Islandská ministryně zahraničí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir varovala, že její země může před srpnovým referendem o obnovení přístupových jednání s Evropskou unií čelit vlastnímu „brexitovému momentu“. Podle ní se v kampani už nyní objevuje strašení, zavádějící tvrzení a rétorika připomínající britskou debatu před odchodem Spojeného království z EU. Hlasování se má uskutečnit 29. srpna 2026 a nebude přímo rozhodovat o vstupu Islandu do Unie, ale o tom, zda má vláda znovu otevřít přístupová jednání.

Island se o členství v EU poprvé ucházel v roce 2009, tedy po těžké finanční krizi, která silně zasáhla tamní bankovní systém i ekonomiku. Jednání byla po čtyřech letech zastavena v roce 2013, kdy se v Reykjavíku změnila politická reprezentace. Pokud by nyní Islanďané obnovu rozhovorů podpořili, případné konečné podmínky členství by muselo potvrdit ještě druhé referendum. Vláda zároveň uvedla, že odmítnutí v srpnovém hlasování by znamenalo konec pokusů o návrat k přístupovým jednáním.

Debata je mimořádně citlivá. Zastánci obnovení jednání tvrdí, že členství v EU by Islandu dalo silnější hlas v Evropě a větší bezpečnostní ukotvení v době, kdy se mění geopolitické prostředí. Odpůrci naopak varují před dopady na suverenitu, zemědělství a především rybolov, který patří k pilířům islandské ekonomiky i národní identity. Právě rybolov a otázka kvót jsou podle Gunnarsdóttir jednou z nejtěžších oblastí, které by bylo nutné s Bruselem řešit hned na začátku jednání.

Referendum se odehrává v době, kdy Island sleduje tlak na tradiční bezpečnostní vazby. Ministryně připomněla, že světový řád, o který se země dlouho opírala, je pod tlakem. V islandské debatě se promítly i americké výroky a tlak týkající se Grónska, nejbližšího souseda Islandu. Reuters už v březnu uvedl, že právě rostoucí životní náklady, válka na Ukrajině a napětí kolem Grónska znovu posílily zájem části Islanďanů o evropskou cestu.

Obavy se netýkají jen politické kampaně, ale také zahraničního vlivu a umělé inteligence. Premiérka Kristrún Frostadóttir varovala, že vměšování cizích aktérů nebude tolerováno, a prezidentka Halla Tómasdóttir upozornila, že AI dokáže rychle vytvářet důvěryhodně působící, ale zavádějící obsah. Podle odborníků může být problémem i to, že lidé budou odpovědi jazykových modelů přijímat jako fakta bez ověření zdrojů. Průzkumy zatím ukazují těsný souboj, takže výsledek může ovlivnit i relativně malá změna nálad veřejnosti.

gnews.cz - GH