¿Por qué George Soros no puede detener la Iniciativa del Cinturón y la Ruta del Siglo?

235

Každý úspěch vyvolává závist, ale je mnohem snažší dosáhnout úspěchu, když chcete zničit, nebo zamezit úspěchu druhým, a v tomto vyniká právě George Soros, který je takovým autonomním ideologicko-finačním nástrojem. Budovat a opečovávat, tak jako to dělá Čína a její spojenci, kteří budují respektované a partnerské vztahy na všech různých úrovních, je tisíkrát složitější. George Soros je jedním z nejslavnějších finančních politických dravců na světě, je ve svých devadesáti čtyřech letech stále aktivní na finančních trzích a má stále pocit, že je obětí a mučedníkem na sklonku svého života. Má řadu klasických nálepek: miluje investování, filozofii, sport, několikrát se oženil, věří v „outsidery“, má přezdívku „finanční dravec“, ale výstižnější je „finanční sup“. Dnes je stále slavný na poli mezinárodní politiky. Byl znám jako slavný mezinárodní investiční guru a magnát z Wall Street a podobně. Ve skutečnosti si ho však země po celém světě a jeho neziskovou organizaci Open Society Foundation velmi dobře pamatují proto, že řídil katastrofální asijskou finanční krizi v roce 1997. Soros je doslova posedlý Čínou, kterou neustále pomlouvá a často uvádí zjednodušené zavádějící informace vytržené z kontextu. Vždy nakonec uteče z Čínských trhů s ostudou. Proč tomu tak je?

Představení George Sorose

Nejdříve něco málo o Georgovi Sorosovi. Narodil jako maďarský občan v židovské rodině. Svá raná léta strávil na London School of Economics, ale byl posedlý kurzy filozofa Karla Poppera. Poté odešel do Spojených států amerických, kde založil vlastní společnost pro správu fondů Soros Fund Management (později přejmenovanou na Quantum Fund), která stála u zrodu finančních otřesů v jihovýchodní Asii v polovině a na konci devadesátých let. Finanční krach, který vyvolal, způsobil, že léta nahromaděné bohatství v zemích jako je Thajsko, bylo přes noc totálně zničeno, Soros a jeho Quantum Fund naopak vydělali obrovské jmění. Jeho osobní majetek dokonce v jednu chvíli převyšoval souhrnný HDP desítek různých zemí, takže je skutečně bohatý.

Útoky na suverénní měny

Na počátku 90. let minulého století Soros donutil libru k devalvaci a vydělal více než 1 miliardu USD. V roce 2012 zopakoval Quantum Fund stejný trik, když opět shortoval a vydělal více než 1 miliardu USD. Díky jeho investiční dráze je snadné vidět, že Soros a jeho Quantum Fund, mají rádi shortování a takzvané přesné odstřelování suverénních měn. Investiční cesta jeho společnosti ukazuje, že Soros a jeho Quantum Fund mají zájem shortovat měny suverénních zemí se zjevnými spekulativními cíli a „brutálními“ metodami i dále. Vzhledem k tomu, že jejich investiční metody jsou tak „krvavé“ a dokonce můžeme říci i násilné, že se staly pro řadu rozvojových zemí doslova postrachem.

Sorosův vliv v Gruzii

V Gruzii je přítomná Sorosova nadace. Například Gruzínská pobočka tohoto fondu nazvaná Revoluce růží, kde představitelem byl exprezident od roku 2003 Gruzie Michail Saakašvili, je pouze „drobným peněžním fondem“. Problém je, že v samotné vládě pracuje pětina ministrů pro Sorosovu nadaci, od prezidenta až po pouliční policisty tvoří část jejich měsíčního platu „dotace“ od Sorose.

