Stačí několik hodin bez elektřiny, porucha vodovodu, prudká bouře, povodeň nebo výpadek zásobování a věci, které běžně považujeme za samozřejmé, najednou samozřejmé být přestanou. Rizik kolem nás přibývá, takže obezřetnost je na místě. Rozumná připravenost není o strachu ani o sklepě nacpaném konzervami. Je hlavně o tom vědět, co člověk skutečně potřebuje a co má v krizové situaci řešit jako první. Právě k tomu slouží jednoduché a léty prověřené pravidlo tří.

Když se řekne prepperství, řada lidí si představí bunkr, generátor, bedny zásob a vybavení na konec světa. Jenže praktická připravenost začíná úplně jinde. U několika základních potřeb, bez kterých se člověk jednoduše neobejde.

V survivalu se proto často používá takzvané pravidlo tří. Není to přírodní zákon ani přesný časový údaj, ale jako pomůcka pro určení priorit funguje velmi dobře:

  • 3 minuty bez vzduchu

  • 3 hodiny bez ochrany před extrémními podmínkami

  • 3 dny bez vody

  • 3 týdny bez jídla

Samozřejmě neplatí, že po třech hodinách v chladu nebo přesně po třech dnech bez vody člověk zemře. Záleží na teplotě, zdravotním stavu, fyzické námaze, věku i konkrétní situaci. Smysl pravidla je jiný: připomíná nám, co je opravdu důležité a v jakém pořadí problémy řešit.

To je v krizových situacích zásadní. Lidé mají přirozenou tendenci soustředit se na věci, které jsou vidět a které dobře znají. Typickým příkladem jsou potraviny. Když se začne mluvit o zásobách, většinu lidí jako první napadnou konzervy, rýže, těstoviny nebo mouka. Jenže můžete mít spíž plnou jídla na několik měsíců a přesto se během několika dní dostat do vážných problémů, pokud nemáte pitnou vodu.

Stejně tak vám zásoba vody příliš nepomůže ve chvíli, kdy zůstanete v zimě promočení venku a nemáte možnost se zahřát. Hypotermie nečeká několik dní. Za určitých podmínek může být nebezpečná velmi rychle. A právě proto stojí ochrana před prostředím v pravidle tří před vodou i potravinami.

Vzduch většinou považujeme za samozřejmost, a proto ho při domácí přípravě příliš neřešíme. Stačí ale požár, silné zakouření nebo únik nebezpečné látky a během okamžiku se z něj stává absolutní priorita.

Pak přichází ochrana před okolním prostředím – tedy především možnost zůstat v suchu, udržet tělesnou teplotu, mít vhodné oblečení a podle situace také nějaký přístřešek. Nemusí přitom jít jen o mráz. Stejně nebezpečné může být v jiných podmínkách přehřátí a nedostatek stínu.

Následuje voda. Bez elektřiny se dá nějakou dobu fungovat, bez internetu také. Bez pitné vody už je situace podstatně vážnější. A přerušení její dodávky přitom nemusí způsobit žádná velká katastrofa. Stačí havárie vodovodu, kontaminace zdroje nebo rozsáhlejší výpadek infrastruktury.

Teprve potom přichází jídlo. Je samozřejmě důležité a při delší krizi bude zásadní, ale lidské tělo dokáže bez potravy fungovat podstatně déle než bez vody. Hlad je nepříjemný, žízeň se může poměrně rychle stát životním problémem.

Pravidlo tří má jednu velkou výhodu: je jednoduché a lze zapamatovat. A přesně to v krizové situaci potřebujeme. Ne stovky pouček a desítky seznamů, ale schopnost rychle si srovnat, co je právě teď nejdůležitější.

Prepperství totiž nemusí znamenat připravovat se na konec civilizace. Mnohem praktičtější je začít otázkou, zda bychom dokázali bez větších problémů zvládnout několik dní, během kterých nebudou fungovat služby a infrastruktura, na které jsme zvyklí.

A právě od těchto základů budeme pokračovat dál.

gnews.cz - Jaroslav Holý