Česká koruna za první pololetí letošního roku k většině hlavních světových měn oslabila, přičemž loni naopak výrazně posilovala. Sněmovna tento týden projednává klíčové legislativní předlohy — navýšení rodičovského příspěvku, novelu stavebního zákona a zákon o veřejných rozpočtech. Minimální mzda by podle dosavadních odhadů mohla příští rok vzrůst na 24 900 korun. Summit NATO v Ankaře přináší tlak na zvyšování obranných výdajů, což se dotýká i českého státního rozpočtu.
Česká měna vůči hlavním světovým měnám v prvním pololetí letošního roku vesměs oslabila. K americkému dolaru klesla o 3,4 procenta, k euru o 0,4 procenta a k britské libře o 1,6 procenta. Naopak k polskému zlotému koruna posílila o 1,6 procenta, řekl analytik Purple Trading Petr Lajsek. Za rok 2025 přitom koruna výrazně posílila — k dolaru o 15,2 procenta a k euru o 3,7 procenta.
Sněmovna tento týden schvaluje růst rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun od příštího roku. Vrátí se také k závěrečnému kolu projednávání sporné novely stavebního zákona, která má podle tvůrců z řad koalice zrychlit a zjednodušit povolování staveb. Poslanci budou znovu hlasovat i o kontroverzní předloze k veřejným rozpočtům, kterou jim vrátil s úpravami Senát.
Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2 500 korun na 24 900 korun. Růst minimální mzdy se promítá do nákladů zaměstnavatelů zejména v odvětvích s nižší přidanou hodnotou a ovlivňuje i výši dalších sociálních dávek, které jsou na minimální mzdu navázány.
Summit NATO v Ankaře, kde lídři 32 členských zemí čelí tlaku na plnění závazku zvýšit obranné výdaje, se bezprostředně dotýká i českých veřejných financí. Česko se zavázalo výdaje na obranu navýšit, což klade další nároky na státní rozpočet a bude jedním z témat při podzimním sestavování rozpočtu na rok 2027.
gnews.cz - GH