\u0161 sm\u011b\u0161n\u011b. N\u011bkolik kreseb z t\u00e9 doby to jasn\u011b ukazuje \u2013 zn\u00e1zor\u0148uj\u00ed o\u0161kliv\u00e9ho trpasl\u00edka a kr\u00e1snou mladou \u017eenu. Genevi\u00e8ve Laporte, kter\u00e1 s Picassem za\u017eila kr\u00e1tk\u00fd milostn\u00fd rom\u00e1nek, vydra\u017eila v roce 2005 pr\u00e1v\u011b takov\u00e9 Picassovy kresby, na nich\u017e je i ona sama.<\/strong><\/p>\n<\/blockquote>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00ed Picassovou l\u00e1skou byla Jacqueline Roque, kter\u00e1 pracovala v hrn\u010d\u00ed\u0159sk\u00e9 d\u00edln\u011b Madoura, kde Picasso vytv\u00e1\u0159el a maloval keramiku. Vzal si ji roku 1961 a byli spolu a\u017e do konce Picassova \u017eivota. Tento s\u0148atek tak\u00e9 p\u0159edstavoval \u010d\u00e1st pomsty Gilotov\u00e9. Ta se sna\u017eila naj\u00edt zp\u016fsob, jak by legitimizovala sv\u00e9 dv\u011b d\u011bti, kter\u00e9 m\u011bla s Picassem. Picasso ji podporoval v tom, aby se rozvedla se sv\u00fdm man\u017eelem, a tvrdil j\u00ed, \u017ee si ji pot\u00e9 vezme. M\u00edsto toho si ale vzal Roqueovou. Picasso byl zn\u00e1m\u00e1 osobnost a lid\u00e9 se zaj\u00edmali jak o jeho d\u00edlo, tak o jeho osobn\u00ed \u017eivot. Byl v\u0161estrann\u00fdm um\u011blcem, dokonce \u00fa\u010dinkoval i ve filmu, nap\u0159\u00edklad se objevil ve filmu Jeana Cocteaua Orfeova z\u00e1v\u011b\u0165. <\/p>\n\n\n\n

Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se Picasso objevil ve filmu, hr\u00e1l s\u00e1m sebe<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V roce 1955 se pod\u00edlel na filmu Le Myst\u00e8re Picasso (Picassovo tajemstv\u00ed), kter\u00fd re\u017e\u00edroval Henri-Georges Clouzot. Pablo Picasso zem\u0159el 8. dubna 1973 v Mougins ve Francii b\u011bhem ob\u011bda s p\u0159\u00e1teli. Jeho posledn\u00ed slova byla \u201eP\u0159ipijte si na m\u011b, na m\u00e9 zdrav\u00ed, v\u00edte, \u017ee j\u00e1 u\u017e p\u00edt nemohu.\u201c Byl pochov\u00e1n na zahrad\u011b z\u00e1mku Vauvenargues, ve Vauvenargues, Bouches-du-Rh\u00f4ne. Jacqueline Roqueov\u00e1 nedovolila sv\u00fdm d\u011btem, aby se z\u00fa\u010dastnily poh\u0159bu.<\/p>\n\n\n\n

Jan Vojt\u011bch<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Montmartre (v p\u0159ekladu: Hora mu\u010dedn\u00edk\u016f) je kopec v Pa\u0159\u00ed\u017ei a historick\u00e1 \u010dtvr\u0165, kter\u00e1 se na n\u011bm rozkl\u00e1d\u00e1. P\u016fvodn\u011b samostatn\u00e1 obec byla p\u0159ipojena k Pa\u0159\u00ed\u017ei v roce 1860 a stala se sou\u010d\u00e1st\u00ed 18. obvodu. Montmartre…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":29461,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"_lmt_disableupdate":"","_lmt_disable":"","footnotes":""},"categories":[6,3,1,580,2973],"tags":[43,3628,10,3629,17,41],"class_list":["post-29111","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura","category-neprehlednete","category-tema","category-vyber-sefredaktora","category-zahranicni","tag-francie","tag-montmartre","tag-news","tag-picaso","tag-top","tag-world"],"acf":[],"aioseo_notices":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/29111","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=29111"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/29111\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/29461"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=29111"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=29111"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/gnews.cz\/cs_cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=29111"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}