Česká republika se znovu ocitla pod tlakem kvůli obranným výdajům. Generální tajemník NATO Mark Rutte v Bruselu potvrdil, že Česko, Slovinsko a Albánie loni podle alianční metodiky nesplnily hranici dvou procent HDP na obranu. Zároveň ale zdůraznil, že česká vláda podle něj „tvrdě pracuje“ na tom, aby závazek dokázala splnit už letos. Vyjádření zaznělo před čtvrtečním jednáním ministrů obrany členských zemí NATO v bruselském sídle Aliance.

Rutteho slova přicházejí v době, kdy se z dvouprocentní hranice stává spíše minimum než cíl. NATO už po loňském summitu v Haagu počítá s tím, že spojenci budou do roku 2035 směřovat k celkovým výdajům ve výši pěti procent HDP. Z toho 3,5 procenta má jít přímo na obranu a vojenské schopnosti, dalších až 1,5 procenta na širší bezpečnostní oblasti, například ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost, civilní připravenost nebo posílení obranného průmyslu.

Český problém je i účetní. Ministerstvo obrany letos uvádělo, že v rozpočtu na rok 2026 jsou celkové obranné výdaje včetně ostatních kapitol naplánovány na 184,694 miliardy korun, což podle tehdejší predikce odpovídalo zhruba 2,06 procenta HDP. Jenže debata se vede o tom, co lze podle pravidel NATO do obranných výdajů skutečně započítat. Český rozhlas už v květnu upozornil, že takzvané čisté obranné náklady mohou být výrazně níže, zhruba kolem 1,74 procenta HDP.

Podle Reuters Rutte zároveň řekl, že evropští spojenci zvýšili své příspěvky do sil, které má NATO k dispozici v krizi. Reagovali tím i na rozhodnutí Spojených států zmenšit část amerických kapacit vyčleněných pro alianční operace. Rutte přesto zdůrazňuje, že USA své závazky plnit budou, zatímco Evropa a Kanada musejí převzít větší díl odpovědnosti.

Pro Česko to znamená politicky nepříjemnou situaci. Na jedné straně vláda tvrdí, že chce alianční závazek splnit. Na druhé straně opozice, prezident i část bezpečnostní komunity upozorňují, že rozhodující nebude rozpočtový trik, ale reálné peníze na armádu, munici, protivzdušnou obranu, modernizaci techniky a schopnost rychle reagovat na hrozby.

Rutteho vzkaz je proto jasný: nestačí deklarace, NATO chce věrohodný plán. A Česko bude muset v Bruselu přesvědčit spojence, že dvě procenta nejsou jen číslo v tabulce, ale skutečný obrat v obraně státu.

gnews.cz - GH