Evropská unie pokračuje v jednáních se Spojenými státy o dohodě, která by americkým pohraničním úřadům umožnila získat dosud bezprecedentní přístup k citlivým údajům evropských občanů. Informoval o tom server Politico. Připravovaná dohoda by umožnila sdílení údajů o cestujících, včetně otisků prstů či záznamů bezpečnostních složek, aby americké úřady mohly vyhodnocovat, zda daný člověk představuje bezpečnostní riziko.

Zástupci Evropské komise už minulý týden odcestovali do Washingtonu na první kolo vyjednávání. Spojené státy usilují o hlubší přístup k datům v době, kdy americká imigrační a celní služba ICE čelí kritice kvůli využívání sledovacích technologií proti demonstrantům například v Minneapolis. Právě tato situace vyvolává v Evropě rostoucí obavy z narušování soukromí.

Evropští politici i odborníci upozorňují, že sdílení policejních databází by mohlo zahrnovat informace o demonstrantech, novinářích nebo aktivistech, kteří by mohli být americkými úřady označeni za potenciální hrozbu. Americké pohraniční orgány by následně mohly těmto lidem odmítnout vstup do Spojených států nebo je dokonce zadržet.

Evropský inspektor ochrany údajů Wojciech Wiewiórowski upozornil, že Evropa musí být velmi opatrná při předávání dat Spojeným státům. Někteří europoslanci proto vyzvali Evropskou komisi, aby jednání pozastavila, dokud nebude zaručena ochrana soukromí občanů na obou stranách Atlantiku.

Spojené státy požadují přístup především k biometrickým údajům uloženým v národních databázích evropských zemí. Tyto informace by měly být využívány k boji proti nelegální migraci, organizovanému zločinu a terorismu. Evropský dohledový úřad pro ochranu dat však upozorňuje, že by šlo o první případ rozsáhlého sdílení osobních údajů s nečlenskou zemí za účelem kontroly hranic.

Dohoda by měla vytvořit rámec pro bilaterální smlouvy mezi jednotlivými evropskými státy a Spojenými státy, známé jako Enhanced Border Security Partnerships. Washington zároveň vyvíjí silný tlak a stanovil termín pro uzavření těchto smluv do konce roku 2026. Pokud by některá země dohodu nepodepsala, mohla by přijít o možnost účasti v americkém bezvízovém programu.

Kritici označují tento postup za formu nátlaku a požadují jasná pravidla, transparentnost využívání dat i možnost právní ochrany občanů v případě jejich zneužití. Evropská komise naopak tvrdí, že připravovaná dohoda bude obsahovat silné záruky ochrany osobních údajů a výměna informací bude omezena pouze na nezbytné případy.

Napětí mezi EU a USA v oblasti ochrany dat přetrvává už od roku 2013, kdy Edward Snowden odhalil rozsáhlé americké sledovací programy. Situaci nyní komplikuje také návrat Donalda Trumpa do prezidentské funkce a změny v americkém systému dohledu nad ochranou soukromí.

Organizace na ochranu občanských práv varují, že nová dohoda by mohla vést k omezení svobody projevu. Podle kritiků by lidé mohli začít autocenzurovat své názory ze strachu, že by kvůli nim nemuseli být vpuštěni do Spojených států.

gnews.cz - GH