BRUSEL - Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová ve svém projevu znovu označila Krym za součást Ukrajiny a zdůraznila podporu Evropské unie Kyjevu. Hovořila o situaci obyvatel okupovaných území, včetně krymských Tatarů, o sankcích proti Rusku i o evropské pomoci Ukrajině. Současně zdůraznila princip „nic o Ukrajině bez Ukrajiny“ a uvedla, že podle jejího názoru je podmínkou skutečného míru svoboda, důstojnost a spravedlnost.
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová ve svém vystoupení zdůraznila dlouhodobý postoj Evropské unie k otázce územní celistvosti Ukrajiny a ruské invazi. Ve svém projevu označila Krym za ukrajinské území a uvedla, že podle mezinárodního práva nemůže samotná faktická kontrola území vytvořit právní nárok. Metsolaová zároveň kritizovala ruská referenda, vydávání pasů a volby pořádané na územích okupovaných Ruskem. Podle ní tyto kroky nemohou změnit mezinárodně uznávaný status dotčených území.
„Dobré ráno všem.
Dovolte mi začít – stejně jako ti přede mnou – prostým faktem: Krym je Ukrajina. Síla vám sice může zajistit faktickou kontrolu, ale nikdy vám nemůže dát právní nárok. Území, které Rusko dočasně zabralo, zůstává podle práva ukrajinské. Žádné nezákonné referendum, žádné vnucené pasy ani žádné zinscenované volby na tom nic nezmění. Uveďme si další prostý fakt: nejrychlejším způsobem, jak ukončit tuto válku a najít cestu k míru, spravedlnosti a důstojnosti, je návrat Ruska k jeho mezinárodně uznaným hranicím.
Platilo to v roce 2014, platilo to v roce 2022 a platí to i dnes. Nikdy jsme nepochybovali o odvaze a houževnatosti Ukrajinců a víme, že v podmínkách okupace žijí téměř čtyři miliony z nich. Čelí represím, svévolnému zadržování, mučení, násilným zmizením i násilí. Děti jsou deportovány, podrobovány převýchově a militarizovány. Civilní zadržené osoby a váleční zajatci jsou drženi v nepřijatelných podmínkách, zatímco krymští Tataři nadále čelí systematickému porušování práv a pronásledování.
To vše říkám proto, že lidský rozměr musí zůstat středobodem naší práce. Proto je mi obzvláštní ctí, že je dnes mezi námi Mustafa Džemilev. Váš život je připomínkou toho, že represe mohou trvat léta, ale nikdy nemohou změnit bezpráví ve spravedlnost. Evropská unie stojí při Ukrajině již od počátku ruské agrese. A když Rusko v roce 2022 tuto agresi vystupňovalo v plnohodnotnou invazi, Evropa zareagovala s ještě větším odhodláním. A náš závazek dalece přesahuje pouhá slova.
Evropská unie zůstává jedním z nejsilnějších podporovatelů Ukrajiny a poskytuje jí politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, diplomatickou i vojenskou pomoc. Součástí toho je i udržování tlaku na Rusko. Evropská unie dosud přijala 21 balíčků sankcí, včetně zmrazení majetku, zákazů cestování, obchodních omezení a opatření namířených proti ruské válečné mašinérii. A můžete si být jisti, že Evropský parlament bude i nadále prosazovat zpřísňování omezení, bránit jejich obcházení a odstraňovat případné právní mezery.
Závěrem se chci obrátit přímo na kohokoli, kdo by snad ještě pochyboval o tom, proč Evropa nadále stojí při Ukrajině. Evropská unie vznikla pro mír. Jak však vědí miliony Evropanů, kteří strávili desetiletí za železnou oponou, mír bez svobody, důstojnosti a spravedlnosti není skutečným mírem. Proto budeme v našem úsilí pokračovat.
Budeme usilovat o tento skutečný mír. A budeme nadále trvat na zásadě „nic o Ukrajině bez Ukrajiny“. Vážený pane prezidente Zelenskij, drahý Volodymyre, stáli jsme při Ukrajině, stojíme při Ukrajině a budeme stát při Ukrajině. Děkuji vám. Mnohokrát děkuji.
Roberta METSOLAOVÁ - předsedkyně EP
Projev tak spojil několik hlavních témat evropské politiky vůči válce na Ukrajině: otázku územní integrity, ochranu civilního obyvatelstva, postavení krymských Tatarů, podporu ukrajinské vládě a pokračování sankční politiky vůči Rusku. Metsolaová ve svém závěru zdůraznila, že Evropská unie chce pokračovat v podpoře Ukrajiny a současně prosazovat princip, podle něhož nemají být rozhodnutí o Ukrajině přijímána bez její účasti. Tento princip označila za „nic o Ukrajině bez Ukrajiny“.
Jan Vojtěch, šéfredaktor General News
