La moitié des Tchèques craignent que l'État ne finance pas les soins de santé. Et ils sont prêts à payer un supplément pour des examens ou des traitements de meilleure qualité.

Podle aktuálního průzkumu České asociace pojišťoven ve spolupráci s Hospodářskou komorou se 56 % Čechů obává o finanční budoucnost českého zdravotnictví. Nedostatek prostředků totiž vnímají už dnes – dlouhé čekací lhůty, nedostupnost či omezení péče. Výsledkem je zpoplatňování zdravotnictví, které vnímá 65 % dotázaných. Platbám se přitom nebrání, pokud by nebyly povinné a přinesly by možnost zvolit si komfortnější vyšetřovací metodu nebo léčbu.

Podle aktuálního průzkumu České asociace pojišťoven (ČAP) ve spolupráci s Hospodářskou komorou Češi považují české zdravotnictví za finančně neudržitelné. Podle 77 % respondentů náklady do budoucna porostou. Ve schopnost státu zajistit financování zdravotnictví do budoucna nevěří až 56 % respondentů.

„Tématem udržitelnosti financování se zabýváme dlouhodobě, několik let jsme se intenzivně věnovali problematice dlouhodobé péče, na jejíž dostupnosti se stále více negativně projevuje stárnutí populace. Demografie ale zasahuje významně i do zdravotnictví,“ přibližuje výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.

„Zvyšující se věk Čechů a více let strávených v nemoci jsou cítit nejen na rostoucích nákladech na péči, ale také na odhadech o celkové udržitelnosti zdravotnictví, pokud nedojde k úpravám stávajícího systému,“ doplňuje ho viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. S nutností zdravotnictví nějakým způsobem reformovat přitom souhlasí 69 % Čechů.

České zdravotnictví má už nyní neduhy

S problémy ve zdravotnictví se respondenti již setkávají. Nejčastěji, v 73 % je trápí dlouhé čekací lhůty. Každý druhý pocítil nedostupnost zdravotní péče kvůli nedostatku lékařů a 24 % zaznamenalo omezení péče z finančních důvodů. „Finanční situace ve zdravotnictví, především nespokojenost lékařů s platy, vede k tomu, že jsou už dnes běžné různé příplatky. Nebezpečím je jejich neregulovanost a také riziko, že se řada lékařů přesune mimo systém zdravotního pojištění a bezplatná péče se stane iluzí,“ vysvětluje Jan Matoušek. U lékaře podle průzkumu už dnes platí například za registraci 30 % Čechů.

Povinné poplatky ne, dobrovolné platby ano

Zatímco ale s návratem povinných poplatků mají Češi problém (pro se vyjádřilo jen 19 % respondentů), s dobrovolnými příplatky už by naopak řada z nich souhlasila. Připlatit si nad rámec péče garantované státem je ochotno 44 % respondentů. „O potřebě změn se mluví řadu let a vnímá ji i velká část Čechů. Je proto nejvyšší čas přijít s konkrétními řešeními, které náš zdravotní systém udrží na stávající vysoké úrovni. Vícezdrojové financování třeba formou možnosti připlatit si za jinou vyšetřovací metodu, přitom podporují jak pacienti, tak odborníci. Nemůžeme nikoho nutit si doplácet, stejně tak ale nemůžeme nikomu bránit, aby tak činil, ale ne někde v šedé zóně, ale naprosto transparentně a podle pravidel,“ říká k financování zdravotnictví Tomáš Prouza a zároveň dodává: „Na základě demografických a ekonomických dat jasně vidíme, že dosavadní systém není udržitelný. Musíme se proto přizpůsobit jasným faktům tak, aby systém nezačal kolabovat a nedocházelo k omezování kvality péče.

Nejčastěji jsou Češi ochotni si připlatit za lepší kvalitu služeb v nemocnici (59 %) a vyšší kvalitu léčby (55 %) a vyšetření (54 %).

Průzkum Budoucnost českého zdravotnictví realizovala nezávislá výzkumná agentura Ipsos. Sběr dat proběhl na dvou vzorcích: na 1023 respondentech ve věku 18-79 let v reprezentativním zastoupení podle pohlaví, věku, vzdělání a regionu a velikosti místa bydliště a na 1019 respondentech ve věku 18–65 let v reprezentativním zastoupení. Sběr dat proběhl online.

ČAP/ gnews - RoZ

PHOTO ILLUSTRATIVE - pixabay