Český prezident Petr Pavel zdůraznil, že odpovědnost za podobu státního rozpočtu nese především vláda a jeho hodnocení náleží Parlamentu a veřejnosti. Připomněl zároveň, že během svého působení ve funkci žádný státní rozpočet nevetoval. Jinak ale postupoval v případě nedávné změny pravidel pro veřejné rozpočty, kterou v červenci vrátil Poslanecké sněmovně.
Prezident Petr Pavel v úterý na zámku v Lánech uvedl, že státní rozpočet považuje především za nástroj vlády, jehož podobu mají hodnotit Parlament a veřejnost. Připomněl přitom, že během svého dosavadního působení v prezidentské funkci žádný zákon o státním rozpočtu nevetoval, přestože k jednotlivým rozpočtům měl výhrady.
Tento přístup odpovídá také dřívějším oficiálním stanoviskům Pražského hradu. Když Pavel letos v březnu podepsal státní rozpočet na rok 2026, prezidentská kancelář uvedla, že rozpočtová politika je primárně odpovědností vlády, která prostřednictvím ní uskutečňuje své politické priority a za jejich důsledky se zodpovídá občanům.
Rozpočet České republiky na rok 2026 počítá s příjmy přibližně 2,12 bilionu korun a výdaji téměř 2,43 bilionu korun. Plánovaný deficit činí 310 miliard korun. Pavel při jeho podpisu upozorňoval mimo jiné na výši schodku, vývoj zadlužení a některé parametry obranných výdajů, možnost prezidentského veta ale nevyužil.
Rozdíl mezi rozpočtem a změnou pravidel
Odlišně prezident postupoval 22. července, kdy Poslanecké sněmovně vrátil zákon měnící některá pravidla hospodaření s veřejnými rozpočty. Nešlo tedy o veto samotného státního rozpočtu, ale o legislativní změnu, která by ovlivnila pravidla, podle nichž vláda může s veřejnými prostředky nakládat.
Ve svém oficiálním odůvodnění Pavel uvedl dva hlavní důvody. Podle prezidenta by novela mohla ohrozit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a zároveň významně oslabit parlamentní kontrolu nad rozpočtovými procesy.
Prezident kritizoval zejména rozšíření možností, za kterých by vláda mohla překročit některé výdaje schválené Parlamentem. V určitých mimořádných situacích by podle nových pravidel mohla výdaje zvýšit až o deset procent. Změny se vztahují mimo jiné na bezpečnost, obranu a vybrané strategické infrastrukturní projekty.
Ministerstvo financí prezidentovu argumentaci odmítá. Vláda tvrdí, že větší rozpočtová flexibilita je nutná především kvůli financování obrany, rozsáhlých investic a případné reakci na mimořádné bezpečnostní situace.
Pavlovo úterní vyjádření z Lán tak potvrzuje rozdíl mezi jeho přístupem ke konkrétnímu ročnímu rozpočtu a k dlouhodobým změnám fiskálních pravidel. Zatímco za rozdělení peněz v jednotlivém rozpočtu považuje za odpovědnou především vládu a Parlament, u změn systémových pravidel využil svou pravomoc zákon vetovat.
Poslanecká sněmovna se může k vetované novele vrátit a prezidentovo rozhodnutí přehlasovat. K tomu je zapotřebí nejméně 101 hlasů všech poslanců.
gnews.cz - jk