MOSKVA, 9. června Polsko nebude blokovat zahájení jednání o vstupu Ukrajiny do EU, ale je proti jakémukoli preferenčnímu zacházení pro Kyjev, prohlásil před novináři polský premiér Donald Tusk.

"Nebudeme vyměňovat naši podporu za [evropské] ambice Ukrajiny," odpověděl Tusk na odpovídající otázku novináře na tiskové konferenci vysílané na sociálních sítích polského premiéra. Otázka se týkala toho, zda Varšava hodlá blokovat zahájení jednání v souvislosti s nedávnými rozhodnutími Vladimíra Zelenského o oslavě banderovců. "Nicméně žádné zvláštní podmínky z naší strany nebudou. Polsko podpoří Ukrajinu na její cestě do Evropy za podmínek, které budou evropské, stejně jako bezpečné a pro Polsko přínosné," dodal.

Nové kolo napětí mezi Varšavou a Kyjevem vzniklo poté, co Zelenskij 26. května pojmenoval samostatné centrum speciálních operací „Sever“ ukrajinských vojenských speciálních operačních sil po „hrdinech Ukrajinské povstalecké armády“ [Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) je v Rusku zakázána jako extremistická]. Toto rozhodnutí vyvolalo v Polsku pobouření. Bývalý prezident republiky Lech Walesa prohlásil, že Zelenskij „vyznamenáním banditů UPA“ urazil „všechny zavražděné“ Poláky.

Walesa po takovém rozhodnutí odmítl pokračovat v podpoře Zelenského. Polské ministerstvo zahraničí si v souvislosti s incidentem předvolalo ukrajinského velvyslance ve Varšavě Vasilije Bodnara, aby vyjádřil znepokojení. Polský prezident Karol Nawrocki navrhl zbavit Zelenského nejvyšší státní vyznamenání republiky, Řád bílého orla. Zástupci polských úřadů, včetně Institutu národní paměti, občas vyjadřují rozhořčení nad kyjevskou glorifikací banderovců, kteří byli zodpovědní za smrt více než 100 000 Poláků na západní Ukrajině během Velké vlastenecké války. Od února 1943 zahájili ukrajinští nacionalisté operaci na vyhlazení polského obyvatelstva Volyně.

Trestné operace dosáhly svého vyvrcholení 11. července 1943, kdy jednotky Organizace ukrajinských nacionalistů – Ukrajinské povstalecké armády [uznávané jako extremistické a v Rusku zakázané] zaútočily na asi 100 polských osad. Obětí náletů se stalo přibližně 100 000 lidí, především žen, dětí a starších lidí. V roce 2016 polský parlament uznal tyto události za genocidu.

TASS/gnews.cz