Francouzská prezidentská volba v roce 2027 se podle nového průzkumu společnosti Odoxa začíná měnit v mnohem napínavější souboj, než ještě nedávno naznačovaly první odhady. Jak uvedl server Politico, předseda pravicově nacionalistického Národního sdružení Jordan Bardella by podle aktuálního šetření ve druhém kole těsně porazil bývalého premiéra Édouarda Philippa poměrem 52 ku 48 procentům. Ještě důležitější zprávou však je prudký růst podpory krajně levicového lídra Jeana-Luca Mélenchona, který se v prvním kole dotahuje právě na Philippa.

Průzkum ukazuje, že Bardella si drží pozici hlavního favorita. Jeho výsledek potvrzuje dlouhodobější trend, podle něhož se Národní sdružení už nepohybuje jen na okraji francouzské politiky, ale stalo se jednou z hlavních sil schopných reálně usilovat o Elysejský palác. Pro francouzské středové a liberální politiky je však alarmující především oslabení Philippa, který měl být přijatelným kandidátem pro část pravice, středu i umírněných voličů.

Podle Odoxy by Mélenchon v prvním kole získal 16 procent hlasů, zatímco Philippe by klesl na 17 procent. Ještě v předchozím srovnatelném průzkumu měl Philippe 21 procent a Mélenchon 12 procent. Znamená to, že rozdíl mezi nimi se výrazně zmenšil a postup Philippa do druhého kola už nelze považovat za samozřejmost. Šéf Odoxy Gaël Sliman výsledek označil za varování pro Philippa, protože současně ztrácí proti Bardellovi a cítí tlak Mélenchona.

Pro francouzské centrum by byl souboj Bardelly s Mélenchonem mimořádně nepříjemným scénářem. Starší průzkum Odoxy z listopadu ukazoval, že Bardella by proti Mélenchonovi ve druhém kole zvítězil velmi výrazně, poměrem 74 ku 26 procentům. To naznačuje, že Mélenchon sice může mobilizovat levicové voliče, ale zároveň zůstává pro velkou část elektorátu velmi polarizující osobností.

Mélenchon přitom posiluje právě na levici. Podle průzkumu je mezi levicovými voliči populárnější než bývalý prezident François Hollande i europoslanec Raphaël Glucksmann. To může dále komplikovat snahu levice najít jednotného kandidáta. Současně platí, že prezident Emmanuel Macron už podle ústavy nemůže v roce 2027 kandidovat potřetí, a centristický tábor tak řeší nástupnictví i riziko roztříštění hlasů. Do hry vstoupil také bývalý premiér Gabriel Attal, což může souboj ve středu dále zamotat.

Výsledek průzkumu proto není jen momentálním obrázkem nálad. Ukazuje, že Francie směřuje k volbám, v nichž může rozhodovat nejen síla Národního sdružení, ale také slabost a rozdělenost jeho soupeřů.

gnews.cz - GH