Během staletí Praha inspirovala tisíce umělců, malířů i spisovatelů. Do pražských ulic zavádí své čtenáře Umberto Eco, Franz Kafka, Milan Kundera, Phillip Roth, Miloš Urban, Bohumil Hrabal a nově i Dan Brown. Projděte se po městě s jejich knížkami (a samozřejmě s Kudy z nudy!) a podívejte se na Pražský hrad, uličky Starého i Nového Města či Malé Strany pohledem jejich literárních postav. Čekají vás spousty fascinujících a nejenom knižních zážitků! Praha je městem, které se dá číst stejně jako román – po kapitolách, motivech i stopách slavných autorů. Vydejte se do ulic, kaváren, zahrad i starých domů, kde se rodily příběhy …

Místa popisovaná v následujících deseti knížkách jsou různá, společné však mají jedno: jejich autory okouzlila města, krajina a dechberoucí historie země v srdci Evropy. Nadpřirozené, filosofické i satirické romány světové literatury mohou posloužit jako neobvyklí průvodci na vašich cestách po Praze.
 

Dan Brown: Tajemství všech tajemství

Poznejte Prahu plnou tajemství pohledem světového autora bestsellerů Dana Browna! Brown zasadil román Tajemství všech tajemství do srdce Prahy a udělal z města dalšího z hlavních hrdinů svého příběhu. Robert Langdon a Katherine Solomonová bloudí Staroměstským náměstím i spletitými uličkami židovského města, přejdou Karlův most, vystoupají k Pražskému hradu a svatovítské katedrále, navštíví také barokní knihovnu v Klementinu. Čtenáři tak mohou knihu vnímat i jako alternativní průvodce po Praze, kde se vedle turistických ikon objevují i skrytější zákoutí a tajemné legendy. Příběh se navíc odehrává v zimní Praze – a není to náhoda. Je to skrytá výzva pro turisty, aby naši metropoli objevili i mimo hlavní sezónu!
 
Autor má k Praze osobní vztah – navštívil ji už sedmkrát, poprvé dokonce jako dítě. V rozhovorech s úsměvem přiznává, že ochutnal i českou tlačenku, a ačkoliv svět zná Česko hlavně jako pivní velmoc, sám dává přednost vínu. Jednu z postav – kapitána Janáčka – pojmenoval po slavném českém skladateli. A i když Brownovy romány působí monumentálně, vznikají postupně při každodenní rutině: spisovatel vstává už ve čtyři ráno a usedá k psaní bez výjimky každý den.

Bohumil Hrabal: Automat Svět

Ačkoli se Bohumil Hrabal (1914–1997), spisovatel s osobitým a nezaměnitelným vypravěčským stylem, narodil v Brně, velká část jeho života je spojená s Prahou. Píše o ní především v Příliš hlučné samotě, Něžném barbarovi, Svatbách v domě, Klubech poesie či v Automatu Svět. Na Hrabalovy stopy narazíte nejenom ve staré Libni (třeba v ulici Na Hrázi, kde ho připomíná Hrabalova zeď), ale také v jeho oblíbených hospůdkách. Nejznámější z nich je restaurace U Zlatého tygra v Husově ulici na Starém Městě, kde sedával v zadní místnosti pod „malými parohy“ a kam za ním chodívala spousta známých osobností, od Václava Havla a amerického prezidenta Billa Clintona přes Alexandera Dubčeka až po pražskou rodačku Madeleine Albrightovou.

Miloš Urban: Sedmikostelí

V gotickém románu Sedmikostelí zachytil spisovatel Miloš Urban (*1967) magickou atmosféru města i fascinující posvátnou geometrii Nového Města s Přemyslovskou a Lucemburskou čárou. Příběh se odehrává v prostoru vymezeném šesti gotickými kostely, které neslouží jen jako lákavá a tajemná kulisa, ale v románu hrají hlavní roli.
Miloš Urban získal za román Hastrman literární cenu Magnesia Litera. Praze je věnovaný také román Lord Mord, který se odehrává na přelomu 19. a 20. století v době asanace Starého Města.