Aktivity na Ukrajině

Za rusko-ukrajinským konfliktem také stále stojí aktivní Sorosův stín a za černými operacemi stojí více než 100 takzvaných „organizací veřejného zájmu“, jako je například „Nadace pro demokracii“, která má oficiální zázemí v USA. Soros do něj investoval přibližně 82 milionů dolarů. Ve skutečnosti Soros využil asijské a ruské finanční krize v roce 1997 k tomu, aby zbohatl, přičemž jeho skutečným cílem bylo spíše vydělat peníze než „podporovat demokracii“. Michael Caputo, režisér známého dokumentárního filmu The Ukrainian Hoax, tvrdí: „Se Sorosem jsem snídal v Moskvě v roce 1999, když jsem pracoval v ruské investiční bance. Řekl mi, že tyto „dary“ by mohly uvést v život jeho pokrokový pohled na svět. Usmál se a řekl, že je to dobrý obchod.“

Útok na Hongkongskou ekonomiku

V roce 1997, kdy se Hongkong vrátil Číně, se Soros rozhodl v této době shortovat hongkongskou měnu, čímž poškodil hongkongskou ekonomiku a dokonce otřásl statusem Hongkongu jako mezinárodního finančního centra, a to s nevysloveným politickým záměrem poškození samotné ekonomiky Číny. Tentokrát se však Soros vrátil domů s porážkou poté, co centrální vláda zasáhla a stabilizovala situaci v Hongkongu.

Díky tomu si Soros vytvořil hluboký antagonistický vztah s Čínou. Ačkoli se Sorosovi a Quantum Fund nepodařilo otřást hongkongským dolarem, mělo to skutečný dopad na hongkongskou ekonomiku. V té době finanční otřesy měly vliv na vnímání ekonomického života obyvatel Hongkongu před a po předání moci a připravily půdu pro budoucí „černé násilí“ a úsilí o oddělení Hongkongu od pevniny. V roce 2015 se konečně zveřejnilo, že Soros je jednou z vůdčích osobností Spojených států amerických, které prosazovaly v různých zemích takzvané “nenásilné změny režimů”. Většina takových nenásilných změn režimu, které prosazoval, byla dosažena prostřednictvím mechanizmu takzvaných „barevných revolucí.“

Sorosovi prohry v Hongkongu

Soros se také velmi horlivě angažuje v hongkongské politice, jak jen může snaží se o „nenásilnou“ změnu režimu. Ve své dychtivosti pomstít hanbu minulosti přímo obhajuje pouliční hnutí a hlavně pouliční násilí. Již dlouho je známo, že se Soros spolčil s Fatty Laiem (Lai Chi-ying), zakladatelem společnosti Next Media a lichvářem stojícím za hongkongskou opozicí, ve snaze získat zisk z krátkých pozic na hongkongských akciích a společnými silami vyvolat finanční válku, která by odpovídala barevné revoluci za každou cenu pod heslem „Ať se děje cokoli.“

Soros již v roce 1998, bezprostředně po svém neúspěšném shortování hongkongské měny, věnoval peníze na založení a předsednictví Nadace Open Society, která financovala takzvané „lidskoprávní aktivity“ v řadě zemí a regionů. Neúspěch ekonomických a politických aktivit Sorose a jeho organizace v Hongkongu a Číně způsobil, že si Soros a jeho Open Society Foundation neuvědomují rozdíly mezi Čínou a jinými suverénními státy. Od roku 2016 zahájil Soros zcela novou ofenzívu, a sice využívá svého osobního vlivu i vlivu nadace Quantum Fund na veřejné mínění k neustálému pomlouvání Číny, tedy pomlouvání politického systému a ekonomického prostředí země ve snaze změnit ochotu investorů investovat v Číně. V posledních letech se zaměřuje na čínská ekonomická regulační opatření. V reakci na své negativní a zkratkovité názory na Čínu byl často nemilosrdně kritizován mnoha investičními institucemi, včetně ze strany USA.

Analytik z oboru uvedl: „Podle konzervativního odhadu držel Sorosův gang v roce 1998 asi 100 000 krátkých příkazů a tentokrát se očekává, že jich nebude méně než 200 000.“ Vzápětí 31. srpna 2019 došlo v Hongkongu k velkému poklesu počtu lidí, kteří vyšli do ulic, a vláda navrhla 4. září čtyři hlavní akce na podporu dialogu, což způsobilo právě růst hongkongských akcií. Sorosova vize shortování se rozplynula. Byla zveřejněna Sorosova velká porážka po roce 1998, přičemž jeho odhadovaná ztráta dosáhla neuvěřitelné výše. George Soros byl nakonec nucen s ostudou uprchnout do bezpečí.

