Česká republika se stále potýká se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na části jejího území nejsou dlouhodobě dodržovány imisní limity a v některých regionech jsou významně překračovány, což má negativní dopad na zdraví obyvatel. Ačkoliv podíl obyvatel ČR žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší klesá, žil v nich v roce 2022 stále ještě více než jeden milion lidí. Ke snižování znečištění přispěly v letech 2014 až 2022 i kotlíkové dotace určené na výměnu nevyhovujících kotlů v domácnostech. Dotace určené na snižování emisí z průmyslu se na snížení objemu vypouštěných škodlivých látek, jako je oxid siřičitý a oxidy dusíku, podílely jen minimálně. Ukázala to kontrola NKÚ, která prověřovala 16,2 mld. Kč vydaných v letech 2014 až 2022 ze státního rozpočtu a EU na projekty zaměřené na zlepšování kvality ovzduší. Podle NKÚ vynaložilo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) až 103,5 mil. Kč určených na omezování prašnosti v průmyslu neúčelně.
Částkou 12,7 mld. Kč podpořilo MŽP 111 tisíc výměn nevyhovujících kotlů v domácnostech. Tyto výměny přispěly ke zlepšení kvality ovzduší a snížily závislost na fosilních palivech. V letech 2014 až 2022 se kotlíkové dotace podílely na snížení objemu vypouštěných prachových částic 18 procenty. Peněžní prostředky vynaložené na výměny nevyhovujících zdrojů vytápění domácností za kotle s nižšími emisemi znečišťujících látek tak NKÚ vyhodnotil jako účelné. Nicméně v době ukončení kontroly NKÚ zůstávalo stále v provozu ještě více než 150 tisíc nevyhovujících kotlů 1. a 2. emisní třídy. Od září letošního roku přitom platí zákaz provozování těchto kotlů.
Domácnosti jsou hlavním zdrojem znečištění ovzduší prachovými částicemi a benzo(a)pyrenem (B(a)P). Pokud jsou lidé dlouhodobě vystaveni působení prachových částic, vede to ke zvýšení jejich úmrtnosti. B(a)P vzniká nedokonalým spalováním a jsou u něj prokázány karcinogenní účinky.
Na snižování emisí z průmyslu vynaložilo MŽP mezi roky 2014 a 2022 celkem 2,9 mld. Kč. Ačkoliv je průmysl významným zdrojem znečištění ovzduší oxidem siřičitým a oxidy dusíku, přispěly podle NKÚ vynaložené prostředky ke snížení těchto vypouštěných emisí jen minimálně – méně než jedním procentem. Kontroloři NKÚ dále zjistili, že MŽP až 103,5 mil. Kč určených na omezování prašnosti v průmyslu vynaložilo neúčelně na nákupy zařízení, jejichž hlavním účelem nebylo snižování prašnosti. Šlo zejména o kolové nakladače.
V roce 2015 schválila vláda ČR cíl: dosáhnout plnění imisních limitů na území ČR stanovených právními předpisy ČR i EU v roce 2020. NKÚ při kontrole zjistil, že tento cíl ve stanoveném termínu splněn nebyl. V uvedeném roce i v letech následujících byly některé imisní limity nadále významně překračovány, a to zejména v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji, což má negativní dopad na zdraví obyvatel. Zhoršená kvalita ovzduší je celoevropský problém. Podle Evropské agentury pro životní prostředí je znečištění ovzduší vůbec největším zdravotním rizikem souvisejícím s životním prostředím v Evropě.
V průběhu kontroly provedl NKÚ mezi příjemci dotací určených na výměnu zdrojů vytápění v domácnostech kvantitativní výzkum. Z něj mj. vyplynulo, že kdyby nebylo možné dotaci na změnu zdroje vytápění čerpat, nový zdroj by pravděpodobně nepořídilo až 47 % dotázaných. Průzkum potvrdil, že jednou z hlavních motivací pro pořízení nového zdroje vytápění byla právě možnost čerpání dotace.
SAO/ gnews - RoZ
FOTO ILLUSTRATIVA - pixabay
Italian 
Czech 
English 
Spanish 
French