Japonský jen a švýcarský frank patří k nejobchodovanějším měnám světa. Možná překvapivě je ale spojuje mnohem víc věcí. Obě měny jsou totiž investory považovány za bezpečné přístavy. Investoři se k nim uchylují v dobách geopolitické nejistoty nebo finančních turbulencí kvůli jejich stabilitě a nízké volatilitě.
To vychází z toho, že Japonsko i Švýcarsko mají silné a stabilní ekonomiky. Japonsko je třetí největší ekonomikou světa, zatímco Švýcarsko je známé svou stabilní finanční soustavou. Japonskou a švýcarskou ekonomiku pak jednoznačně spojuje to, že u nich historicky najdeme nízké úrokové sazby. A nakonec obě příslušné centrální banky – japonská Bank of Japan (BoJ) i švýcarská Swiss National Bank (SNB) – jsou známé tím, že se čas od času nestydí použít intervence na devizovém trhu, aby usměrnily kurzy svých měn.
Navzdory řadě podobností se ale obě měny v poslední době výrazně liší v jedné věci. Tou je trend jejich kurzů. Zatímco v případě japonského jenu se poslední roky odehrály v duchu oslabování, švýcarský frank naopak v posledních letech posiloval.
Zatímco na začátku roku 2021 byl dolar k mání za 103 jenů, aktuálně je to 156 jenů. Japonsko se totiž dlouhodobě potýká s ekonomickou stagnací a nízkou inflací. Už to samo o sobě snižuje atraktivitu jenu. Jenže zásadní je, jak na to reaguje tamní centrální banka. Japonsko má dlouhodobě ultra nízké úrokové sazby. To se ve výrazné míře projevilo během roku 2022, kdy začalo v USA narůstat tempo inflace. Zatímco v té době americký Fed začal razantně zvyšovat úrokové sazby, úrokové sazby v Japonsku zůstávaly dál poblíž nuly. Investoři proto v praxi ve velkém využívali JPY na tzv. carry trade. Tento proces přispíval k oslabení japonského jenu, protože investoři si půjčovali jeny kvůli nízkým úrokovým sazbám v Japonsku a prodávali je, aby investovali do aktiv v zemích s vyššími sazbami. Tento proces zvyšuje nabídku jenu na trhu, což vede k jeho oslabení.
Až v březnu 2024 BoJ ukončila svou politiku negativních úrokových sazeb a zvýšila krátkodobé úrokové sazby, ale jen těsně nad nulu do rozmezí 0 % až 0,1 %. V té době držel americký Fed sazby nad 5 %. Za té situace se logicky nezastavilo oslabování jenu. Když v červenci 2024 JPY oslabil proti dolaru na nejslabší hodnotu za 38 let, uchýlila se japonská centrální banka k devizové intervenci. Ta ale zabrala jen dočasně. Japonská měna zhruba od poloviny září znovu slábne a už přišla o velkou část zisků, které si připsala po letní intervenci BoJ. Protože dolar bude mít i nadále výrazný úrokový náskok na jen, dlouhodobý trend jenu proti dolaru zůstane oslabující.
Švýcarský frank píše jiný příběh. Zatímco na jaře 2018 byl kurz franku 1,20 CHF/EUR, dnes je to 0,93 CHF/EUR. Frank tlačí za posílením směsice faktorů. Švýcarský frank byl vždy považován za bezpečný přístav. Důvodů, proč investoři vyhledávali bezpečné přístavy, bylo hlavně po roce 2020 hned několik – pandemie, konflikt na Ukrajině, vysoká inflace a nesmíme zapomínat také na menší bankovní krizi z jara roku 2023. Za prudkým posílením franku stály také kroky švýcarské centrální banky při boji s inflací. Meziroční tempo inflace dosáhlo vrcholu v srpnu 2022 na úrovni 3,5 %. Rozhodně se ale v mezinárodním srovnání nedalo mluvit o nějak tragicky zvýšené inflaci. V USA tempo inflace na vrcholu přesahovalo 9 %, v eurozóně se blížilo k 11 %. Švýcarské úrokové sazby od léta 2022 narostly o 250 bazických bodů na 1,75 %. Tam se dlouho držely i přesto, že inflace ve Švýcarsku klesla zpět pod 2 %. V té době frank těžil ze své větší úrokové atraktivity. A nakonec nesmíme zapomínat, že SNB přistoupila k devizovým intervencím. Banka začala tlačit na posílení franku už v červnu 2022 s cílem snížit cenovou hladinu snížením importované inflace.
Rok 2024 je jiný. Švýcarská národní banka (SNB) letos už třikrát snížila úrokové sazby a upravila své prognózy pro rok 2025 na 0,6 procenta. Podle některých odhadů by však Švýcarsko v příštím roce mohlo sklouznout do deflace. Výrazně k tomu může přispět silný frank. Proto existuje určitý prostor pro další snižování úrokových sazeb. Jenže vzhledem k hrozbě deflace by dávalo smysl, aby se SNB přímo zaměřila na zhodnocující se frank prostřednictvím devizových intervencí. Ty mohou frank krátkodobě oslabit. Úroková atraktivita franku by tedy měla pozvolna klesat. To naznačuje také pokles výnosů švýcarských státních dluhopisů. Na druhé straně i Evropská centrální banka je v procesu snižování úrokových sazeb. Úrokový spread mezi frankem a eurem by se proto neměnil dramaticky měnit. I proto sázíme na to, že z opravdu dlouhodobého hlediska bude frank dál posilovat proti euru.
Dnes jsme představili dva bezpečné přístavy – japonský jen a švýcarský frank. Pokud někdo netouží provádět carry trade, ale hodlá peníze uložit na delší období do jedné z těchto bezpečných měn, vsadili bychom na frank. Důvod je, že u jenu hrozí další postupné oslabování.
Koruna dnes mírně oslabovala na hladinu 25,30 CZK/EUR. Dolar dnes mírně posílil na úroveň 1,056 USD/EUR.
Jiří Cihlář, Markéta Šichtařová
Eurodeník 20. 11. 2024 Next Finamce s.r.o. Nextfinance.cz
Formulario AUDIO aquí
FOTO ILUSTRATIVA - pixabay
Spanish 
Czech 
English 
French 
Italian