Premiér Andrej Babiš se před jednáním Evropské rady obrátil na lídry EU s varováním, že současná energetická politika a regulatorní tlak mohou zásadně ohrozit dostupnost plynu i ropy. Ve svém dopise vyzývá k revizi emisních pravidel, odkladům některých opatření a posílení energetické bezpečnosti.

Premiér Andrej Babiš se obrátil na lídry Evropské unie, předsedkyni Ursuu von der Leyenovou i předsedu Evropské rady Charlese Michela s obsáhlým dopisem, ve kterém upozorňuje na rostoucí rizika spojená s cenami energií a nastavením evropské regulace.

Ve svém sdělení zdůrazňuje, že energetická bezpečnost už není pouze strategickým tématem, ale přímým ekonomickým faktorem, který ovlivňuje konkurenceschopnost celé EU. Připomíná, že Unie v roce 2025 spotřebovala přibližně 330 miliard m³ zemního plynu, přičemž vlastní produkce pokryla jen asi deset procent. Zbytek musí Evropa dovážet, přičemž klíčovou roli hrají Norsko a Spojené státy americké, které zajišťují zhruba 60 % dovozu.

Podle Babiše sice trh momentálně funguje relativně stabilně, je však extrémně citlivý na geopolitické i regulatorní změny. Současný vývoj, zejména na Blízkém východě, podle něj ukazuje, jak rychle se může rovnováha narušit.

Premiér kritizuje zejména evropské nařízení o emisích metanu, které od roku 2024 výrazně zpřísňuje podmínky pro těžbu, přepravu i dovoz plynu. Upozorňuje, že nová pravidla zavádějí přísné limity na úniky, zakazují rutinní vypouštění a spalování metanu a postupně se rozšiřují i na dovozce. Od roku 2027 mají nové kontrakty splňovat přísná pravidla monitoringu emisí v celém dodavatelském řetězci.

Podle průmyslových modelací by za těchto podmínek mohlo být až 41–43 % současných dovozů plynu do EU formálně nevyhovujících. Babiš varuje, že nejde o hypotetické riziko, ale o faktor, který už nyní ovlivňuje investice i ceny energií.

V této souvislosti vyzývá Evropskou unii k rychlému a pragmatickému postupu. Navrhuje přehodnotit načasování zavádění metanových pravidel, odložit účinnost směrnice CSDDD a upravit taxonomii tak, aby zemní plyn zůstal uznaným přechodovým zdrojem minimálně do roku 2045.

Současně apeluje na vytvoření jasného právního rámce, který umožní členským státům uzavírat dlouhodobé kontrakty na dodávky plynu mimo EU. Tento systém by měl zajistit právní jistotu, sdílení rizik mezi státem a soukromým sektorem a využití nástrojů, jako jsou rozdílové kontrakty. Bez těchto kroků podle něj hrozí, že Evropa ztratí vyjednávací sílu a stane se pouhým „cenovým příjemcem“ na globálním trhu.

Dopis se věnuje i ropnému sektoru. Evropská unie podle něj spotřebuje přibližně 520 milionů tun ropy ročně, přičemž vlastní produkce pokrývá jen zanedbatelnou část. Více než 99 % ropy tak EU dováží, přičemž hlavními dodavateli jsou opět Spojené státy americké, Norsko a Kazachstán.

Zásadním problémem je podle Babiše i úbytek rafinérských kapacit. Evropská unie za posledních patnáct let přišla o více než 40 % své kapacity, což zvyšuje závislost na dovozu hotových paliv a citlivost na geopolitické otřesy. Evropa se tak postupně přesouvá z role výrobce do role distributora.

Premiér proto vyzývá k otevření debaty o minimální potřebné rafinérské kapacitě, zmírnění dopadů regulací na tento sektor a podpoře strategické energetické infrastruktury.

Na závěr dopisu upozorňuje, že kumulace regulatorních opatření začíná přímo ovlivňovat ceny a dostupnost energií. Pokud chce Evropská unie udržet konkurenceschopnost průmyslu i sociální stabilitu, musí podle něj jednat rychle, koordinovaně a s důrazem na ekonomickou realitu.

gnews.cz - GH