BRNO/PRAHA – Ústavní soud obdržel kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, která se týká sporu o účast české delegace na nadcházejícím summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Soud potvrdil, že si je vědom naléhavosti celé záležitosti, přičemž o případném přednostním projednání rozhodne plénum složené ze všech patnácti ústavních soudců. Prezident Petr Pavel se obrátil na Ústavní soud poté, co vláda premiéra Andreje Babiše rozhodla, že českou delegaci na červencovém summitu NATO povede předseda vlády společně s ministry obrany a zahraničí. Kabinet přitom s účastí hlavy státu nepočítá.

Podle prezidenta představuje zastupování České republiky v zahraničí jednu ze základních ústavních pravomocí hlavy státu. Pavel opakovaně uvedl, že rozhodnutí vlády mu fakticky znemožňuje výkon této pravomoci, a proto požádal Ústavní soud o výklad kompetencí mezi prezidentem a vládou. Vláda naopak argumentuje tím, že summit NATO bude zaměřen především na otázky obranných výdajů a bezpečnostní politiky, za které nese politickou odpovědnost kabinet. Premiér Andrej Babiš označil podání kompetenční žaloby za zbytečné a trvá na tom, že zahraniční politiku musí aktivně řídit vláda disponující důvěrou Poslanecké sněmovny.

Rekapitulace sporu mezi Pavlem a Babišem

Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Andrejem Babišem se začal vyostřovat již na jaře letošního roku. Prezident tehdy oznámil svůj záměr vést českou delegaci na summitu NATO v Ankaře s odkazem na dosavadní ústavní zvyklosti, kdy se vrcholných aliančních jednání účastnili jak prezidenti, tak premiéři. Premiér Babiš však od počátku prosazoval, aby Českou republiku zastupovala výhradně vláda. Následovala série jednání mezi Pražským hradem a Úřadem vlády, která však nepřinesla kompromis. Vláda nakonec schválila složení delegace bez účasti prezidenta, čímž otevřela cestu k historicky první kompetenční žalobě prezidenta vůči vládě v otázce zahraniční reprezentace státu.

Ústavní soud nyní může rozhodnout několika způsoby. Může potvrdit, že prezident má právo účastnit se podobných mezinárodních jednání bez souhlasu vlády, čímž by posílil postavení hlavy státu v zahraniční politice. Druhou variantou je potvrzení stanoviska vlády, že o složení delegace rozhoduje kabinet. Třetí možností je kompromisní výklad, který přesněji vymezí sdílené pravomoci obou ústavních institucí do budoucna. Odborníci upozorňují, že bez ohledu na výsledek může rozhodnutí soudu významně ovlivnit fungování českého ústavního systému v dalších letech.

gnews.cz - GH