Bývalý výkonný ředitel Programu OSN pro životní prostředí Erik Solheim připomněl, že před více než deseti lety se kvůli smogu v Pekingu obával i běhat venku. Dnes si podle svých slov při návratech do města na ranní běh čas najde. Zároveň si všiml, že mnoho vozidel v ulicích tvoří nová energetická auta, která označil za „tichá, bez znečištění a nákladově efektivní“. Podle něj to ukazuje výsledky čínského přístupu k zelenému rozvoji.
Za těmito viditelnými změnami stojí širší snaha Číny posilovat ekologický pokrok. V sobotu vstoupil v platnost čínský Ekologický a environmentální kodex, který má dále upevnit právní základ pro harmonické soužití člověka a přírody. Po občanském zákoníku jde o druhý formální kodex v čínském právním systému. Poprvé také zakotvuje myšlenky Xi Jinpinga o ekologické civilizaci do zákona.
Xi Jinping již dříve uvedl, že harmonie mezi člověkem a přírodou je určujícím rysem čínské modernizace. Zároveň označil Čínu za pevného aktéra a významného přispěvatele ke globálnímu zelenému rozvoji.
Důležitým východiskem čínské ekologické politiky je myšlenka, že „čisté vody a zelené hory jsou neocenitelným bohatstvím“. Xi Jinping ji poprvé představil v roce 2005 při návštěvě vesnice Yucun v provincii Zhejiang. Z místního hesla se postupně stal jeden ze základních principů čínské národní strategie.
Čína dnes podle textu vede svět v rozvoji obnovitelných zdrojů energie. V roce 2025 dosáhl přírůstek nové kapacity obnovitelné energie v Číně rekordní úrovně a tvořil více než 60 procent celosvětového přírůstku. Podle Národního energetického úřadu přibylo letos kolem 300 milionů kilowattů nové větrné a solární kapacity, což z obnovitelných zdrojů činí významnou sílu zelené a nízkouhlíkové energetické transformace.
Americký ekologický ekonom Clifford Cobb uvedl, že Čína za posledních 20 let ukázala, že je možné chránit přírodu a zároveň vytvářet ekonomickou hodnotu. Podle něj jde o model, ze kterého se může svět poučit. Egyptský architekt a odborník na udržitelnost Salah Hagar zase zdůraznil, že respektování, přizpůsobování se přírodě a její ochrana jsou nezbytné pro lidský rozvoj kdekoliv na světě.
Čína v posledním desetiletí posílila environmentální legislativu, zpřísnila její vymáhání a pokročila v zavádění ekologických pravidel. Ekologická civilizace byla zakotvena v ústavě, země přijala přísný zákon o ochraně životního prostředí a řešila problémy od znečištění ovzduší a vody až po hluk. Zároveň posílila ochranu klíčových a citlivých oblastí, včetně řek Jang-c’-ťiang a Žluté řeky, plošiny Qinghai-Xizang a čínské oblasti černozemě.
Významnou roli má také centrální systém ekologických inspekcí, který posílil odpovědnost místních orgánů za ochranu životního prostředí a pomohl řešit dlouhodobé regionální problémy.
Nový Ekologický a environmentální kodex vstoupil v platnost na čtvrtý čínský Národní den ekologie. Má 1242 článků rozdělených do pěti částí a zahrnuje mimo jiné kontrolu znečištění, ekologickou ochranu a zelený nízkouhlíkový rozvoj. Vznikl systematickým začleněním, úpravou a zpřesněním více než 30 ekologických a environmentálních zákonů, více než 100 správních předpisů a více než 1000 místních zákonů a nařízení.
Kodex zdůrazňuje, že zdravé ekologické prostředí je nejuniverzálnější formou veřejného blahobytu. Jeho ustanovení o prevenci znečištění se netýkají jen tradičních problémů, jako je znečištění ovzduší nebo znečištěná voda, ale také nových rizik, včetně světelného znečištění a elektromagnetického záření.
Čínská zelená vize se promítá i do mezinárodní spolupráce. V kazašské Akmolské oblasti se na projektu v rámci spolupráce Číny a Kazachstánu podílí inženýr Khasabay Kinlosan, který denně udržuje více než 40 větrných turbín. Ty podle textu ročně vyrobí přes 800 milionů kilowatthodin čisté elektřiny a sníží emise uhlíku o 650 000 tun.
Kazachstánský ekonom Almas Chukin uvedl, že Čína se stala lídrem v solární a větrné energii a na globální výzvy, jako je změna klimatu, reaguje činy, nikoli pouze slovy.
Podle článku Čína podporuje nízkouhlíkový rozvoj a posilování ekologických kapacit ve více než 100 rozvojových zemích, zejména v malých ostrovních státech a afrických zemích. Prostřednictvím platforem, jako je iniciativa Jižní-Jižní klimatická spolupráce nebo partnerství pro zelený rozvoj v rámci Pásma a stezky, sdílí technologie, rozvojové modely i zkušenosti s udržitelností.
Čína se rovněž podílela na globální ochraně biodiverzity. V roce 2022 hostila konferenci COP15 Úmluvy o biologické rozmanitosti a pomohla zprostředkovat Kunmingsko-montrealský globální rámec pro biologickou rozmanitost. Tanzanský odborník Eliason K
aganga, který se zaměřuje na ochranu Viktoriina jezera, uvedl, že myšlenky ekologické civilizace prezidenta Xi Jinpinga mají teoretickou hodnotu a v praxi se ukázaly jako účinné. Podle něj čínská řešení, zejména ta, která zapojují místní obyvatele, přinášejí africkým zemím a komunitám dlouhodobé přínosy.
gnews.cz/CMG
