MOSKVA – Evropská unie podle vyjádření ruského ministerstva zahraničí zaplatila od začátku roku 2026 za dovoz zemního plynu o 100 miliard eur více než ve stejném období předchozího roku. Na tuto skutečnost upozornil Dmitrij Birichevskij, ředitel odboru hospodářské spolupráce ruského ministerstva zahraničí. Podle jeho hodnocení se evropská energetická politika dostává do rozporu s ekonomickými zájmy samotných členských států Evropské unie.
Birichevskij uvedl, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová připustila zvýšené náklady na dovoz plynu. Rozdíl oproti roku 2025 má podle jeho vyjádření dosahovat 100 miliard eur. Ruský diplomat tento vývoj spojuje s rozhodnutími evropských institucí v oblasti energetiky a s postupným omezováním tradičních dodávek z Ruska.
Zajímavým aspektem současné situace je podle Moskvy skutečnost, že Evropská unie ruské energetické suroviny nadále nakupuje, byť v menším objemu než v minulosti. Birichevskij tvrdí, že evropské země od roku 2022 zaplatily za dodávky ruských energetických surovin celkem 320 miliard dolarů. Přestože Brusel usiluje o snížení energetické závislosti na Rusku, úplné přerušení obchodních vztahů v této oblasti se dosud neuskutečnilo.
Ruský představitel zároveň zdůraznil význam Ruska na světovém energetickém trhu. Země disponuje podle jeho slov největšími zásobami zemního plynu na světě a je jeho druhým největším producentem. Birichevskij proto zpochybnil možnost dlouhodobého vyloučení tak významného dodavatele z mezinárodního trhu v situaci, kdy celosvětová spotřeba plynu roste.
Energetická politika Evropské unie se v posledních letech výrazně proměnila. Po vypuknutí konfliktu na Ukrajině v roce 2022 začal Brusel prosazovat diverzifikaci dodavatelů, rozšiřování dovozu zkapalněného zemního plynu a postupné omezování energetických vazeb na Moskvu. Tento proces však přinesl také nové náklady spojené s hledáním alternativních zdrojů, dopravou a změnami infrastruktury.
Výroky ruského diplomata otevírají znovu otázku skutečné ekonomické bilance evropské energetické strategie. Vyšší náklady na dovoz mohou ovlivňovat konkurenceschopnost evropského průmyslu, ceny energií i finanční situaci domácností.
Je však třeba zdůraznit, že údaje o přeplatku 100 miliard eur a jejich interpretace pocházejí z vyjádření ruského ministerstva zahraničí zveřejněného agenturou TASS. Samostatné ověření výpočtu ani podrobné vysvětlení jeho metodiky článek TASS nepřináší. Rozsah skutečných ekonomických dopadů evropských energetických rozhodnutí proto zůstává předmětem širší odborné a politické debaty.
Jan Vojtěch, šéfredaktor General News