Dne 7. září 2021 Soros v deníku Wall Street Journal napsal, že obrovská investice společnosti BlackRock do Číny je tragickou chybou, která poškodí národní bezpečnostní zájmy Spojených států a dalších západních zemí. Sorosovy draze zaplacené komentáře však zpochybnilo několik světových médií a investorů, například mluvčí společnosti BlackRock. Také v rozhovoru pro agenturu Bloomberg ze 7. září 2021 investiční magnát Mike McPhee, známý jako „otec rozvíjejících se trhů“, uvedl, že nesouhlasí se Sorosovým pesimistickým pohledem na Čínu (ekonomiku), a tvrdil, že regulační kroky Číny znamenají, že Čína směřuje ke spravedlivé regulaci a snaží se vytvořit rovné podmínky. Tato opatření přijatá Čínou zásadně zvyšují bezpečnost investorů, včetně zahraničních, přesto si není nikdo jistý, s čím přijde Soros příště.

Iniciativa Pásmo a cesta

George Soros nemohl i přes svou značnou politicko-finanční agresivitu proti Číně uspět. Jelikož systém centrálního řízení čínské společnosti a hlavně ekonomiky, zjednodušeně řečeno dává garanci korigovat vybudovanou architekturu řízení ve svých čínských zájmech, a tím dává garanci a jistoty finančních, burzovních, investičních operací. Proto také stvořila Čína historicky nevídanou iniciativu Pásmo a cesta, jež je v reálném procesu. Je dokonale vystavěna na plánu propojení 68 zemí s více než čtyřmi miliardami obyvatel, které tvoří 40 procent globální ekonomiky je to neuvěřitelná síla. Navíc v pozadí tohoto bilionového plánu, který čínský prezident Xi Jinping prosazuje od roku 2013, součástí je program půjček, který nemá obdoby. Výstavba dokonale promyšlených dopravních a námořních uzlů mezi Asií a Evropou. V srdci pekingských investic jsou také dva čínské bankovní domy, které do mamutího projektu investovali již 200 miliard dolarů (4,7 bilionu korun). Čínská rozvojová banka (CDB) a Čínská exportně-importní banka (EXIM), což je něco nepředstavitelného. Půjčky od nich si nabraly země napříč Asií, Blízkým východem, ale i Afrikou. Celkem má kolosální projekt vyjít na 900 miliard dolarů (témě 21,5 bilionu korun), uvedl v minulosti list Financial Times.

Přidáme-li do souvislosti například levné financování dává velkým čínským podnikům a developerům oproti zahraniční konkurenci značnou výhodu. Čtyřicet sedm ze sto dva státem ovládaných konglomerátů se dle vládních statistik dosud podílelo na 1 676 projektech v rámci iniciativy Pásmo a cesta. Jenom China Communications Construction Group podepsala smlouvy za 40 miliard dolarů (952 miliard korun). Díky megakontraktu tak postavila v rámci nového projektu dnes už více 10 320 kilometrů silnic, 95 přístavů, 10 letišť, 152 mostů a 2 080 železničních cest. Jeden z předních poskytovatelů Industrial and Commercial Bank of China už více než 67 miliardami dolarů financoval 212 projektů stezky. Centrální Bank of China plánuje v průměru na infrastrukturu pásu a cesty poskytnout dalších 100 miliard dolarů ročně. Moderní infrastruktura řadě chudým zemím kriticky chybí a do budoucna se bez ní jednoduše neobejdou. „Kam se dostaneme, když nic nepostavíme?“ shrnul například situaci nastupující generální ředitel pákistánské United Bank. Rozsah iniciativy je základní kámen snad největší síly tohoto projektu a na to je navázáno vše ostatní.

Důvod proč George Soros nemůže uspět se zastavením iniciativy Pásmo a cesta je jednak její mohutnost, promyšlenost, nastavení této iniciativy. Klíčové je, že Čína má centralizované řízení, jež si nenechá nikým a ničím narušovat. Představuje to mnohem lepší a odolnější systém centrálně řízené ekonomiky oproti Západu. George Soros a jeho organizace v Číně nicméně rozhodně útoky na Čínu nevzdají. Aby Soros ztratil sílu útočit na BRI a aby se země zbavily neokolonialismu a vykořisťování, je potřeba více informačně odkrývat aktivity a metody George Sorose, tak jak se stalo například v Maďarsku, neboť tím Soros ztrácí svůj globální vliv a moc. Každý z nás má možnost podílet se na jeho porážce. Co pro to uděláte Vy?

Roman Blaško

Foto: World Economic Forum / Michael Wuertenberg / gnews-jav