WASHINGTON – Politická mapa Spojených států se před listopadovými volbami do Kongresu začíná výrazně měnit. V Demokratické straně sílí progresivní a demokraticky socialistické křídlo, které se snaží prosadit vlastní politickou agendu a získat větší vliv na směřování strany. Jedním z nejvýraznějších signálů tohoto posunu je vítězství Abdula El-Sayeda v demokratických primárkách v Michiganu.

El-Sayed, jednačtyřicetiletý syn egyptských imigrantů, získal stranickou nominaci do Senátu navzdory tomu, že jeho soupeřka disponovala výrazně většími finančními prostředky a podporou stranického establishmentu. Výsledek podle dostupných informací ukázal, že část demokratických voličů je stále méně ochotná přijímat kandidáty pouze na základě objemu vynaložených peněz a podpory tradičních stranických struktur.

Významnou roli v michiganských primárkách sehrála také organizace AIPAC, tedy Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti. Investovala do snahy El-Sayeda v primárkách porazit přibližně 32 milionů dolarů. Přesto se kandidátovi podařilo zvítězit. Výsledek je pozoruhodný především proto, že AIPAC patří mezi dlouhodobě významné hráče americké politické scény. Události v Michiganu však naznačují, že její vliv nemusí být mezi demokratickými voliči tak automatický jako v minulosti.

Demokraté čelí vnitřnímu střetu

Pro Demokratickou stranu se přitom nejedná pouze o jeden senátní souboj. Výraznější nástup progresivního křídla otevírá otázku, jakým směrem se strana vydá v dalších letech. Část mladších voličů požaduje výraznější sociální program, dostupnější zdravotnictví, větší regulaci velkých korporací a změnu americké zahraniční politiky. Demokraté současně musejí reagovat na ekonomickou nespokojenost obyvatel, především na vysoké životní náklady.

Aktuální průzkum Reuters/Ipsos ukázal, že Demokratická strana má mezi voliči náskok před republikány v otázce řešení životních nákladů. Pro demokraty je to důležitý signál před listopadovými volbami, protože ekonomika a ceny patří k nejvýznamnějším tématům kampaně. Republikáni se naopak snaží úspěchy progresivních kandidátů využít k vykreslení Demokratické strany jako strany, která se posouvá příliš doleva. Prezident Donald Trump a další představitelé Republikánské strany už používají proti některým demokratickým kandidátům označení „socialista“ či „komunista“. Reuters zároveň upozorňuje, že uvnitř republikánského tábora nepanuje shoda, zda je útok na socialismus skutečně nejúčinnějším volebním tématem.

Michigan jako politický test

Případ Abdula El-Sayeda je zajímavý také kvůli jeho politickému profilu. Jeho vítězství ukázalo, že kandidát s progresivními postoji může porazit kandidáta podporovaného silnějšími finančními a stranickými strukturami. Ještě důležitější však bude samotná listopadová volba. El-Sayed bude čelit republikánskému kandidátovi Mikeu Rogersovi. Podle současných politických analýz může být Michigan jedním z důležitých soubojů, které rozhodnou o rozložení sil v Senátu.

Situace je přitom komplikovaná i pro samotný AIPAC. Organizace se v Michiganu dostala do neobvyklé situace, když republikánský kandidát Mike Rogers požádal, aby za něj AIPAC veřejně neinzeroval. Důvodem jsou obavy, že viditelná podpora organizace by mu mohla v listopadových volbách spíše uškodit. Neznamená to, že by AIPAC z americké politiky mizel. Ukazuje to ale na změnu politického prostředí, v němž se otázky spojené s Izraelem a válkou v Gaze staly pro část demokratických voličů výrazně citlivějšími.

Může se americká levice dostat až k Bílému domu?

Vítězství progresivních kandidátů zatím neznamená, že Spojené státy čeká nástup socialistické vlády. Americký politický systém je stále silně založen na souboji demokratů a republikánů a označení „socialista“ navíc v americkém prostředí znamená něco jiného než v evropské politice. Přesto se mění hranice toho, co je v Demokratické straně politicky možné. Kandidáti, kteří by ještě před několika lety byli považováni za příliš radikální, dnes dokážou vítězit v primárkách.

Před listopadovými volbami do Kongresu tak vzniká nový politický konflikt. Nejde pouze o souboj Demokratické a Republikánské strany, ale také o zápas uvnitř Demokratické strany o její budoucí podobu. Američtí voliči rozhodnou, zda bude mít větší šanci umírněný střed, nebo progresivní proud inspirovaný demokratickým socialismem. Výsledek může ovlivnit nejen složení Kongresu, ale i to, kdo bude v příštích letech představovat nejvýraznější tvář americké opozice.

gnews.cz - Jan Vojtěch