Ministerstvo financí ČR zveřejnilo závěrečnou zprávu z mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v České republice, tzv. Concluding Statement. MMF v něm ocenil konsolidační úsilí vlády. Obě instituce vnímají potřebu pokračovat ve fiskálních reformách a zodpovědném snižování rozpočtového deficitu o 0,5 % ročně.
Závěrečné prohlášení popisuje předběžná zjištění pracovníků MMF na konci oficiální návštěvy pracovníků (neboli „mise“), ve většině případů v členské zemi. Mise se uskutečňují v rámci pravidelných (obvykle každoročních) konzultací podle článku IV článků Dohody o MMF, v souvislosti s žádostí o využití zdrojů MMF (půjčku od MMF), v rámci projednávání programů monitorovaných pracovníky nebo v rámci jiného monitorování hospodářského vývoje pracovníky.
Orgány souhlasily se zveřejněním tohoto prohlášení. Názory vyjádřené v tomto prohlášení jsou názory pracovníků MMF a nemusí nutně vyjadřovat názory Výkonné rady MMF. Na základě předběžných zjištění této mise vypracují pracovníci MMF zprávu, která bude po schválení vedením předložena Výkonné radě MMF k projednání a rozhodnutí.
Česká ekonomika se po bezprecedentní kombinaci šoků pomalu vzpamatovává. Tento vývoj se odehrává v době, kdy země přechází od růstu silně založeného na výrobě a orientovaného na vývoz k vyspělejší a diverzifikovanější ekonomice. Obezřetná kombinace politik podpořila návrat k cenové stabilitě a zároveň zachovala fiskální a finanční rezervy. Měnověpolitická sazba by mohla být do poloviny roku 2025 dále snížena směrem k neutrální úrovni spolu se zhruba neutrální fiskální a makroobezřetnostní politikou. Strukturální politiky by mohly lépe podpořit probíhající transformaci snížením administrativní zátěže a byrokracie, usnadněním alokace práce a kapitálu do odvětví a podniků s vyšší přidanou hodnotou a podporou ambicióznějšího ekologického přechodu.
Česká ekonomika se pomalu zotavuje. Po období stagnace se v posledních třech čtvrtletích růst zrychlil, ale byl pomalý a nerovnoměrný. Spotřebitelské výdaje posílily, k čemuž přispělo oživení reálných mezd a první známky poklesu míry úspor domácností. Naopak investice zůstávají slabé, brzdí je nejistota ohledně světového obchodu, dopady přísných politik a pomalé čerpání prostředků z fondů EU.
Inflace se zmírnila. Pod vlivem nižších cen komodit, restriktivní měnové politiky a hospodářského útlumu dosáhla celková inflace dvouprocentního cíle České národní banky (ČNB) a v létě zůstala v jeho blízkosti. V posledních měsících se posunula výše, což odráželo především volatilní ceny potravin. Jádrová inflace zůstává nad 2 % v důsledku lepivého růstu cen služeb a oživení reálných mezd.
Výhled a rizika
Oživení by mělo pokračovat i v příštím roce. Vzhledem k tomu, že kombinace politik bude více podporovat hospodářskou aktivitu a zahraniční poptávka postupně posílí, měl by růst získat další dynamiku. Dřívější zmírnění růstu mezd podporuje také konkurenceschopnost českých výrobců na exportních trzích. V důsledku toho se očekává zrychlení růstu na 2,4 % v roce 2025 z letošního předpokládaného 1 %. Navzdory cyklickému oživení však slabý růst produktivity a strukturální nedostatek pracovní síly zatíží střednědobý potenciální růst, který se nyní odhaduje na přibližně 2 %.
Očekává se, že inflace bude opět konvergovat k cíli. Po dalším zvýšení inflace nad 3 % v blízkém období v důsledku vlivu cenové základny potravin by měla inflace do poloviny roku 2025 opět konvergovat ke 2 %, k čemuž by měl přispět zpožděný účinek přísné měnové politiky a makroekonomického útlumu.
Rizika pro růst jsou na straně poklesu, zatímco rizika pro inflaci se zdají být vyrovnaná. Další geoekonomická fragmentace, slabší než očekávané oživení klíčových evropských obchodních partnerů, zejména Německa, a silnější než očekávané účinky minulého zpřísnění měnové politiky ukazují na rizika poklesu růstu. Tyto faktory budou také zatěžovat inflaci. Na druhou stranu silnější růst mezd a vyšší než očekávaná inflace ve službách spolu s déletrvajícím růstem cen komodit by mohly vyvíjet tlak na růst inflace.
MMF/ gnews - RoZ
Italian 
Czech 
English 
Spanish 
French