Evropská unie hledá další zdroje financování Ukrajiny, které má v příštím roce chybět až 70 miliard eur. Brusel proto plánuje využít nadcházející summity s Kanadou a Velkou Británií k jednání o navýšení jejich příspěvků. Přestože EU již schválila půjčku ve výši 90 miliard eur, rostoucí náklady války a nejistota ohledně americké podpory vytvářejí další tlak na evropské rozpočty.

Evropská unie se chystá požádat Kanadu a Velkou Británii o zvýšení finanční pomoci Ukrajině. Podle středečního vydání serveru Politico, který se odvolává na pět evropských úředníků a dva diplomaty, chce Brusel využít nadcházející diplomatická jednání k zajištění prostředků potřebných pro pokračování ukrajinské obrany i fungování státu.

První příležitostí bude summit EU a Kanady, který se uskuteční 29. a 30. října v Montrealu. Následovat bude jednání evropských představitelů s britskou vládou plánované na 20. listopadu. Přípravy obou summitů mají evropští diplomaté projednávat již tuto středu.

Podle Politica se evropská diplomacie současně obrací na Norsko, Japonsko a další mimoevropské partnery.

Devadesát miliard eur nestačí

Evropská unie schválila pro období let 2026 a 2027 půjčku Ukrajině v celkové hodnotě 90 miliard eur. Z této částky je přibližně 60 miliard určeno na vojenské potřeby a zbývajících 30 miliard na podporu státního rozpočtu.

Původní finanční plán předpokládal, že evropská půjčka pokryje přibližně dvě třetiny ukrajinských potřeb. Dalších 45 miliard eur měly zajistit ostatní partnerské země, včetně Kanady, Japonska, Jižní Koreje, Austrálie a Norska.

Část očekávaných příspěvků však dosud nebyla potvrzena nebo vyplacena. Ukrajinské finanční potřeby navíc rostou rychleji, než se původně předpokládalo.

Podle aktuálních odhadů bude Kyjevu v roce 2027 chybět přibližně 70 miliard eur. Významnou roli hrají pokračující vojenské operace, vysoké výdaje na obranu i ekonomické důsledky ruských útoků na infrastrukturu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden upozornila, že Evropská unie a její členské státy nyní zajišťují přibližně 80 procent zahraniční pomoci Ukrajině.

„Naléhavě potřebujeme, aby se více zapojili i další partneři,“ prohlásila.

Brusel hledá pomoc také mimo Evropu

Otázka dalšího financování Ukrajiny se dostala rovněž na jednání Mezinárodního měnového fondu, skupin G7 a G20 i do rozhovorů s představiteli zemí Perského zálivu.

Evropský komisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis potvrdil Politicu, že finanční potřeby Ukrajiny pro rok 2027 patřily mezi důležitá témata jeho nedávných jednání v Bangkoku. Zdůraznil přitom potřebu spravedlivějšího rozdělení finanční zátěže mezi mezinárodní partnery.

Evropští diplomaté současně odmítají, že by připravované rozhovory měly představovat kritiku dosavadní britské nebo kanadské podpory.

Velká Británie podle údajů své vlády přislíbila Ukrajině pomoc v celkové hodnotě 25 miliard liber. Kanada oznámila závazky v přepočtu za více než 13 miliard eur ve vojenské a přímé finanční podpoře.

Brusel chce nicméně využít prohlubující se hospodářské a bezpečnostní spolupráce s oběma zeměmi k otevření otázky dalších příspěvků. Podle diplomatických zdrojů zatím není připraven konkrétní požadavek ani mechanismus, který by novou pomoc spojoval s obchodními dohodami.

Rozhodování komplikuje nejistota kolem USA

Další financování Ukrajiny se stává stále naléhavějším tématem také kvůli proměnlivému přístupu Washingtonu. Evropské vlády nemají jistotu, v jakém rozsahu budou Spojené státy v následujícím roce pokračovat ve finanční a vojenské podpoře Kyjeva.

Estonský premiér Kristen Michal již 16. října v rozhovoru pro Reuters připustil, že Evropská unie pravděpodobně bude muset Ukrajině poskytnout další půjčku. Jako možné řešení označil mechanismus společného evropského zadlužení, který byl využit také při schvalování současného balíku.

Jednání s Kanadou a Velkou Británií tak mohou být důležitým testem, zda se Bruselu podaří rozšířit okruh zemí ochotných podílet se na rostoucích finančních nákladech ukrajinského konfliktu.

Jaroslav Holý