Představovaná následujícími řádky, přibližuje milovníkům tohoto druhu výtvarného umění fotografickou a kurátorskou činnost této významné kumštýřské osobnosti České republiky. Prezentace Štreitova díla se koná od 21.5 do 6.9 tohoto roku v olomouckém Muzeu moderního umění a vznikla ve spolupráci s Galerią Fotografii Miasta Rzeszowa a Muzeem Górnictwa Węglowego w Zabrzu. Jak jsme již naznačili, výstava představuje dvě důležité roviny Štreitova působení: fotografickou tvorbu a jeho dlouholetou kurátorskou práci v bývalé škole na Sovinci. Obě spojuje jedno téma – hluboký zájem o lidi a jejich každodenní život.

Lidé na prvním místě

První část výstavy přináší dosud nepublikované fotografie z 80. let minulého století, které vznikaly v prostředí bývalých Sudet. Autor je tehdy pořídil, ale nikdy je nevystavil. Ožívají po dlouhých desetiletích až nyní. Nejde však slovy Tomáše Kasala, tiskového mluvčího muzea, pouze o dokument venkova před rokem 1989. Štreit zachycuje mezilidské vztahy, tradice, radosti i těžkosti běžného života. Vesnice se v jeho obrazech stává zmenšeným modelem celé společnosti. Vidíme zde soudržnost i osamění, únavu i naději. Co je však podstatné – jeho fotografie nejsou senzací ani kritikou z odstupu. Vznikaly z osobního vztahu, z důvěry a dlouhodobého kontaktu s místními lidmi. Štreit nikdy nestál stranou. Byl součástí prostředí, které fotografoval. A právě tato lidskost dává jeho snímkům sílu i po desítkách let.

imageresize_20260605_121942.jpg

Odvaha tvořit v těžkých časech

Druhá část výstavy připomíná Štreitovu kurátorskou činnost na Sovinci, kde od roku 1974 vytvořil místo setkávání umělců mimo oficiální kulturní centra. V době normalizace, pod dohledem cenzury a státní moci, dokázal vybudovat prostor svobodné výměny názorů a tvorby. Rok 1982 pro něho však přinesl dramatický zlom – byl obviněn z hanobení republiky. Tato zkušenost by mnohé zlomila. U Štreita, jak potvrzuje Kasala, však posílila odhodlání pokračovat. I když mohl vystavovat jen omezeně a převážně v alternativních prostorech, nepřestal tvořit ani podporovat ostatní.

imageresize_20260605_121949.jpg

Aktivita jako životní postoj

Život Jindřicha Štreita ukazuje, že aktivita není otázkou věku, ale postoje. Po celý život se zajímá o sociální témata, o lidi na okraji společnosti, o ty, kteří nejsou příliš vidět. Fotografoval seniory, zdravotně znevýhodněné, lidi v těžkých životních situacích. Vždy s respektem a empatií. Jeho příběh může být inspirací: každý z nás může být aktivní v rámci svých možností. Někdo pomáhá fotografií, jiný dobrovolnictvím, péčí o blízké nebo zájmem o sousedy. Důležité je nezůstat lhostejný. Výstava Z města ven! se v zásadě neohlíží do minulosti. Jak konstatoval Tomáš Kasal při vernisáži této mimořádné kulturně-společenské akce, vypovídá spíše o tom, že i v osmdesáti lze být plný energie, zájmu a chuti tvořit. A že aktivní život, otevřenost vůči druhým a ochota pomáhat dávají lidskému stáří hloubku i smysl.

imageresize_20260605_121946.jpg

Curriculum vitae

Telegraficky: Jindřich Štreit se narodil 5.9 1946 ve Vsetíně na Valašsku. Vystudoval gymnázium v Rýmařově (1963) a Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor výtvarný výchova (1967). Kromě pedagogické práce a fotografické činnosti se věnuje veřejně prospěšné práci.

Od roku 1974 vedl galerii v Sovinci, od roku 1997 v Bruntále.

Od roku 1981 úzce spolupracuje s progresivními umělci z Prahy, Brna i Bratislavy a z dalších kulturních center ČR i zahraničí. Volným fotografem je Jindřich Štreit od roku 1994. V roce 2000 se habilitoval na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze a stal se docentem pro obor fotografie. V roce 2014 mu udělala Umělecká rada Vysoké školy uměleckoprůmysloví v Bratislavě titul doctor honoris causa.

Tvůrčí činnost Jindřicha Štreita je ohromující. Má za sebou více než 1 600 autorských výstav, vydal 98 fotografických publikací a řadu výstavních katalogů. Zastoupen je v řadě nejvýznamnějších světových sbírkách, včetně pražského UMPRUM a americké Národní galerie Washington.

Ivan Černý