Zdeněk Jirotka: Saturnin

Elegantní kavárna Imperial, kostel sv. Ludmily na náměstí Míru anebo most Legií: to jsou místa, kam se můžete vydat na toulky se Zdeňkem Jirotkou (1911–2003) a jeho románem Saturnin. Už několik generací čtenářů ho považuje za nejlepší humoristickou knihu české literatury. Veselá knížka přitom vznikala v temných časech Protektorátu, navíc velkou část románu Jirotka napsal v koupelně svého pražského bytu. Proč? Protože tam nebylo okno, takže nepotřeboval válečné noční zatemnění kvůli leteckým náletům. Sám Jirotka v žertu říkal, že možná díky práci v koupelně prý je v románu tolik vody.

Nejznámějším dílem britského humoristy jménem Jerome Klapka Jerome (1859–1927) jsou slavné knížky Tři muži ve člunu (o psu nemluvě) a její volné pokračování Tři muži na toulkách. V ní popisuje, jak na přelomu 19. a 20. století společně s přáteli podnikl cyklistický výlet po Německu, přičemž zavítali i do tehdejšího Rakouska-Uherska a do Prahy. Vypravěč a jeho kamarádi George a Harris se zatoulali do židovského ghetta, chtěli vidět, kde kázal Jan Hus a kudy táhl se svými husity Jan Žižka. O čtvrt století později ve své autobiografii Čas mého života (My Life and Times) Klapka vzpomínal na jejich tehdejšího průvodce: „Před lety jsem v Praze narazil na chuligána, který se tvářil jako průvodce. Anglicky se učil v New Yorku od osoby skotského původu. Za sebe můžu říct, že jsem mu nerozuměl ani slovo.“

Angličany zaujalo i několik pražských defenestrací, o nichž se v osmé kapitole knížky dočtete následující: „…poloviny všech svých útrap mohla být Praha patrně ušetřena, kdyby měla méně veliká a ne tak lákavě příhodná okna. První z těch mohutných katastrof uvedla v pohyb tím, že vyhodila sedm katolických konšelů z oken své radnice na píky husitů. A k té druhé dala později signál tím, že z oken starobylého hradu na Hradčanech vyhodila zase královské místodržící – to byla druhá pražská defenestrace. Od těch dob se v Praze rozhodovalo ještě o mnoha fatálních problémech; ale jelikož se vyřešily bez násilí, lze patrně usoudit, že se projednávaly ve sklepích. Okno jakožto argument by zřejmě pro každého roduvěrného Pražana znamenalo vždycky příliš silné pokušení.“

Angelo Maria Ripellino: Magická Praha

Italský profesor slavistiky a propagátor české kultury Angelo Maria Ripellino (1923–1978) vytvořil působivý portrét Prahy od doby pobělohorské až po srpen 1968. V knize přirovnávané k arcimboldovské koláži se pověsti prolínají se skutečností a na jejích stránkách se setkáte s alchymisty, malíři i básníky, s Golemem, Švejkem i Rudolfem II. Prahu poznáte jako mystické, romantickými mýty opředené místo, město podivínů, alchymistů a umělců, ovládané tajemnou magickou atmosférou, na které není snadné zapomenout.

Egon Erwin Kisch: Pražský pitaval

Málokdo znal Prahu tak důvěrně jako novinář a zuřivý reportér Egon Erwin Kisch (1885–1948). K jeho nejznámějším dílům u nás neprávem opomíjeného autora patří Pražský pitaval, cyklus velmi zdařilých reportáží, črt, příběhů a proslulých soudních případů z Prahy a Čech z přelomu 19. a 20. století. Fakta k Pražskému pitavalu shromažďoval Kisch dlouhá desetiletí a výsledkem je kniha plná senzačních historek o nejrůznějších podvodnících, zlodějích, vrazích, špionech a dalších postavičkách pitoreskního pražského polosvěta. Nejznámější Kischovo dílo vyšlo poprvé v Berlíně roku 1931, čeští čtenáři ho v překladu přečetli o dva roky později.

Milan Kundera: Nesnesitelná lehkost bytí

Prozaik, básník, esejista, překladatel a dramatik Milan Kundera (1929–2023) je světově nejúspěšnějším autorem českého původu. V románu se na pozadí Pražského jara 1968 odehrávají příběhy lékaře Tomáše, jeho ženy Terezy a malířky Sabiny, popisující bezútěšný život ve znormalizovaném Československu. Kniha poprvé vyšla ve francouzštině v roce 1984 v Paříži, o rok později česky v Kanadě v nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Pposlední Kunderovou knihou je Slavnost bezvýznamnosti, která vyšla v září 2020.

kudyznudy.cz/gnews.cz