Evropská komise ve své jarní ekonomické prognóze upozorňuje, že veřejný dluh zemí eurozóny bude v příštích letech dále růst a v roce 2026 překročí psychologickou hranici 90 % HDP. V roce 2027 má podle odhadů dosáhnout přibližně 91,2 % HDP, tedy úrovně srovnatelné s obdobím dluhové krize eurozóny v letech 2010–2014 i s pandemií COVID-19.

Podle dokumentu, na který se odvolávají i zahraniční agentury, je tempo zadlužování rychlejší, než EK předpokládala v podzimní prognóze. Tehdy počítala s tím, že dluh bude nižší a stabilizace nastane dříve. Nová čísla tak naznačují pokračující tlak na veřejné finance v řadě členských států.

Evropská komise vysvětluje růst dluhu především energetickými náklady, které podle ní zůstávají zvýšené v důsledku geopolitického napětí a dopadů konfliktů v širším regionu Blízkého východu. V materiálu se zároveň neuvádí přímá souvislost s financováním vojenské podpory Ukrajině, přestože část analytiků dlouhodobě upozorňuje, že zvýšené výdaje na obranu a bezpečnost mohou mít na rozpočty členských států nepřímý dopad.

Současně Evropská unie rozšiřuje mechanismy společného financování. Nově byla spuštěna konstrukce společné půjčky v objemu přibližně 90 miliard eur, kterou si mají členské státy rozdělit a následně také společně splácet. Tento krok má podle institucí EU pomoci stabilizovat ekonomiku a financovat vybrané strategické priority, zároveň ale posiluje diskusi o dlouhodobé udržitelnosti evropského dluhového modelu.

Ekonomové upozorňují, že návrat k úrovním zadlužení z období krizí nemusí automaticky znamenat bezprostřední finanční nestabilitu, ale zvyšuje citlivost ekonomik na další šoky, například na růst úrokových sazeb nebo nové geopolitické konflikty. Kritici také připomínají, že kombinace vysokých dluhů, energetické transformace a bezpečnostních výdajů může dlouhodobě omezovat fiskální prostor jednotlivých států.

Na druhé straně zastánci evropské rozpočtové politiky argumentují, že společné financování a koordinované zadlužování může v době globální nejistoty posílit odolnost eurozóny jako celku. Debata o tom, zda se EU pohybuje směrem k větší stabilitě, nebo naopak k dlouhodobé dluhové zátěži, tak nadále pokračuje napříč členskými státy i ekonomickými institucemi.

gnews.cz - GH