Le chef de la Fed, Jerome Powell, n'a pas exclu de nouvelles hausses des taux d'intérêt.

(FOTO – opojisteni.cz)

Vstupujeme do 43 týdne roku 2023, je tedy opět čas na Zlaté novinky. Aktuální cena zlata je 1 981 USD (sobota 21.10. 2023) za trojskou unci a vývoj zlata za posledních 5 dnů byl ve znamení růstu, a to o 2,86 %, cena stříbra je 23.374 USD (sobota 21.10. 2023) za trojskou unci a stříbro za posledních 5 dnů zaznamenalo růst o 3,15 %. V CZK zlato zaznamenalo růst, a to o 1,79 % na 46 074 CZK, v EUR rostlo, a to o 2,06 % na 1 870 EUR, stříbro pak zaznamenalo růst v CZK o 2,08 % na 543.50 CZK a v EUR růst o 2,36 % na 22.068EUR za unci.

Šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell nevyloučil další zvyšování úrokových sazeb. Ve svém projevu v Ekonomickém klubu v New Yorku přitom poukázal na sílu americké ekonomiky a přetrvávající napjaté podmínky na trhu práce. Inflace zůstává podle Powella příliš vysoká. Centrální banka se pomocí zpřísňování měnové politiky snaží dostat inflaci ke svému dvouprocentnímu cíli. Další případné zvyšování úrokových sazeb bude dále tlačit dolů cenu US dluhopisů, a to bude dále tlačit na US banky a dělat jim problému, tak jak jsme o tom informovali v minulých Zlatých novinkách viz níže. Případné problémy US bank budou zvyšovat neklid na trzích a oslabovat USD a tyto jevy budou naopak tlačit cenu zlata vzhůru. Sledujme tedy pozorně co se děje v US ekonomice, jak si stojí US dluhopisy a banky. Ztráty na amerických státních dluhopisech (Treasuries) s delší splatností začínají soupeřit s některými z nejznámějších tržních krachů v historii USA.

Treasuries s maturitou 10 a více let se podle údajů agentury Bloomberg propadly o 46 % od vrcholu v březnu 2020. To je jen o něco málo méně než 49% propad amerických akcií v důsledku prasknutí tzv. dotcom bubliny na přelomu století. Propad třicetiletých dluhopisů byl ještě horší a dosáhl 53 %, čímž se přiblížil 57% propadu akcií během hluboké finanční krize. Rozsah ztrát slouží jako výstražné připomenutí rizika, které se pojí s investováním do dluhopisů s velmi dlouhou splatností, kde jsou ceny nejcitlivější na změny úrokových sazeb. To bylo dříve součástí přitažlivosti těchto cenných papírů díky tomu, jak Fed po většinu minulého desetiletí snižoval výpůjční náklady téměř na nulu. Dopady na americké banky, které se ještě zdaleka nevzpamatovaly z bankovní krize z jara letošního roku mohou být významné. Vzhledem k tomu jak je finanční a bankovní svět propojen je jasné, že případné problémy amerických bank znamenají následný přeliv problému do Evropy. Buďme tedy velmi pozorní.

Robert Vlasek

(gnews.cz/JAV)